Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko ještě nerozhodlo o rozmístění raket Iskander v Kaliningradu. Řekl to na tradiční tiskové konferenci ke konci roku. Putin se vyjádřil i k amnestii. Uvedl, že ji nenavrhl speciálně kvůli třiceti aktivistům z Greenpeace. Putin taky odmítl, že by Moskva bránila podpisu asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou, zároveň ale zdůraznil, že Rusko musí chránit svou ekonomiku. Ukrajinu považuje za bratrský stát, kterému bylo potřeba pomoct.
Putin na tiskové konferenci komentoval zbrojní politiku své země. Moskva podle něj ještě nerozhodla o rozmístění raket Iskander v Kaliningradské oblasti na západě Ruska, jež má být reakcí na protiraketový štít, který v Evropě budují USA. „Zaprvé, zatím jsme takové rozhodnutí neučinili, ať se (na Západě) uklidní. Zadruhé, nikoho chránit není třeba. Jen není nutné nikoho provokovat k odvetným krokům,“ reagoval Putin na dotaz týkající se informací, že Rusko už má iskandery v Kaliningradu.
Podle spolupracovníka Aktuálně.cz v Moskvě Jiřího Justa se Rusku se nezamlouvá, že se americký protiraketový systém blíží k ruským hranicím - nehledě na to, že Amerika zrušila své plány na rozmístění protiraketové základny v Polsku a radaru v České republice. „Kremlu vadí, že od příštího roku by se měly objevit lodě s protiraketovou obranou ve Španělsku, a nelíbí se mu ani to, že Amerika spolupracuje s Rumunskem ohledně protiraketové obrany. Je to leitmotiv, který Rusko využívá, aby mohlo tlačit na Spojené státy a na NATO, protože ve skutečnosti americká obrana pro Rusko nebezpečí nepředstavuje,“ podotkl Just.
Pozornost na ruské zbraně upřel v neděli německý list Bild, který o militarizaci Kaliningradské oblasti informoval jako první. Uvedl, že rakety s dosahem zhruba 500 kilometrů mohou nést konvenční či jaderné hlavice a dokážou zasáhnout prakticky kterýkoli cíl na území Polska. Z Kaliningradské oblasti do Berlína je to vzdušnou čarou 527 kilometrů (více čtěte zde).
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov následující den sdělil, že iskandery v Kaliningradu jsou a že to neodporuje žádným mezinárodním dohodám. List Izvěstija přitom citoval nejmenovaný zdroj z ministerstva, který tvrdil, že iskandery se v Kaliningradské oblasti nacházejí už půldruhého roku.
Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz v Moskvě
„Existuje zde určitý rozpor. Začátkem tohoto týdne ministerstvo obrany skutečně potvrdilo, že rakety Iskander rozmisťuje v Kaliningradu a že to je odpověď na americkou protiraketovou obranu. Dnes Putin oznámil, že toto rozhodnutí nebylo přijato. Není jasné, jestli se snaží Vladimir Putin trošku snížit napětí mezi Západem a Ruskem, nebo jestli šlo o chybu ministerstva obrany, které tento fakt přiznalo.“
Prezident nabádal k návratu k tradičním ruským hodnotám
Putin chce chránit „tradiční morální hodnoty“ v Rusku a naopak čelit jistým západním „pseudohodnotám“. Řekl to v narážce na silné hnutí za rovnoprávnost homosexuálů, které se šíří ze západních zemí. „Bez tradičních morálních hodnot společnost degraduje,“ zdůraznil. Minulý týden Putin odsoudil „takzvanou toleranci, která nečiní rozdílu mezi pohlavími“. Kritizoval přitom, že „v řadě zemí dnes pokračuje přehodnocování morálních norem a od společnosti se požaduje, aby tímto způsobem přistupovala i k otázkám dobra a zla“.
Putin se na brífinku zmínil i o amnestii, která včera prošla dolní komorou ruského parlamentu. Uvedl, že ji nenavrhl speciálně kvůli třiceti aktivistům z Greenpeace. Aktivisty prý respektuje, ale nemá jejich podporu. Podle Putina akce Greenpeace v Arktidě mohla být „na zakázku“ s cílem zabránit Rusku v těžbě. Reakce ruských úřadů na ni by prý měla být lekcí. „Dělají si PR. Je to vydírání nebo to dělají na něčí příkaz, aby překazili náš rozvoj,“ míní Putin (o ruské amnestii a aktivistech Greenpeace více zde).
Amnestie: první aktivisté na svobodě
A ruská prezidentská amnestie už zná jména prvních propuštěných. Z vazby dnes vyšli čtyři opoziční aktivisté, kteří byli stíháni za účast na loňských masových protestech proti návratu Vladimira Putina do prezidentského úřadu. Nikolaje Kavkazského a Mariju Baronovou propustila správa moskevské vazební věznice, Leonid Kovjazin a Vladimir Akimenkov vyšli na svobodu přímo ze soudní síně, kde se jejich kauza projednávala.
Propuštění dalších osob, včetně členek skupiny Pussy Riot či aktivistů Greenpeace, se očekává v příští dnech. Na svobodu by měl díky Putinově milosti vyjít i „prezidentský vězeň“ Michail Chodorkovskij.
Ruský prezident promluvil rovněž o uprchlém bývalém pracovníkovi americké NSA Edwardu Snowdenovi, který v Rusku dostal dočasný azyl. Osobně se s ním prý ještě nesetkal.
Šéf Kremlu pochválil USA za dohodu s Íránem
Putin na brífinku dále uvedl, že prozatímní dohoda dojednaná s íránskými představiteli by nebyla možná bez „pragmatické pozice“ vlády amerického prezidenta Baracka Obamy. Současně ale vyjádřil názor, že sankce přijaté minulý týden Washingtonem vůči dalším íránským firmám jsou kontraproduktivní (o dohodě z Ženevy čtěte zde).
Současně zopakoval zásadní postoj Ruska v této otázce. „Íránskému státu musí být zajištěna možnost rozvíjet vlastní moderní technologie mírového charakteru, a to včetně jaderné oblasti. A mezinárodní společenství nemá právo na něm požadovat jakákoli omezení diskriminačního charakteru,“ prohlásil Putin.
