Moskva - Pokud se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance, vyhrazuje si Rusko právo na odpovídající odvetné kroky, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin po schůzce se svým ukrajinským protějškem Viktorem Juščenkem. Putin, který dlouhodobě hlasitě protestuje proti rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím, dodal, že o podobné možnosti "je hrozné i jen přemýšlet", a nevyloučil, že by v takovém případě mohlo Rusko na Ukrajinu zamířit své rakety. Ruský prezident dnes také přijal pozvání na summit NATO, který se uskuteční v dubnu.
Putin dnes na schůzce s Juščenkem poznamenal, že jeho země do aliance rozhodně nesměřuje, protože nechce přijít o vlastní suverenitu. Rusku se snaha Kyjeva o sblížení s aliancí dlouhodobě nelíbí, mimo jiné kvůli přítomnosti ruské Černomořské flotily v ukrajinských přístavech. I na samotné Ukrajině vyvolává možnost vstupu země do NATO rozporuplné reakce, protestuje především východní ruskojazyčná část země.
Ukrajina považuje Ruskou federaci za svého strategického partnera, přesto jsou mezi oběma zeměmi některé velmi citlivé otázky, které je třeba projednat, řekl na začátku svého dnešního setkání s Putinem jeho ukrajinský protějšek. Ten přijel do Moskvy urychleně řešit krizi kolem rozhodnutí Gazpromu přestat dnes večer dodávat kvůli nesplaceným dluhům jeho zemi zemní plyn. Obě země se nakonec dohodly na splátkovém kalendáři dlužné částky.
Krátce před setkáním podepsal Putin zákony, na jejichž základě přestane Rusko užívat protiraketové radarové stanice na Ukrajině. Ruská armáda tak přestane využívat objekty v Mukačevu a Sevastopolu, určené původně k ochraně sovětského území proti raketovému útoku ze západu a jihozápadu. Ukrajina se na jejich využívání ruskou stranou dohodla v Kyjevě v roce 1997, v posledních letech prý ale Kyjev podmínky smlouvy fakticky přestal plnit.
Podle zdroje agentury ITAR-TASS Ukrajina „vážně porušila smluvní podmínky a navíc se aktivně snaží urychlit svůj vstup do NATO“. Objekty v Mukačevu a Sevastopolu jsou prý však stejně zastaralé a jejich přínos pro ruskou obranu nebyl v poslední době velký.
Rozhlasová stanice Echo Moskvy dnes s odvoláním na Putinova poradce Sergeje Prichoďka informovala, že na jednání bude vznesena i otázka „falzifikace historie“ na Ukrajině. Část tamních politiků a také odborné veřejnosti se snaží k nelibosti Moskvy vykládat historii protisovětského ukrajinského nacionalistického odboje v lepším světle, než činí oficiální ruská a sovětská historie.
Juščenko na dnešní schůzce s Putinem také řekl, že Ukrajina má zájem na tom, aby se Rusko co nejdříve stalo členem Světové obchodní organizace (WTO). Ukrajina se jejím členem stala teprve nedávno. Dnes zaznělo, že obě země mají zájem na tom, aby byly strategickými partnery. Proto dnes podepsaly dokument určující budoucí vzájemné kroky obou zemí pro letošní rok, který se v převážné míře zabývá obchodními a ekonomickými otázkami.
Jednání obou prezidentů je oficiálně součástí diskusí rusko-ukrajinské mezivládní skupiny, která se naposledy sešla v prosinci 2006 v Kyjevě. Další setkání a reciproční návštěva Juščenka v Moskvě byly několikrát odloženy.
