New York - Rada bezpečnosti OSN dnes v noci o další rok prodloužila mandát společné mírové misi Africké unie (AU) a OSN UNAMID v súdánské provincii Dárfúr. Předcházelo tomu ale svízelní vyjednávání. Nejvíc se diplomati přeli o zatykač na súdánského prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra. Dohadování nakonec vyústilo v kompromis. Bašírovo stíhání se o rok posune. Rada bezpečnosti tím pádem nevyhověla požadavku Libye a Jihoafrické republiky, aby se přestalo jednat o možnosti předvolání prezidenta Umara Bašíra před mezinárodní soud za genocidu, z níž je viněn kvůli čistkám právě ve zmíněné západosúdánské provincii.
Společné mírové síly Africké unie (AU) a OSN UNAMID v Dárfúru zahájily činnost právě před rokem a jejich mandát k 31. červenci vypršel. Nyní jim Rada bezpečnosti působnost v oblasti prodloužila. Rezoluce ale nepřišla snadno, podpořilo ji jen 14 členů Rady. Patnáctý, Spojené státy, se zdržely hlasování.
Mise v Dárfúru měla být největší mírovou operací OSN. Rok po jejím začátku je ale na místě jen třetina z původně zamýšlených vojáků. V rámci kontingentu mělo působit 26 tisíc vojáků a policistů, ale ve skutečnosti jich je méně než 10 tisíc. Úkolem UNAMIDu bylo skoncovat s vyvražďováním černošského obyvatelstva v provincii ze strany provládních arabských milic Džandžavíd.
Členové mise si opakovaně stěžovali, že kromě neúplného počtu jim chybí technické vybavení, zejména vrtulníky, které jsou pro bezpečný pohyb po rozsáhlém území i pro ochranu civilního obyvatelstva nezbytné.
Skupina mezinárodních osobností proto ve čtvrtek vyzvala několik zemí, mezi nimi i Česko, aby „v hangárech zahálející stroje“ pro akci OSN a AU poskytly. Celkem je zapotřebí asi 70 vrtulníků, k dalším konkrétně vyzývaným státům patří Indie, Itálie, Rumunsko a Ukrajina.
Většinou černošští povstalci v západní části Dárfúru se chopili zbraní v roce 2003. Obvinili vládu v Chartúmu z lhostejnosti k násilnostem, které na domorodém obyvatelstvu páchaly milice Džandžavíd.
Humanitární krize v regionu zasáhla čtyři miliony lidí. Konflikt si podle OSN dosud vyžádal přes 300 tisíc obětí na životech a vyhnal 2,2 milionu lidí z domovů.
Prokurátor Mezinárodního trestního soudu zmíněné zločiny označil za genocidu, z níž obvinil právě prezidenta Bašíra. Ten podle některých názorů násilnosti podněcuje, aby upevnil moc své vlády i v nemuslimských částech země. Má v tom údajně materiální podporu Číny, která jeho režimu dodává zbraně ve snaze rozšířit svůj vliv v Africe navzdory zbrojnímu embargu OSN.
