Putin pro TF1: Ruské síly na východě Ukrajiny? Dokažte to!

Paříž – K předložení důkazů o ruském vojenském vměšování na východní Ukrajině vyzval Spojené státy ruský prezident Vladimir Putin. „Tvrdit něco, to je jedna věc. Mít důkazy, to je něco jiného. Opakuji vám: na jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam,“ řekl Putin v rozhovoru se zástupci francouzské rozhlasové stanice Europe 1 a televizní stanice TF1. Popřel zároveň, že se snaží prosadit ruský nacionalismus a oživit „ruskou říši“.

5 minut
Putin k Rusům na Ukrajině: Ať USA předloží důkazy
Zdroj: ČT24

„Důkazy! Ať je ukážou!“ říká Putin na obvinění Washingtonu a nejvyspělejších zemí světa ve skupině G7, že Rusko posílá na východ Ukrajiny bojovníky a zbraně. „Viděli jsme, všichni jsme viděli, jak (někdejší) americký ministr zahraničí (Colin Powell) podával důkazy o přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku,“ dodala hlava ruského státu s odkazem na nepodložená americká obvinění z roku 2003, která měla ospravedlnit vojenský zásah proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi.

Celý rozhovor Vladimira Putina pro Europe 1 a TF1 si v původním znění můžete pustit ZDE.

Na dotaz ohledně vztahu k americkému prezidentovi Baracku Obamovi, s jehož zemí má Rusko nejnapjatější vztahy od dob studené války, se Putin vyjádřil s ohledem na oslavy 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii smířlivě. „Doufám, že nevstupujeme do nové fáze studené války,“ řekl s tím, že nemá „důvod se domnívat, že prezident Obama nechce mluvit s ruským prezidentem“. „Jsem připraven k dialogu,“ konstatoval.

Vladimir Putin při rozhovoru pro TF1 a Europe 1
Zdroj: ČT24

Putin nicméně zkritizoval americkou zahraniční politiku. „Není žádným tajemstvím, že nejagresivnější, nejtvrdší politika je ta americká. Nemáme téměř žádné vojenské síly v zahraničí a podívejte se: všude po světě jsou americké vojenské základny a američtí vojáci vzdálení tisíce kilometrů od svých hranic, kteří zasahují do vnitřních záležitostí kteréhokoli státu,“ zdůraznil. Podle něj je tedy těžké obviňovat Rusko z narušování něčích hranic. Putin zároveň připustil, že posílení vojsk NATO v Evropě Rusku dělá starosti. „Pokud se například Ukrajina připojí k NATO, budeme s aliancí sousedit. To nám nemůže být jedno,“ řekl.

Putin se také vyjádřil k nově zvolenému ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Nevyloučil, že se s ním sejde na oslavách v Normandii, kterých se oba v pátek zúčastní po boku řady dalších státníků. „Nehodlám se nikomu vyhýbat,“ zdůraznil. Uvedl také, že ukrajinská vláda musí zahájit dialog se svým lidem. Nemá se to podle něj provádět tanky a letadly, ale jednáním. „Myslím si, že Porošenko má jedinečnou příležitost: nemá krev na rukou a může zastavit trestnou operaci a zahájit přímý dialog s občany na východě a jihu země,“ dodal.

Putin se vyjádřil také k bývalé americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové, která má podle průzkumů veřejného mínění velké naděje zvítězit v prezidentských volbách v roce 2016, pokud bude kandidovat. Clintonová v březnu, kdy Rusko obsadilo Krym, Putina obvinila z toho, že chce překreslit mapu východní Evropy tak, jak to v 30. letech minulého století dělal nacistický vůdce Adolf Hitler.

„Je lepší se nepřít se ženami. Ale Clintonová nebyla nikdy příliš elegantní ve svých prohlášeních. Nicméně vždycky, když jsme se setkávali, jsme vedli srdečná jednání o různých mezinárodních událostech,“ řekl Putin. „Když lidé překračují meze, není to proto, že jsou příliš silní, ale proto, že jsou příliš slabí. Možná že slabost není nejhorší vlastností žen,“ dodal ruský prezident s úsměvem. „Když slyším takováto prohlášení, myslím si hlavně, že ti, kteří je pronášejí, nemají žádné argumenty. Pokud jde o americkou politiku, je jasné, že Spojené státy vedou nejagresivnější a nejtvrdší politiku, aby hájily své vlastní zájmy,“ prohlásil Putin.

Bojíme se, že ze Sýrie „vyroste“ další Afghánistán, uvedl Putin

Řeč padla i na válku v Sýrii. „Víte, tam se zvěrstev dopouští všechny strany. A ne v poslední řadě, možná v první, právě extremistické organizace, které se ve velkém počtu rozrostly v Sýrii. Víte, čeho se nejvíc obáváme? Hlavně organizací spojených s al-Káidou. Je jich tam hodně. Teď už to nikdo ani nepopírá. Je to veřejně známá věc. Ale my se nejvíc obáváme, že se Sýrie může stát, jestli nebudeme jednat důsledně, jakýmsi Afghánistánem. Úplně neřízenou líhní teroristické hrozby. A hrozby mimochodem i pro evropské země. Protože všichni ti extremisté, co tam jsou, se dřív nebo později přemístí do jiných zemí včetně Evropy,“ dodal Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 18 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...