Supermoderní střely schopné zasáhnout cíl na 4000 kilometrů – nebo třeba nové bezpilotní letouny. Vojenská přehlídka v Pekingu nebyla jen ukázkou síly a okázalosti, ale také čilosti armádních vývojářů. S více než 80 procenty techniky se Čína pochlubila vůbec poprvé a respekt budí hlavně rakety, do kterých neváhala investovat miliardy. I když komunistické vedení hodlá zeštíhlit stavy vojáků, prim bude v budoucí čínské doktríně hrát právě technika. Vždyť armádním rozpočtem už je Čína druhá na světě po Spojených státech.
Připomínka 70 let od konce války si v čínském provedení nijak nezadala se známější ruskou přehlídkou. Čína se podle odborníků prezentovala sebevědomější než kdykoliv předtím, i když objektivně prý má oproti světovým lídrům stále rezervy. „Faktem je, že Čína má do supervelmoci stále daleko. Nadále je relativně ekonomicky slabá, zcela určitě slabá vojensky a politicky. A jako takové se k ní staví i ostatní – jako k významné regionální velmoci s mnoha slabostmi," říká šéf analytické společnosti Stratfor George Friedman.
Modernizace čínské armády ale stále pokračuje. Časy, kdy například v korejské válce bojovali více méně špatně vyzbrojení rolníci, už jsou dávno pryč. Přehlídka armádních novinek nyní v centru Pekingu zabrala 90 minut. Čína ukázala více než 500 pozemních a námořních zbraní a na dvě stovky letounů, stíhaček a helikoptér. Posiluje přitom jak na moři, tak ve vzduchu.
Mezi nejžhavější novinky patří supermoderní strategické rakety DF-5 či DF-26, schopné velmi rychle zasáhnout cíl na vzdálenost 4000 kilometrů. Tyto mezikontinentální balistické střely mohou nést i jadernou hlavici a dostřel mají například na klíčovou americkou tichomořskou základnu Guam. Rakety typu D-21D pak podle Pekingu dokážou jedním úderem zničit nepřátelskou letadlovou loď.
„Tyto střely jsou svým způsobem světový unikát. Jejich dostřel umožňuje pokrýt strategickou plochu obou čínských moří i Japonského moře. Dokážou na 1400 kilometrů zasáhnout s přesností na metry letadlovou loď a potopit," komentuje vojenský analytik Jaroslav Štefec.
Na přehlídce se objevily i čínské verze bezpilotních letounů. Nově předvedený typ se pohybuje rychlostí až 180 km a ve vzduchu vydrží i 40 hodin. Další relativní novinkou jsou například pásová vozidla, která nesou protitankové řízené rakety s doletem 10 kilometrů. - Čína je má ve svém arzenálu od loňska.
Čína zaostává hlavně v jaderném arzenálu
Na náměstí Nebeského klidu se nicméně ukázala opravdu jen špička zbrojního průmyslu Číny. Jak připomíná Štefec, většina ostatního vybavení armády je zhruba o půl generace za americkou či ruskou technikou. Primát drží Čína jen v počtu vojáků. Více než dvoumilionové vojsko zřejmě zůstane nejpočetnější i po ohlášeném snížení stavů.
Naopak stále poroste rozpočet. Mezi roky 2004 a 2013 se výdaje na čínskou armádu zvýšily o 170 procent a jen letos došlo opět k desetiprocentnímu růstu. Čínský vojenský rozpočet je tak druhý největší po USA.
2448 letadel různého typu
6840 tanků
3261 obrněných vozidel
250 jaderných hlavic
1 letadlová loď
66 ponorek
70 křižníků, fregat a dalších lodí
Ve srovnání s americkou armádou má Čína o třetinu více vojáků a podobnou tankovou sílu, výrazně však zaostává například v počtu jaderných hlavic (7100 na straně USA) nebo letadlových lodí (20 v případě USA). Pokud jde o porovnání s Ruskem, i zde Čína v případě počtu tanků příliš nezaostává, federace však oproti Číně zahrnuje jen třetinovou armádu. V jaderných zbraních má opět Rusko výraznou převahu.
