Moskva/Lucemburk - S velkým znepokojením sleduje ruský prezident Vladimir Putin situaci na východě Ukrajiny, odkud dostává mnoho žádostí o pomoc. Uvedl to kremelský mluvčí Dmitrij Peskov k informacím z ukrajinského Slavjanska, odkud dnes taková žádost přišla. „Z východoukrajinských regionů bohužel přichází mnoho podobných žádostí. Jsou adresovány osobně Putinovi s prosbou pomoci, tak či onak zasáhnout,“ řekl Peskov, který na další dotazy odmítl odpovědět. Jak se prezident k žádostem staví, mluvčí neuvedl. Ministři zahraničí EU se dnes mezitím shodli, že EU rozšíří seznam osob z Ruska, kterých se dotkne zmrazení majetku a zákaz cest. Příští týden by se také mohl konat mimořádný summit EU.
- Proruští separatisté na východě Ukrajiny obsadili bez většího odporu několik správních budov; ve Slavjansku požádali o pomoc Kreml.
- Ukrajina je v důsledku pokračujícího pronikání ruských agentů a dalších ruských provokací připravena zcela uzavřít hranice s Ruskem; spolu s OSN by mohla provést v regionech na východě „společnou mírovou operaci“, navrhl úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov.
- Turčynov připustil možnost celonárodního referenda o jednotě či rozdělení země. Hlasování by se mohlo uskutečnit 25. května spolu s prezidentskými volbami.
- Ráno vypršelo ultimátum pro ukončení ozbrojeného obléhání státních úřadů. Separatisté ale odmítli Kyjevu vyhovět. Kyjevská vláda nicméně nemá pro případnou ozbrojenou akci proti nim dostatek vojáků ani policistů a bojí se krveprolití a velkých ztrát.
- Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dementoval informace ukrajinských médií o tom, že na východě Ukrajiny operují agenti ruských tajných služeb GRU a FSB.
- Radikálové z Pravého sektoru vyhlásili „celoukrajinskou mobilizaci“.
Ve Slavjansku, stotisícovém městě na severu Doněcké oblasti, se proruští radikálové zmocnili policejní stanice, kanceláře tajné služby, radnice a letiště. Jejich vůdce Vjačeslav Ponomarjov dnes požádal Putina o pomoc v boji proti proevropské vládě v Kyjevě, která podle něj vyslala do Slavjanska tisíc žoldnéřů s tanky. „S nacisty budeme bojovat,“ řekl Ponomarjov. „Vyzýváme Rusko, aby nás ochránilo a nedovolilo genocidu donbaského lidu. Žádáme prezidenta Putina, aby nám pomohl.“
Ukrajinská média stále častěji publikují zprávy o neoznačených mužích v ruských maskovacích uniformách, kteří se mezi proruskými vzbouřenci pohybují. Dnes údajně doprovázeli konvoj nákladních aut, který do Slavjanska dovezl náklad kulometů, granátometů a odstřelovačských pušek.
Ministři zahraničí EU se shodli na rozšíření sankcí a hrozí summitem
Ministři zahraničí EU se dnes shodli, že Evropská unie rozšíří kvůli vývoji na Ukrajině seznam osob z Ruska, kterých se dotkne zmrazení majetku a zákaz cest. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek novinářům řekl, že příští týden není vyloučen mimořádný summit EU, bude-li se situace zhoršovat. Právě vrcholná schůzka by byla podle diplomatů oprávněna rozhodnout o takzvané třetí fázi sankcí, tedy plošných hospodářských opatřeních.
Ministři odsoudili nynější dění na východě Ukrajiny. „Shodli jsme se, že jsou tam jasné prvky toho, co provázelo dění na Krymu. Není pochyb, že Ruská federace se podílí na destabilizaci,“ podotkl Zaorálek. Ministři v závěrech z jednání vyzvali Ruskou federaci, aby podpořila ukrajinskou suverenitu a územní celistvost, odmítla nezákonné akce na východě země a přispěla ke stabilizaci situace. EU žádá odvolání ruských vojáků od ukrajinských hranic a také okamžité zrušení mandátu ruského parlamentu, který prezidenta Vladimira Putina oprávnil k použití síly na ukrajinském území.
EU už kvůli březnové ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym zmrazila majetek a zakázala vstup na své území 33 ruským a krymským představitelům, převážně politikům a vojákům.
Ve čtvrtek by se mělo v Ženevě odehrát jednání mezi ministry zahraničí Ruska, Ukrajiny, USA a šéfkou evropské diplomacie Catherine Ashtonovou. Ta dnes ocenila, že ukrajinské úřady proti proruským separatistům postupují umírněně. Některé země, především z jižního unijního křídla, se nicméně obávají, aby tvrdší unijní postup nevedl k ruskému odmítnutí do Ženevy přijet.
Catherine Ashtonová:
„Chválíme ukrajinské orgány za dodržování zákonů a přiměřeném postupu při operacích. Vybízíme vládu v Kyjevě, aby dále přispívala ke snížení napětí.“
Bílý dům dnes oznámil, že USA neposkytnou Ukrajině vojenskou pomoc, zvažují ale diplomatické a ekonomické možnosti spolupráce.
Vladimir Putin dnes telefonicky vyzval Baracka Obamu, aby využil všech možností k zastavení násilí a krveprolití na neklidném ukrajinském východě. Spojené státy rozhovor prozatím nekomentovaly. „V odpovědi na obavy vyjádřené prezidentem Spojených států k údajnému ruskému vměšování na jihovýchodě Ukrajiny poznamenal ruský prezident, že takové spekulace jsou založeny na nepřesných informacích,“ uvedl v prohlášení Kreml.
Podle ukrajinské tajné služby na Ukrajině operuje ruská GRU
Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila na webu záznamy telefonických rozhovorů údajných příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU. Odposlechy podle SBU představují důkaz, že Rusové nejen koordinují akce separatistů na východě Ukrajiny, ale také se přímo zapojili do víkendových bojů s ukrajinskými jednotkami o Slavjansk.
„Cílem těchto diverzních skupin je terorizovat místní obyvatelstvo, zrušit jednání mezi Ukrajinou, USA, EU a Ruskem a zlikvidovat ukrajinské strážce pořádku,“ uvádí SBU. Na záznamech jsou slyšet rozhovory údajných příslušníků GRU o dodávkách munice a zbraní, přesunu posil i úspěšně svedeném boji s Ukrajinci, kteří se dostali do nastražené léčky na přístupech k Slavjansku. Domlouvají se i na rozhovoru pro ruskou televizi, ve kterém má o požadavcích separatistů hovořit muž s ukrajinským přízvukem.
USA potvrdily, že šéf CIA navštívil o víkendu Kyjev
Moskva už předtím jakoukoliv přítomnost svých agentů na ukrajinském území popřela. Bílý dům dnes naopak potvrdil, že šéf americké tajné služby CIA John Brennan o uplynulém víkendu navštívil Kyjev. O Brennanově cestě informoval svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Moskva kvůli Brennanově cestě žádá vysvětlení.
CIA již dříve zprávy o Brennanově cestě přímo nepopřela, rozvědka pouze konstatovala, že „obvinění, podle kterých ředitel Brennan pobídl ukrajinské úřady k uskutečnění taktické operace na území Ukrajiny, jsou zcela falešná“.
Pentagon kritizuje ruské přelety nad americkou lodí
Americké ministerstvo obrany dnes jako „provokativní“ a „neprofesionální“ kritizovalo přelety ruského vojenského letounu okolo americké vojenské lodi, hlídkující o víkendu v západní části Černého moře. Mluvčí amerického ministerstva obrany Steve Warren nicméně připustil, že ruský letoun vypadal, že není ozbrojen. Ruský letoun Su-24, v kódu NATO Fencer, podle Warrena dvanáctkrát přeletěl v nízké výšce poblíž amerického torpédoborce Donald Cook, který je v Černém moři od 10. dubna.
Na ruské provokace si stěžuje i bulharský ministr obrany Angel Najdenov. Ruské letouny podle něj přelétávají v blízkosti vzdušného prostoru NATO a při každé takové situaci musejí vzlétnout bulharské stíhačky. Ruský velvyslanec v Bulharsku Jurij Isakov ale odmítl, že by Moskva měla na svědomí jakékoli vzdušné provokace. Mnohem větší obavy podle něj vzbuzuje americká přítomnost v Černém moři.
Najdenov připustil, že k narušení bulharského vzdušeného prostoru zatím nedošlo, bulharské letouny jsou ale v pohotovosti i v případě, že se cizí stroje jen přiblíží.
Rusko podle německého vicekancléře oživuje nacionalismus
Předseda německých sociálních demokratů a vicekancléř Sigmar Gabriel na vzpomínkovém shromáždění své strany u příležitosti stého výročí začátku první světové války prohlásil, že Rusko oživuje nacionalistickou politiku, která vedla k rozpoutání tohoto do té doby největšího vojenského konfliktu. Obavy z eskalace na Ukrajině dal najevo i francouzský premiér Manuel Valls, který byl mezi hosty SPD. „Nesmíme přihlížet, když je zde sto let po Sarajevu znovu snaha vytvářet národnostně homogenní státy. Je jedno, jestli se to děje na Krymu, na Ukrajině nebo kdekoli jinde,“ řekl Gabriel.
Ukrajinský soud plně rehabilitoval Tymošenkovou v plynové kauze
Ukrajinský nejvyšší soud uzavřel jako neodůvodněnou takzvanou plynovou kauzu, která v listopadu 2011 vedla k odsouzení expremiérky Julije Tymošenkové na sedm let do vězení. Oznámil to šéf právního týmu Tymošenkové Serhij Vlasenko. Vyzval zároveň k pátrání po soudci Rodionu Kirejevovi, který bývalou premiérku do vězení poslal.
Tymošenková byla odsouzena za zneužití služebních pravomocí, jehož se údajně dopustila v roce 2009 podpisem nevýhodné smlouvy o nákupu ruského zemního plynu. Vůdkyně strany Vlast jakékoli provinění odmítala a verdikt označovala za politickou mstu někdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Po jeho únorovém pádu začaly ukrajinské soudy kauzu Tymošenkové přehodnocovat.
Tymošenková byla plně rehabilitována, protože trestný čin, z něhož byla odsouzena, se nestal. Ve prospěch Tymošenkové hlasovalo 42 ze 48 soudců nejvyššího soudu, řekl Vlasenko.
Odsouzení Tymošenkové bylo až do loňského roku ústředním politickým tématem tehdejší ukrajinské opozice. Režim prezidenta Janukovyče byl kvůli jejímu věznění dlouhodobě pod tlakem západních politiků i mezinárodního veřejného mínění.
