Moskva - Vladimir Putin dnes v Kremlu potřetí složil prezidentskou přísahu. Předseda ústavního soudu vzápětí oznámil, že se nový šéf státu ujal funkce a převzal nejvyšší úřad, do kterého byl zvolen 4. března téměř 64 procenty hlasů. Díky změnám v ústavě má téměř šedesátiletý Putin stát v čele státu příštích šest let. Státní rozpočet akce vyjde na 26 milionů rublů. Ozývají se ale hlasy, že spíš než jako inaugurace prezidenta vypadá akce jako korunovace nového cara. Podobná hesla zaznívala především během včerejšího „Pochodu milionů“. Policie na Manéžním náměstí před Kremlem začala během inaugurace zatýkat opoziční aktivisty, kteří se scházeli k nepovolenému protestu. Nový ruský prezident také dnes podle očekávání navrhl svého předchůdce Dmitrije Medvěděva na nového premiéra. Putinova vláda mezitím podala demisi.
Putin opět pánem Kremlu, Medvěděva navrhl na premiéra
„Udělám vše, abych naplnil naděje občanů. Pokládám za svoji povinnost sloužit lidu,“ prohlásil Putin po doznění státní hymny. Podle něj se v nejbližších letech bude rozhodovat o příštím osudu země. „Rusko má velké dějiny a neméně velkou budoucnost,“ dodal v krátkém inauguračním projevu.
Zatýkalo se i během inaugurace
Přísná bezpečnostní opatření panovala v centru metropole. Mezi protestujícími, ozdobenými bílými stuhami, policie zatím zatkla za pokusy o nepovolené demonstrace na 120 lidí, včetně bývalého vicepremiéra Borise Němcova. Kromě nespokojenosti přinejmenším části svých spoluobčanů bude muset Putin čelit i dalším výzvám, jako je závislost ruské ekonomiky na exportu surovin, zaostávání za světem či všudypřítomná korupce.
Putin zastával dvě prezidentská období v letech 2000 až 2008, ale třetí mandát za sebou mu ústava nepovolovala, a tak jej v Kremlu na čtyři roky vystřídal jeho chráněnec Dmitrij Medvěděv, zatímco Putin se přesunul do čela vlády. Nyní si křesla prohodí: po dnešní slavnostní Putinově inauguraci se Medvěděv má již v úterý stát novým premiérem.
Putinova vláda už podala demisi
Do jmenování nového kabinetu bude odstoupivší vláda plnit své funkce, jejím řízením Putin pověřil vicepremiéra Viktora Zubkova, který býval premiérem už v éře Putinova druhého prezidentského mandátu. Nyní však bude Zubkov zastávat roli úřadujícího premiéra zřejmě jen necelých 24 hodin. Již v úterý má Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, Medvěděva jako nového premiéra na mimořádném zasedání schválit.
Nový premiér bude potřebovat hlasy nadpoloviční většiny, tedy 226 ze 450 poslanců. Sama Putinova strana Jednotné Rusko disponuje v dumě 238 křesly, nového premiéra také hodlají podpořit nacionalisté z uskupení Vladimira Žirinovského.
„Dělal jsem vše pro to, aby lidé byli svobodni a s důvěrou hleděli do budoucna. Hodně jsme udělali, ale ne vše se povedlo,“ uvedl Medvěděv před odevzdáním moci do rukou svého mentora, kterého označil za „zkušeného člověka a silného vůdce“ s podporou většiny obyvatel.
„Kremelské rošády“ a úřady popírané volební podvody vyvolaly nespokojenost v řadách vzmáhající se střední třídy, která po letech apatie dává najevo nespokojenost s poměry. Konzervativní většina - především státní zaměstnanci, venkov a penzisté obávající se případných změn - však za Putinem stále stojí, a to tím spíše, že na politické scéně dosud nemá reálného soupeře.
A jak ceremoniál probíhal?
Šest ruských televizí zahájilo přímý přenos půl hodiny před moskevským polednem záběry, jak osamocený Medvěděv přichází do Kremlu. V sálech se ještě předtím sešly tři tisíce hostů z řad politické a společenské elity; každý z hostů byl obdarován stříbrnou pamětní medailí. Kamery ukázaly i Putinovu manželku Ljudmilu, která se jinak na veřejnosti objevuje jen velmi zřídka, což často budí nejrůznější fámy. Cizí státy zastupovali velvyslanci, prezidenti nejsou zváni od první Putinovy inaugurace v roce 2000. Pozornost se pak přesunula do moskevského Bílého domu, sídla vlády, kde stávající premiér a nově zvolený prezident nastoupil do limuzíny, která v koloně vedené policisty na motocyklech zamířila okolo restaurace Praga a chrámu Krista Spasitele ke Kremlu, kde Putina po průjezdu Spasskou branou uvítal velitel posádky slovy „soudruhu zvolený prezidente“. Přesně v okamžiku, kdy orloj odbil poledne, Putin za fanfár vstoupil do Kremlu. Prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde po krátkém Medvěděvově projevu pronesl 33 slov prezidentské přísahy, s rukou položenou na ústavě. Zazněla hymna a po inauguračním projevu, slibujícím přeměny země a vybízejícím k jednotě národa, si Putin potřásal rukou s hosty, zatímco znělo 31 dělostřeleckých salv na počest nového vrchního velitele. Přenos se pak na chvíli přerušil - Putin od Medvěděva přebíral v utajené místnosti „jaderný kufřík“, kterým hlava atomové mocnosti ovládá ruské jaderné zbraně. Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a modlitba hlavy pravoslavné církve za novou hlavu státu.
Záplava dekretů hned první den
Třináct dekretů, které nechal Putin hned první den v Kremlu zveřejnit na prezidentském webu, shrnuje základní směry jeho strategie do roku 2018. Nařídil například, aby všichni přistěhovalci povinně skládali zkoušku z ruštiny, aby občané měli přes internet lepší přístup k vládním dokumentům a politici aby vystavili větší veřejné kontrole své příjmy. Ruským občanům slíbil lepší bydlení, vojákům vyšší platy, studentům vyšší stipendia a matkám víc jeslí. Vládě uložil, aby do října vypracovala strategii penzijní reformy a plán hospodářského rozvoje do roku 2030.
Velkou pozornost věnoval Putin armádě. Prvořadá péče má být napříště věnována prostředkům strategického jaderného odstrašení a protivzdušné a kosmické obraně. Ruské námořnictvo se má soustředit na rozšíření svého potenciálu v Arktidě a na Dálném východě, do roku 2020 mají až 70 procent výzbroje ruské armády tvořit nejmodernější zbraně. Ministerstvo zahraničí má do prosince předložit návrh nové koncepce ruské zahraniční politiky. Její součástí má být i požadavek „pevných záruk“ ohledně nového protiraketového štítu NATO. Moskva chce mít jistotu, že alianční systém nebude namířen proti ruským mezikontinentálním raketám.
V pasáži věnované vztahům s Evropou je na prvním místě prosazení ruské teze o „jednotném hospodářském a humanitárním prostoru“ od Atlantiku až po Tichý oceán. Hned za ním následuje požadavek zrušení víz pro krátkodobé cesty Rusů do EU a úsilí o rovnoprávnost při sjednávání příští dohody o strategickém partnerství Moskvy s Bruselem. Při řešení krizových situací ve světě se Putin vyslovuje pro použití výhradně diplomatických a politických prostředků bez vojenského vměšování. Právě tak chce řešit problém kolem íránského jaderného programu i krizi vyvolanou zbrojním úsilím Severní Koreje. Ve své zahraničně politické koncepci Putin počítá i s „aktivní ochranou“ lidských práv. Nesmí se ale stát záminkou k politickému nátlaku a vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaných států.
Ozvěnou masových demonstrací je zřejmě série prezidentských dekretů o posílení demokratických procedur. Vláda má do září vypracovat návrh, podle něhož by byla povinna projednat jakýkoli návrh, pod nímž budou podpisy alespoň 100 000 občanů.