New York – Rada bezpečnosti OSN dnes schválila rezoluci, která vyzývá světové společenství k zablokování účasti zahraničních extremistů v konfliktech, zejména v Sýrii a v Iráku. Členské státy mají zajistit, aby jejich trestní kodexy obsahovaly tvrdé postihy „džihádistů a osob, které je verbují a financují“. Hlasování bylo jednomyslné, rezoluci tedy podpořilo i Rusko, které má jinak výhrady vůči americkému silovému postupu proti radikálům z hnutí Islámský stát.
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o boji s extremisty
Dokument doporučuje členským státům OSN shromažďovat a analyzovat údaje o pohybu osob v rámci boje s mezinárodním terorismem, aniž by přitom docházelo k diskriminaci odporující normám mezinárodního práva. Zablokovat pohyb teroristů a teroristických skupin má například účinná pohraniční kontrola, dodržování bezpečnostních zásad při vydávání cestovních a osobních dokumentů nebo boj proti padělkům.
Členské státy mají zajistit, aby jejich trestní kodexy obsahovaly tvrdé postihy „džihádistů a osob, které je verbují a financují“. Státy jsou povinny zabránit vstupu na své území nebo tranzitu zahraničním extremistům, pokud mají hodnověrné údaje o jejich úmyslech. Dokument také výslovně stanoví, že členské státy OSN jsou povinny zabránit svým občanům v účasti v extremistických organizacích, jakou je Islámský stát. Státy, které nebudou doporučení Rady bezpečnosti respektovat, budou vystaveny sankcím.
Jednání rady předsedal prezident USA Barack Obama, podle něj může přijatá rezoluce napomoci upevnění mezinárodní spolupráce v boji s extremismem. Prezident zároveň upozornil, že neoddělitelnou součástí této mezinárodní spolupráce musí být i respektování lidských práv.
Obama řekl, že podle odhadů expertů bojuje na straně teroristů v Iráku a Sýrii na 12 tisíc cizinců z více než 80 zemí světa. „Rezoluce a dobré úmysly nestačí. Je třeba, aby za našimi slovy v příštích letech následovaly konkrétní činy,“ zdůraznil americký prezident.
Barack Obama se v OSN sešel s iráckým premiérem Hajdarem Abádím
GALERIE
videogallery_473384
Historická schůzka: Cameron se setkal s íránským prezidentem Rouháním
Britský premiér David Cameron se v New Yorku sešel na okraj rozpravy Valného shromáždění OSN k přímému rozhovoru s íránským prezidentem Hasanem Rouháním. Jde o první setkání vrcholných politiků obou zemí od roku 1979.
Podle zprávy Cameronova úřadu Rouhání v besedě souhlasil s názorem, že blízkovýchodní země by měly učinit víc pro zablokování podpory teroristickým skupinám včetně Islámského státu. V diskusi o kontroverzním íránském jaderném programu íránský ministr konstatoval, že jednání je v důležité fázi a je klíčové využít příležitosti k dosažení dlouhodobé dohody.
David Cameron a Hasan Rouhání
Nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) údajně hodnotí poslední kroky Íránu pozitivně. Írán prý v současné době podniká kroky potřebné k tomu, aby vyhověl podmínkám pro uzavření trvalé dohody.
Erdogan kritizoval Radu bezpečnosti OSN za nečinnost
S kritikou údajné nečinnosti Rady bezpečnosti vystoupil před delegáty Valného shromáždění OSN turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Obvinil světovou organizaci, že při řešení řady tíživých mezinárodních problémů selhává. Za příklad nepřípustné a opakující se nečinnosti turecký prezident označil občanskou válku v Sýrii, při níž zahynulo přes 200 000 lidí. Reakci OSN Erdogan postrádal i v případě izraelských vojenských operací v palestinské Gaze, při nichž letos v létě zahynuly 2 000 lidí.
Přímou kritiku turecký prezident adresoval egyptskému kolegovi Abdalu Fattáhu Sísímu, který z tribuny Valného shromáždění hovořil krátce před ním. Dřívější demokraticky zvolený egyptský prezident Muhammad Mursí byl svržen pučem, řekl Erdogan, a OSN se rozhodla legitimizovat člověka, který tento převrat provedl. Sísího, který bývalého prezidenta Mursího odstranil od moci, Erdogan ve svém projevu nejmenoval.