Španělský premiér Mariano Rajoy v projevu v parlamentu obvinil katalánské vedení z autoritářství a ze snahy prosadit nezávislost, kterou chce jen málokdo a která není dobrá pro nikoho a znovu odmítl nabídky na zprostředkování vyjednávání při řešení katalánské krize. Centrální vláda v Madridu dala katalánské vládě do pondělí 16. října ultimátum na to, aby jasně řekla, zda v úterý vyhlásila nezávislost Katalánska, nebo ne.
„Tuto výzvu činíme před jakýmikoli opatřeními, která by vláda mohla přijmout v rámci článku 155 naší ústavy. Chceme, aby občané měli jasno a jistotu, jaké si takto důležitá otázka žádá,“ řekl Rajoy s odkazem na část základního zákona, která umožňuje pozastavit Katalánsku autonomii.
Světové tiskové agentury interpretují Rajoyovy výroky jako skrytou pohrůžku. Podle agentury Reuters je tato formální žádost prvním krokem k aktivaci článku 155.
„Jsme svobodní, když všichni dodržujeme zákony; co není legální, není demokratické,“ uvedl později v parlamentu. „Vždycky jsme byli otevřeni dialogu, rád bych na to upozornil. Vždy jsem dával najevo, že jsem ochoten pochopit a vyřešit problémy Katalánska,“ dodal. Uspořádání referenda podle něj byla úmyslná strategie, jak oddělit Katalánsko od Španělska a postavit Katalánce proti sobě.
„Nikdo nemůže být spokojen s tím, co se stalo 1. října, s tou volební fraškou a obrazem, který dala. To všechno se nemělo stát, ale jediní zodpovědní jsou ti, kteří chtěli uskutečnit toto hlasování i přes jeho nezákonnost,“ řekl dále španělský premiér. „Pokud hledáte viníky, podívejte se na skutečné viníky,“ dodal.
V řadě vesnic podle něj bylo odevzdáno více hlasů, než bylo jejich obyvatel. „Řekli: ‚Volte, kde chcete a kolikrát chcete. Neobávejte se o výsledek, ten je už předem daný,‘“ prohlásil o organizátorech referenda.
Separatismus podle něj ukončuje „nejlepší katalánskou epochu. Nikdy přitom nemělo Katalánsko tolik pravomocí, kompetencí a financování,“ řekl Rajoy. Upozornil, že španělská demokracie čelí nejvážnější hrozbě za 40 let své existence. Obhajoval také razantní zásah policie proti voličům tím, že ústřední vláda neměla jinou možnost, jak zajistit pořádek.
„Můžeme vést dialog o množství nebo kvalitě veřejných služeb, o jejich financování, o tom, jak přispět k sociální solidaritě,“ poznamenal španělský premiér o možnosti jednání s regiony. „V tomto parlamentu můžeme mluvit o všem, co ústava dovoluje. Můžeme dokonce mluvit o reformě ústavy. Ústava může být změněna, ale pouze prostřednictvím pravidel a postupů stanovených ústavou,“ uzavřel.
Šéf katalánské regionální vlády Carles Puigdemont řekl televizi CNN, že jeho kabinet je připraven jednat s Madridem o nezávislosti Katalánska bez předběžných podmínek. Ty by neměla mít ani španělská, ani katalánská strana, upozornil.
Puigdemont se vyjádřil ještě před středečním vystoupením španělského premiéra Mariana Rajoye, který ve španělském parlamentu v zásadě odmítl vyjednávat se separatisty. „Není možné zprostředkování (vyjednávání) mezi demokratickým zákonem a neposlušností, ilegalitou,“ zdůraznil.
Vláda zasedla k mimořádné schůzi
Vláda v Madridu řešila na mimořádné schůzi, jaké další kroky s ohledem na dění v Katalánsku podnikne. Španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis označil úterní vyhlášení nezávislosti Katalánska a jeho následné pozastavení za trik. Katalánští separatisté podle něj říkají jednu věc a současně její opak.
Dastis v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1 dodal, že španělská ústava poskytuje prostor pro vyjednávání. „Aby ale část Katalánska rozhodovala za všechny, to upřímně řečeno není možné,“ uvedl šéf španělské diplomacie ohledně nedávného katalánského referenda zakázaného španělským ústavním soudem, v němž se podle místních úřadů při třiačtyřicetiprocentní účasti vyslovilo pro odtržení přes 90 procent hlasujících.
Puigdemont ale v úterý předešel obavám z vyhrocení sporu s Madridem, jenž referendum považuje za neústavní, a místo přímého vyhlášení nezávislosti si vzal čas na jednání s centrální vládou. Vůdce separatistů sice podepsal text deklarace schválený poslanci, ovšem s dovětkem, že než ji skutečně vyhlásí, potřebuje několik týdnů čas pro vyjednávání. Během této doby hodlá přesvědčit španělského premiéra Rajoye, aby akceptoval výsledky katalánského plebiscitu.
„Chápu to jako takový fígl, kličky, co dělají, když říkají jednu věc a zároveň její opak,“ řekl Dastis.
Španělský velvyslanec ve Francii Fernando Carderera uvedl, že deklaraci o nezávislosti lze podle něj považovat za státní převrat. „Nevidíte akorát lidi, co se střelnými zbraněmi v rukou vstupují do parlamentu, ale o to je to horší (protože tak jedná legitimní vláda),“ dodal Carderera, kterého citovala agentura AFP. „Koneckonců, nezávislost je jako těhotenství. Buď jste těhotná, nebo nejste. Buď vyhlásíte nezávislost, nebo ne,“ uzavřel.
Šéf španělské opozice: Chystá se reforma autonomie regionů
Lídr španělských opozičních socialistů Pedro Sánchez řekl, že se s premiérem Rajoyem dohodli na zahájení práce na reformě ústavy, která by měla změnit způsob správy španělských autonomních regionů včetně Katalánska.
Oba politici se dohodli na vytvoření komise, která bude po dobu šesti měsíců zkoumat současný systém regionální autonomie. Po uplynutí této doby může španělský parlament debatovat o ústavní reformě, řekl Sánchez novinářům podle agentury Reuters. Socialisté si podle něj přejí, aby ústavní reforma umožnila Katalánsku „zůstat součástí Španělska“.
Německo: Jednostranná nezávislost Katalánska by byla nezodpovědná
Na úterní vyjádření katalánského premiéra reagoval německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, podle něhož by jednostranné vyhlášení katalánské nezávislosti bylo nezodpovědné.
„Řešení je možné jen skrze rozhovory v rámci právního státu a španělské ústavy. Dlouhodobé bude nakonec jen takové řešení, které bude podporovat většina Španělů a Katalánců,“ uvedl v prohlášení šéf německé diplomacie, podle něhož jsou nyní i Katalánci v otázce nezávislosti rozdělení. Poznamenal také, že společná evropská zkušenost ukázala, že evropská síla leží v jednotě a míru, který přineslo evropské sjednocení.
Evropská komise v souvislosti s děním v Katalánsku zopakovala svou výzvu k plnému respektování španělského ústavního pořádku. Po jednání komise, která se možným vyhlášením katalánské nezávislosti krátce zabývala, to řekl její místopředseda Valdis Dombrovskis.
„Evropská komise situaci ve Španělsku pečlivě sleduje… Podporujeme snahy překonat rozdělení,“ poznamenal eurokomisař. Komise podle něj věří, že španělské úřady, premiér Mariano Rajoy a další politické síly pracují na tom, aby řešení bylo nalezeno v rámci španělské ústavy. S Rajoyem je v úzkém kontaktu šéf komise Jean-Claude Juncker, uvedl jeho místopředseda.
Italský premiér Paolo Gentiloni zdůraznil, že je nutné respektovat instituce a zákony. Italský ministr zahraničí případné vyhlášení nezávislosti Katalánska označil za nepřijatelné.
Šéf Ligy severu (LS), jejímž prvotním programem bylo osamostatnění nejrozvinutějších oblastí Itálie v povodí Pádu od „zaostalého jihu“, řekl, že LS se vydala po jiné cestě než Katalánci. V Lombardii a Benátkách se 22. října budou konat nezávazná referenda o větší autonomii těchto dvou regionů. Podobně jako vrcholní italští politici se vyjádřili i představitelé Francie.
