Moskva - Na nedostatek přízně televizních kamer si úřadující ruský premiér Vladimir Putin rozhodně nemůže stěžovat, v letošní prezidentské předvolební kampani se ale evidentně rozhodl zahltit i tisk. Dnešní Komsomolská pravda mu věnovala sedm stránek - včetně titulní. Nejde přitom o placené inzeráty, ale o článek z pera ruského premiéra. Slibuje v něm zvýšení platů a sociálních dávek, které chce prosadit hned po návratu do Kremlu. Rodinám se třemi a více dětmi slibuje například přidat sedm tisíc rublů měsíčně.
Komsomolská Pravda - se třičtvrtěmilionovým nákladem suverénně nejčtenější ruský deník - je už pátým celostátním listem, kde premiér otiskl některou ze svých objemných předvolebních statí. Jeho soupeři si o takovém prostoru mohou nechat leda tak zdát. „Dávat sedm stránek kandidátovi, který nevyhraje, by mi bylo líto. Ale u Putina mi to nevadí vzhledem k vysoké pravděpodobnosti jeho vítězství,“ vysvětluje šéfredaktor listu Vladimir Sungorkin.
I když ale Putinova podpora dál převyšuje součet preferencí všech jeho protikandidátů dohromady, musí se podle odborníků premiér snažit víc než kdykoli předtím.
Analytik Boris Dubin soudí, že lidé Putina a jeho režim přijímají, ale láska nebo zbožňování to určitě není. „Kdyby existovala reálná alternativa, myslím, že by se vážně zamýšleli nad tím, komu svůj hlas dají,“ domnívá se Dubin. Náznaky, že se doba změnila, jsou vidět doslova na každém kroku. Z Vladimira Putina si otevřeně utahují už i na scéně divadla Těatr.doc v nové hře BerlusPutin, což by dřívo bylo nemyslitelné. Je ale otázka, zda se kousavé politické satiře bude dařit i po březnových volbách.
Jaké by bylo Rusko bez Putina?
Desetitisíce demonstrantů daly v minulých dnech najevo, že si přejí konec Putinovy éry. Jeho stoupenci si naopak Rusko bez jeho vlivu nedokážou představit. Na internet umístili video nazvané Rusko bez Putina, které si po několika dnech pustil už milion lidí.
A jaké podle nich Rusko bez Putina bude? V březnu se zruší prezidentské volby, parlament se rozpustí a během měsíce vznikne v zemi 200 stran. Moc si mezi sebou rozdělí liberálové a nacionalisté, vytvoří se přechodná vláda. V květnu se jako gesto dobré vůle jaderný arzenál Ruska dá do rukou USA, v říjnu začne nová vlna ekonomické krize a zbankrotují tisíce podniků. Přijde hyperinflace a chleba bude stát 500 rublů. Světové firmy odejdou z Ruska a v Moskvě bude každý druhý bez práce. Po zimě v břenu 2013 v místních volbách zvítězí nacionalisté a severní Kavkaz se spojí do emirátu. Etnické střety se změní v občanskou válku.
V červnu 2013 vstoupí pod záminkou ochrany civilistů do Kaliningradu vojska NATO. Čína zabere některé východní regiony a japonský mírový kontingent se vylodí ve Vladivostoku. V únoru 2014 uspořádá Gruzie olympiádu v Soči a Ruskou federaci na ni nepustí. Přenos zahajovacího ceremoniálu se v Moskvě zvrhne v násilí. Ve městě nebudou fungovat telefony, televize ani internet a bude vyhlášen zákaz vycházení, prorokují Putinovi příznivci.
