Moskva - Dnešní hospodářská situace Ruska je vyprovokována především vnějšími faktory. Na své výroční tiskové konferenci to dnes prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Hovořil v této souvislosti především o poklesu cen ropy a plynu na světovém trhu, podíl západních sankcí na problémech odhadl na 30 procent. Centrální banka a vláda přijaly adekvátní opatření, řekl Putin a slíbil, že i při nejpesimističtějším odhadu by nejpozději do dvou let mělo nastat oživení ekonomiky.
Právě boj s tvrdým pádem rublu, ekonomika a chystané stabilizační kroky by měly být hlavními tématy každoročního prosincového bilancování, které letos novináři nespojují s mezinárodní politickou situací nebo vztahy Ruska se Západem, jako tomu bylo v minulých letech. Putin začal tiskovku optimistickým výčtem statistických údajů a předpokladů o letošním růstu ruské ekonomiky, příznivém obchodu, rekordní úrodě, přebytku státního rozpočtu, přírůstku populace či rozdělování bytů mezi příslušníky ozbrojených sil.
„Hlavní otázka dne, která občany zajímá, zní: v jakém stavu je ekonomika a měna,“ řekl Putin v narážce na prudký pád rublu. Nynější situace je podle něj vyprovokovaná hlavně „vnějšími faktory“, tedy poklesem cen ropy na světovém trhu. Prezident ujistil, že do dvou let se Rusko a rubl z nynější krize dostanou, připustil ale, že situace si zřejmě vynutí korekci plánů a škrty. Zdůraznil ovšem, že „růst je nevyhnutelný“ a že se ruská ekonomika z této situace dostane. Ubezpečil, že ruské rezervy dosahují stovek miliard dolarů a to umožňuje řešit sociální problémy a diverzifikovat ekonomiku, než se situace vrátí do normálu.
Šéf Kremlu zdůraznil, že již jsou vypracovány plány, které na konkrétní hospodářské potíže reagují. „Pokud se situace bude vyvíjet nepříznivě, budeme muset naše plány poupravit. Není pochyb o tom, že bude nutné provést určité škrty. Co je ale pozitivní, překonání nynější situace je nevyhnutelné,“ dodal. „Růst globální ekonomiky bude pokračovat a naše hospodářství se od nynější situace odrazí,“ řekl Putin. V krizi proto vidí pro Rusko příležitost k tomu, aby uskutečnilo potřebné strukturální reformy a diverzifikovalo hospodářství. To je nyní velmi závislé na ropě a plynu. Hospodářství země se prý problémům přizpůsobí a ekonomika znovu začne růst.
Vladimir Putin je optimista:
„Podle nejnepříznivějšího vnějšího ekonomického scénáře tento stav může trvat dva roky. Může se to ale také zlepšit v prvním čtvrtletí, uprostřed roku či na konci příštího roku.“
„Růst hrubého domácího produktu za prvních deset měsíců tohoto roku činil 0,7 procenta, možná 0,6 procenta.“
„I přes všechny turbulence na finančním trhu skončí v letošním roce federální rozpočet s přebytkem, to znamená, že příjmy budou vyšší než výdaje o asi 1,2 bilionu rublů (439 miliard korun).“
Za důležité nyní Putin považuje to, aby centrální banka pokračovala ve zvyšování hodnoty rublu. Připomněl mimo jiné, že ústřední finanční ústav země kvůli tomu zvýšil úrokové sazby na 17 procent. V této souvislosti ovšem dodal, že takto vysoké sazby nebudou v platnosti po celou dobu krize.
Centrální banka měla podle Putina již dávno skončit s podpůrnými valutovými zásahy na trhu. Pokud by tak před časem učinila, nebylo by prý nutné se uchýlit v tomto týdnu k mimořádnému zvýšení úrokových sazeb. Putin také řekl, že Rusko prozatím nebude omezovat domácí exportéry a nařizovat jim kvůli podpoře domácí měny výměnu valutových příjmů za rubl.
Fištejn: Byl to Putinův psychologický debakl
Určit přesný termín zotavení ruské ekonomiky, jako to dnes udělal ruský prezident Putin, podle ekonoma Lukáše Kovandy nelze tak jednoduše. Záleží prý na mnoha různých faktorech včetně například vývoje cen ropy, chování k západním partnerům či snižování výdajů v Rusku. „Rusko pravděpodobně zamíří do recese a bude muset osekávat své výdaje,“ řekl Kovanda ve Studiu ČT24. Putin se prý navíc bude mimo jiné muset na domácím kolbišti utkat také s rostoucí nespokojeností obyvatelstva, které zřejmě bude trpět trvalejšími neblahými důsledky současné situace.
Podle publicisty Jefima Fištejna obnovil dnes rubl pokles právě proto, že aktéři měnových burz zhlédli Putinovu tiskovou konferenci, která vyzněla jako prezidentův „psychologický debakl“. „Vladimir Putin nenabídl jediný nástroj, kterým by mohl tento trend zvrátit,“ řekl Fištejn, podle nějž svět nechtěl slyšet opakování starých banalit typů obviňování Západu a Ukrajiny, ale chtěl vědět, co ruský prezident v této situaci udělá konkrétního.
Důežitější než slova byla podle Fištejna atmosféra samotné tiskovky. Její scénář se podle něj vypracovával tak, aby vyzněla pro Putina pozitivně, průběh ale byl jiný, kdy dostávali slovo i novináři, kteří nejsou prezidentovi nakloněni.
Ruské hospodářství se propadá do recese, dolů ho stahují sankce uvalené Západem kvůli Ukrajině a ceny ropy. Hodnota rublu za letošní rok klesla o polovinu. Razantní pokles hodnoty rublu v tomto týdnu oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před Putinovým nástupem k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.
Putinova tiskovka začala v poledne moskevského času a trvala zhruba tři hodiny a deset minut. Přenášely ji prakticky všechny ruské televizní kanály, přítomno bylo 1 200 akreditovaných novinářů. Na ekonomické otázky se prý Putin pečlivě připravoval s pomocí svých poradců a expertů ministerstva financí a centrální banky. Den před tiskovou konferencí Kreml oznámil, že prezident pohlíží na měnový vývoj s mírným optimismem a očekává další stabilizační kroky.
