Rada bezpečnosti se nedohodla na postoji vůči raketě KLDR

New York - Rada bezpečnosti OSN se na tříhodinovém mimořádném zasedání nedohodla na textu prohlášení vůči nedělnímu odpálení severokorejské rakety. Rozhodla se však pokračovat v rozhovorech k tomuto kroku, kterým KLDR podle mnoha zemí porušila rezoluce OSN. Po zasedání o tom informoval předseda rady Claude Heller. Přísnou odezvu za odpálení rakety naopak slíbily Japonsko a Jižní Korea.

„Členové Rady bezpečnosti se dohodli, že budou pokračovat v konzultacích ohledně přiměřené reakce rady v souladu s její odpovědností v tak naléhavém případu,“ řekl na briefingu po jednání 15 členů rady Claude Heller.

Podle diplomatických zdrojů je RB rozdělena na přívržence tvrdého odsouzení vypuštění severokorejské střely a zastánce zdrženlivého postoje. Zastáncem „umírněné a přiměřené“ reakce byla na jednání podle všeho hlavně Čína, která má v radě právo veta. Naopak Spojené státy prosazují „silnou kolektivní akci“.

Susan Riceová, velvyslankyně USA při OSN:

"Co raketa nesla, je podružné. Důležité je, že šlo o jasné porušení rezoluce OSN, která Severní Koreji zakazuje jakékoliv využití raketových technologií."

KLDR tvrdí, že její raketa v neděli vynesla na orbitu telekomunikační družici. Satelit prý nyní obíhá naši planetu a hraje revoluční písně. Rusko dnes nicméně potvrdilo prohlášení USA a Jižní Koreje, podle jejichž zjištění spadly všechny části rakety do oceánu.

Západní mocnosti se obávají, že KLDR testovala v rámci svého zbrojního programu raketu dlouhého doletu, a zbrojní experti upozornili, že střela doletěla do vzdálenosti 3200 kilometrů od místa startu, tedy dvakrát dál než dosavadní severokorejské rakety. Na dostřel se tak prakticky dostal americký ostrov Guam.

Spojené státy, Británie a Japonsko vypracovaly návrh rezoluce k posílení existujících sankcí s poukazem na to, že KLDR porušila platné rezoluce OSN, a doufají ve schválení dokumentu do konce týdne.

Podle diplomatických zdrojů je Rada bezpečnosti rozdělena na přívržence tvrdého odsouzení vypuštění severokorejské střely v čele s USA, které prosazují „silnou kolektivní akci“, a zastánce zdrženlivého postoje, jimiž jsou především Čína a Rusko, držící právo veta.

Na rozdíl od váhající Rady bezpečnosti jsou bezprostřední sousedé KLDR odhodláni tvrdě zasáhnout. Japonská vláda dnes oznámila, že o nových sankcích proti Severní Koreji rozhodne v pátek. Rozhodnou reakci na severokorejský krok dnes slíbil podle očekávání také Soul.

Právo Pchjongjangu na vypuštění rakety hájil dnes Írán, který má rovněž problematické vztahy s mezinárodním společenstvím ohledně svého raketového a jaderného programu. „Vždy jsme prohlašovali, že každý stát má právo na mírové využívání vesmíru v souladu s mezinárodními zákony,“ konstatoval mluvčí ministerstva zahraničí Íránu. Teherán podle analytiků s KLDR široce spolupracuje v oblasti raketových technologií, ačkoli mluvčí íránské diplomacie to dnes znovu popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu.
16:08Aktualizovánopřed 6 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
14:59Aktualizovánopřed 38 mminutami

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05Aktualizovánopřed 42 mminutami

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 43 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 1 hhodinou

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 2 hhodinami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 2 hhodinami

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 2 hhodinami
Načítání...