Putin pro TF1: Ruské síly na východě Ukrajiny? Dokažte to!

Paříž – K předložení důkazů o ruském vojenském vměšování na východní Ukrajině vyzval Spojené státy ruský prezident Vladimir Putin. „Tvrdit něco, to je jedna věc. Mít důkazy, to je něco jiného. Opakuji vám: na jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam,“ řekl Putin v rozhovoru se zástupci francouzské rozhlasové stanice Europe 1 a televizní stanice TF1. Popřel zároveň, že se snaží prosadit ruský nacionalismus a oživit „ruskou říši“.

Nahrávám video
Putin k Rusům na Ukrajině: Ať USA předloží důkazy
Zdroj: ČT24

„Důkazy! Ať je ukážou!“ říká Putin na obvinění Washingtonu a nejvyspělejších zemí světa ve skupině G7, že Rusko posílá na východ Ukrajiny bojovníky a zbraně. „Viděli jsme, všichni jsme viděli, jak (někdejší) americký ministr zahraničí (Colin Powell) podával důkazy o přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku,“ dodala hlava ruského státu s odkazem na nepodložená americká obvinění z roku 2003, která měla ospravedlnit vojenský zásah proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi.

Celý rozhovor Vladimira Putina pro Europe 1 a TF1 si v původním znění můžete pustit ZDE.

Na dotaz ohledně vztahu k americkému prezidentovi Baracku Obamovi, s jehož zemí má Rusko nejnapjatější vztahy od dob studené války, se Putin vyjádřil s ohledem na oslavy 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii smířlivě. „Doufám, že nevstupujeme do nové fáze studené války,“ řekl s tím, že nemá „důvod se domnívat, že prezident Obama nechce mluvit s ruským prezidentem“. „Jsem připraven k dialogu,“ konstatoval.

Vladimir Putin při rozhovoru pro TF1 a Europe 1
Zdroj: ČT24

Putin nicméně zkritizoval americkou zahraniční politiku. „Není žádným tajemstvím, že nejagresivnější, nejtvrdší politika je ta americká. Nemáme téměř žádné vojenské síly v zahraničí a podívejte se: všude po světě jsou americké vojenské základny a američtí vojáci vzdálení tisíce kilometrů od svých hranic, kteří zasahují do vnitřních záležitostí kteréhokoli státu,“ zdůraznil. Podle něj je tedy těžké obviňovat Rusko z narušování něčích hranic. Putin zároveň připustil, že posílení vojsk NATO v Evropě Rusku dělá starosti. „Pokud se například Ukrajina připojí k NATO, budeme s aliancí sousedit. To nám nemůže být jedno,“ řekl.

Putin se také vyjádřil k nově zvolenému ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Nevyloučil, že se s ním sejde na oslavách v Normandii, kterých se oba v pátek zúčastní po boku řady dalších státníků. „Nehodlám se nikomu vyhýbat,“ zdůraznil. Uvedl také, že ukrajinská vláda musí zahájit dialog se svým lidem. Nemá se to podle něj provádět tanky a letadly, ale jednáním. „Myslím si, že Porošenko má jedinečnou příležitost: nemá krev na rukou a může zastavit trestnou operaci a zahájit přímý dialog s občany na východě a jihu země,“ dodal.

Putin se vyjádřil také k bývalé americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové, která má podle průzkumů veřejného mínění velké naděje zvítězit v prezidentských volbách v roce 2016, pokud bude kandidovat. Clintonová v březnu, kdy Rusko obsadilo Krym, Putina obvinila z toho, že chce překreslit mapu východní Evropy tak, jak to v 30. letech minulého století dělal nacistický vůdce Adolf Hitler.

„Je lepší se nepřít se ženami. Ale Clintonová nebyla nikdy příliš elegantní ve svých prohlášeních. Nicméně vždycky, když jsme se setkávali, jsme vedli srdečná jednání o různých mezinárodních událostech,“ řekl Putin. „Když lidé překračují meze, není to proto, že jsou příliš silní, ale proto, že jsou příliš slabí. Možná že slabost není nejhorší vlastností žen,“ dodal ruský prezident s úsměvem. „Když slyším takováto prohlášení, myslím si hlavně, že ti, kteří je pronášejí, nemají žádné argumenty. Pokud jde o americkou politiku, je jasné, že Spojené státy vedou nejagresivnější a nejtvrdší politiku, aby hájily své vlastní zájmy,“ prohlásil Putin.

Bojíme se, že ze Sýrie „vyroste“ další Afghánistán, uvedl Putin

Řeč padla i na válku v Sýrii. „Víte, tam se zvěrstev dopouští všechny strany. A ne v poslední řadě, možná v první, právě extremistické organizace, které se ve velkém počtu rozrostly v Sýrii. Víte, čeho se nejvíc obáváme? Hlavně organizací spojených s al-Káidou. Je jich tam hodně. Teď už to nikdo ani nepopírá. Je to veřejně známá věc. Ale my se nejvíc obáváme, že se Sýrie může stát, jestli nebudeme jednat důsledně, jakýmsi Afghánistánem. Úplně neřízenou líhní teroristické hrozby. A hrozby mimochodem i pro evropské země. Protože všichni ti extremisté, co tam jsou, se dřív nebo později přemístí do jiných zemí včetně Evropy,“ dodal Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 1 hhodinou

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 3 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...