Putin pro TF1: Ruské síly na východě Ukrajiny? Dokažte to!

Paříž – K předložení důkazů o ruském vojenském vměšování na východní Ukrajině vyzval Spojené státy ruský prezident Vladimir Putin. „Tvrdit něco, to je jedna věc. Mít důkazy, to je něco jiného. Opakuji vám: na jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam,“ řekl Putin v rozhovoru se zástupci francouzské rozhlasové stanice Europe 1 a televizní stanice TF1. Popřel zároveň, že se snaží prosadit ruský nacionalismus a oživit „ruskou říši“.

5 minut
Putin k Rusům na Ukrajině: Ať USA předloží důkazy
Zdroj: ČT24

„Důkazy! Ať je ukážou!“ říká Putin na obvinění Washingtonu a nejvyspělejších zemí světa ve skupině G7, že Rusko posílá na východ Ukrajiny bojovníky a zbraně. „Viděli jsme, všichni jsme viděli, jak (někdejší) americký ministr zahraničí (Colin Powell) podával důkazy o přítomnosti zbraní hromadného ničení v Iráku,“ dodala hlava ruského státu s odkazem na nepodložená americká obvinění z roku 2003, která měla ospravedlnit vojenský zásah proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi.

Celý rozhovor Vladimira Putina pro Europe 1 a TF1 si v původním znění můžete pustit ZDE.

Na dotaz ohledně vztahu k americkému prezidentovi Baracku Obamovi, s jehož zemí má Rusko nejnapjatější vztahy od dob studené války, se Putin vyjádřil s ohledem na oslavy 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii smířlivě. „Doufám, že nevstupujeme do nové fáze studené války,“ řekl s tím, že nemá „důvod se domnívat, že prezident Obama nechce mluvit s ruským prezidentem“. „Jsem připraven k dialogu,“ konstatoval.

Vladimir Putin při rozhovoru pro TF1 a Europe 1
Zdroj: ČT24

Putin nicméně zkritizoval americkou zahraniční politiku. „Není žádným tajemstvím, že nejagresivnější, nejtvrdší politika je ta americká. Nemáme téměř žádné vojenské síly v zahraničí a podívejte se: všude po světě jsou americké vojenské základny a američtí vojáci vzdálení tisíce kilometrů od svých hranic, kteří zasahují do vnitřních záležitostí kteréhokoli státu,“ zdůraznil. Podle něj je tedy těžké obviňovat Rusko z narušování něčích hranic. Putin zároveň připustil, že posílení vojsk NATO v Evropě Rusku dělá starosti. „Pokud se například Ukrajina připojí k NATO, budeme s aliancí sousedit. To nám nemůže být jedno,“ řekl.

Putin se také vyjádřil k nově zvolenému ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Nevyloučil, že se s ním sejde na oslavách v Normandii, kterých se oba v pátek zúčastní po boku řady dalších státníků. „Nehodlám se nikomu vyhýbat,“ zdůraznil. Uvedl také, že ukrajinská vláda musí zahájit dialog se svým lidem. Nemá se to podle něj provádět tanky a letadly, ale jednáním. „Myslím si, že Porošenko má jedinečnou příležitost: nemá krev na rukou a může zastavit trestnou operaci a zahájit přímý dialog s občany na východě a jihu země,“ dodal.

Putin se vyjádřil také k bývalé americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové, která má podle průzkumů veřejného mínění velké naděje zvítězit v prezidentských volbách v roce 2016, pokud bude kandidovat. Clintonová v březnu, kdy Rusko obsadilo Krym, Putina obvinila z toho, že chce překreslit mapu východní Evropy tak, jak to v 30. letech minulého století dělal nacistický vůdce Adolf Hitler.

„Je lepší se nepřít se ženami. Ale Clintonová nebyla nikdy příliš elegantní ve svých prohlášeních. Nicméně vždycky, když jsme se setkávali, jsme vedli srdečná jednání o různých mezinárodních událostech,“ řekl Putin. „Když lidé překračují meze, není to proto, že jsou příliš silní, ale proto, že jsou příliš slabí. Možná že slabost není nejhorší vlastností žen,“ dodal ruský prezident s úsměvem. „Když slyším takováto prohlášení, myslím si hlavně, že ti, kteří je pronášejí, nemají žádné argumenty. Pokud jde o americkou politiku, je jasné, že Spojené státy vedou nejagresivnější a nejtvrdší politiku, aby hájily své vlastní zájmy,“ prohlásil Putin.

Bojíme se, že ze Sýrie „vyroste“ další Afghánistán, uvedl Putin

Řeč padla i na válku v Sýrii. „Víte, tam se zvěrstev dopouští všechny strany. A ne v poslední řadě, možná v první, právě extremistické organizace, které se ve velkém počtu rozrostly v Sýrii. Víte, čeho se nejvíc obáváme? Hlavně organizací spojených s al-Káidou. Je jich tam hodně. Teď už to nikdo ani nepopírá. Je to veřejně známá věc. Ale my se nejvíc obáváme, že se Sýrie může stát, jestli nebudeme jednat důsledně, jakýmsi Afghánistánem. Úplně neřízenou líhní teroristické hrozby. A hrozby mimochodem i pro evropské země. Protože všichni ti extremisté, co tam jsou, se dřív nebo později přemístí do jiných zemí včetně Evropy,“ dodal Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 41 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...