Putin: Po anexi Krymu jsem byl připraven mobilizovat jaderné zbraně

Moskva – Rusko nevědělo, jak na anexi Krymu zareaguje Západ. Putin byl proto připraven uvést do pohotovosti jaderné zbraně. Ruský prezident to uvádí v televizním filmu „Krym. Cesta do vlasti“, který dnes ve 22:00 odvysílá ruská televize Rossija 1. Putin okomentoval i záchranu proruského ukrajinského prezidenta – Viktora Janukovyče prý chtěli zabít organizátoři protestů na Ukrajině. A přiznal nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky během okupace ukrajinského poloostrova.

Obsazení Krymu následovalo po březnovém referendu, které Západ nikdy neuznal a odpověděl sankcemi vůči Rusku. Putin v nedávno zveřejněném klipu otevřeně přiznal, že o anexi sám rozhodl. Stalo se tak v závěrečný den olympiády v Soči. Ve filmu teď ruský prezident zmiňuje záchranu Janukovyče.

Ukrajinský exprezident se od převratu loni v únoru skrývá v Rusku. „Prostě by ho zabili,“ prohlásil ruský prezident. „Naše elektronická rozvědka registrovala pohyb jeho prezidentské kolony pokaždé, kdy telefonoval. Znali jsme proto místo jeho pobytu. Byli jsme odhodláni ho dostat přímo z Doněcku, po souši, po vodě nebo vzduchem. Poslali jsme tam velkorážné kulomety, aby nedošlo ke zbytečným rozhovorům,“ podotkl Putin. Janukovyče neodsoudil, následky jeho nečinnosti ale označil za „těžké“. 

„Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat“  

Kroky Ruska, které před rokem vyústily v anexi Krymu, byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu prý vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal.  

Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. „Abychom blokovali a odzbrojili 20 tisíc dobře vyzbrojených lidí, potřebovali jsme určitý počet personálu. Nešlo přitom jen o množství, ale i o kvalitu. Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin.   

Ruský prezident zároveň opět obvinil Spojené státy, že stojí za svržením Janukovyče a podporují prozápadní opozici. „Ukrajinskou opozici formálně podporovali Evropané, ale moc dobře jsme věděli, že ji podporovali naši američtí partneři,“ konstatoval šéf Kremlu. 

Ruská mezikontinentální raketa
Zdroj: ČTK/AP/ARTYOM KOROTAYEV

Putin o možné pohotovosti jaderných zbraní: „Přinutili nás k tomu“

Po anexi byl podle svých slov připraven uvést v pohotovost ruské jaderné prostředky. Nebylo totiž hned jasné, jak na ruský zábor zareaguje Západ. „Proto jsem hned v první etapě byl nucen příslušným způsobem zorientovat naše ozbrojené síly. Nejen zorientovat, ale dát i přímé rozkazy,“ řekl prezident.

Na dotaz moderátora, zda to znamená uvedení jaderných sil do stavu pohotovosti, šéf Kremlu řekl: „Byli jsme připraveni to udělat. Nehodlali jsme do toho jít čelem, ale přinutili nás k tomu.“ Na obranu Krymu rozkázal Putin rozmístit na poloostrově armádní systém pobřežní
ochrany Bastion.

Svou osobní roli v loňských událostech kolem Krymského poloostrova Putin nijak nepopírá. Byla podle něj naopak ruskou předností: „Naše výhoda spočívala v tom, že jsem se tím zabýval osobně. Když se do věci vloží nejvyšší činitel, exekutiva pracuje snadněji. Oni cítí a vědí, že plní rozkaz a nedopouštějí se svévole.“  

Pro spojení poloostrova s Ruskem se v loňském referendu 16. března vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Krym jako součást Ruské federace zatím uznaly jen Afghánistán, Kuba, Nikaragua, KLDR, Sýrie a Venezuela. Západ referendum odmítl.

„Zmizení“ Putina: Má ruský prezident potíže se zády? Nebo chřipku?

Putin se už deset dní neobjevil na veřejnosti. Jeho „zmizení“ provází záplava spekulací. Podle některých trpí rakovinou, podle jiných je po mrtvici, další míní, že už není mezi živými. Objevily se i názory, že v Kremlu možná došlo k převratu a Putin je za mřížemi. Další zprávy hovoří o tom, že se prezidentově milence narodila ve Švýcarsku dcera. Rakouský deník Kurier na svém webu tvrdí, že se z nejmenovaných zdrojů dozvěděl, že má prezident problémy se zády. Pomoci se mu prý snaží rakouský lékař, který kvůli tomu odletěl do Moskvy.

Novou informaci přinesla dnes televize Dožď Putin. Putin podle ní odpočívá ve své rezidenci na Valdaji v Novgorodské oblasti severozápadně od Moskvy. Léčí si prý chřipku. Kreml přitom
potvrdil, že v pondělí čeká prezidenta jednání s jeho kyrgyzským protějškem Almazbekem Atambajevem v Petrohradu. I toto jednání ale vyvolává podle ruských blogerů otazníky. Pokusy novinářů akreditovat se jsou prý neúspěšné.

Vladimir Putin
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Putin „zmizel“ krátce poté, co byl nedaleko Kremlu zavražděn jeho velký kritik, předák ruské opozice Boris Němcov. Kurier k tomu poznamenal, že se po tomto zločinu rýsují v ruském vedení trhliny mezi Putinovým okolím a radikálnějším nacionalistickým křídlem.

Mluvčí Kremlu s komentáři skončil
  
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dosavadní fámy popřel. Označil je za důsledek jarní únavy žurnalistů. Podle agentury APA se už nechce k žádným zprávám na toto téma vyjadřovat. „Bez komentáře. Toto téma skončilo,“ řekl podle agentury Interfax.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Švédská krajní pravice může prolomit tabu a získat vládní křesla

Švédsko čekají 13. září parlamentní volby, které ještě před několika týdny vypadaly jako téměř rozhodnutý souboj. Středolevá opozice vedená sociální demokratkou Magdalenou Anderssonovou měla v průzkumech náskok kolem deseti procentních bodů. V posledních dnech se ale situace výrazně proměnila. Nejnovější průzkumy ukazují mnohem těsnější rozdíl a připouštějí, že vláda současného premiéra Ulfa Kristerssona může mandát obhájit. Poprvé ve švédské historii se součástí vládní koalice může stát krajně pravicová strana.
před 3 mminutami

Rusko po třídenní přestávce obnovilo útoky na Kyjev, úřady hlásí dva mrtvé

Moskva v noci na úterý obnovila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, oznámily místní úřady. Městem otřásly exploze, útoky si vyžádaly nejméně dva mrtvé a sedm zraněných, píše agentura Reuters. Údery přišly po skončení třídenní přestávky v útocích na Kyjev a Moskvu, kterou obě strany vyhlásily v souvislosti s cestou amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera nejprve do Moskvy a následně do Kyjeva.
02:58Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajinský generální prokurátor po korupčním skandálu oznámil rezignaci

Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko oznámil, že prezidentovi Volodymyru Zelenskému a parlamentu předložil svou rezignaci. Učinil tak po korupčním skandálu, který v uplynulých dnech zasáhl jeho úřad. Svůj krok označil za politické rozhodnutí a odmítl, že by se podílel na údajném korupčním schématu, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Sýrie zatkla generála Asadova režimu, v roce 2011 krvavě potlačil protesty

Syrské úřady oznámily zatčení bývalého generála Muhammada Alího Durghama, který byl jedním z hlavních důstojníků někdejšího diktátorského režimu Bašára Asada. Vztahují se na něj evropské sankce a je obviněn z účasti na krvavém potlačení demonstrací v roce 2011 a z masakru v Hamá v roce 1982, píše agentura AFP. Podle SANA byl zadržen v pobřežním městě Tartús.
před 8 hhodinami

Policie na západě Německa podnikla v souvislosti se sabotážemi několik zásahů

Policie u západoněmeckého Wuppertalu podnikla rozsáhlý zásah u elektrické stanice, odkud byl ohlášen pohyb podezřelého člověka. Nikoho ale nezadržela. Další zásahy provedla policie i na jiných místech v zemi, mimo jiné u elektrárny ve Weisweileru nedaleko Cách, kde u vysokonapěťového vedení nalezla několik výbušných zařízení, napsala agentura DPA. Německo v posledních dnech čelí sérii sabotáží v rozvodnách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Vítejte, generále.“ Bělehrad se rozloučil s válečným zločincem Mladičem

Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý církevní smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Kritika přišla především ze strany EU, o členství v níž se Srbsko uchází. Bývalý bosenskosrbský vojenský vůdce byl odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Srbská vláda požádala Vučiče o vyhlášení předčasných voleb

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiče, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Po mimořádném zasedání kabinetu to v televizním vystoupení oznámil premiér Djuro Macut, píše agentura Reuters. Řádný termín voleb je v prosinci 2027, Vučić ovšem již dříve uvedl, že předčasné volby se budou konat 18. či 25. října. Srbská pokroková strana (SNS) v sobotu Vučiče nominovala jako svého kandidáta na budoucího premiéra.
před 11 hhodinami

Růst, restrukturalizace a propouštění. Co se děje v herním průmyslu?

Odvětví videoher se stále nachází uprostřed procesu snižování nákladů a restrukturalizace, který se vyznačuje hromadným propouštěním, rušením projektů a dalšími výprodeji. Přesto, když se podíváte na data, zdá se, že vše jde jako po másle: čísla jsou v plusu, trendy jdou nahoru. Dokonce i počet zaměstnanců mírně roste, a to navzdory těmto častým vlnám nuceného propouštění.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.