Raketoplány v NASA končí, vystřídá je vesmírná loď Orion

Houston (USA)/Praha - Americký Národní ústav pro letectví a astronautiku (NASA) plánuje nejpozději do roku 2015 vyřadit z vesmírného provozu raketoplány. Nahradit je má moderní kosmická loď Orion, která spojí nejnovější technologie s osvědčenými principy svého předchůdce Apolla. V hledáčku NASA zůstává nadále Měsíc s možností vybudování základny, vedou se diskuse o letech na Mars.

Nová vesmírná loď Orion nazývaná „sofistikované Apollo“ měla k mezinárodní vesmírné stanici původně odstartovat v roce 2013 nebo 2014. Kvůli nedostatku peněz se ale předpokládá, že bude start o rok odložen. Orion bude fungovat na astronautických principech z 60. let, změní se však technické podmínky.

„Sofistikované Apollo“ klade velký důraz na bezpečnost

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Apollo poháněl motor Saturn na kapalný kyslík a vodík. Dnes se počítá s tím, že Orion vynese Aries na pevné palivo. Bude využívat nové vylehčené materiály, které umožní, aby konstrukce byla lehčí - tím se umožní další možnosti obsadit loď vědeckými experimenty. Bezpečnější bude z hlediska startování i provozu raketového motoru, vyžaduje to ale pokročilejší chemii,“ řekl ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

A právě bezpečnost je také jeden z hlavních důvodů, proč Američané od raketoplánů upouštějí. Stroje užívané již od roku 1981 jsou sice podle vědců symbolem dobývání vesmíru přelomu tisíciletí, přepravní kabina pro posádku je však pod konstrukcí lodě a hrozí odtud nebezpečí. NASA se proto vrací k metodě, kterou stále využívají ruské Sojuzy: nejvyšším bodem bude dopravní loď.

Raketoplány „půjdou do důchodu“ kvůli Rusku později

Raketoplány přitom měly být z provozu původně vyřazeny již za dva roky v roce 2010. V tu dobu ovšem Američané novou technologií disponovat nebudou, a obsluhu vesmírné stanice by zajišťovali pouze Rusové. Podle publicisty Karla Pacnera proto Američané vzhledem k vyostřujícím se vztahům s Ruskem začínají přemýšlet o tom, že by prodloužili životnost alespoň dvou raketoplánů, které by stanici obsluhovaly v případě, že by došlo s Moskvou k výrazným nedorozuměním.

Americké plány ale jdou ještě dál. Počítají s tím, že v dohledné době dvaceti let vybudují na Měsíci ve spolupráci s Japonskem, Kanadou a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) stálou vesmírnou základnu. Diskutuje se také o tom, že v horizontu let 2030-2032 by letěli první lidé na Mars. Zde je však vedle technických komplikací i závažný problém psychiky šestičlenné posádky, která by spolu jen v malém prostoru kosmické lodi pobývala osm měsíců - tak dlouho totiž trvá cesta na čtvrtou planetu Sluneční soustavy.

  • NASA zdroj: NASA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/113/11238.jpg
  • Raketoplán Atlantis zdroj: NASA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/103/10261.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...