„Vladimír Iljič Lenin položil atomovou bombu pod budovu, která se nazývá Rusko, a ta se potom rozpadla,“ prohlásil Vladimir Putin o vůdci bolševické revoluce z roku 1917. O Leninově roli v ruských i sovětských dějinách se ruský prezident kriticky vyjádřil před vědci v den, kdy si ruští komunisté připomínají 92. výročí Leninovy smrti. Podle Putina Rusové nepotřebovali ani vývoz „světové revoluce“.
Putin reagoval na vystoupení šéfa Kurčatovova ústavu Michaila Kovalčuka, který na zasedání prezidentské rady pro vědu a vzdělávání recitoval báseň Borise Pasternaka Vznešená nemoc, v níž jsou verše věnované i Leninovi. Kovalčuk z básně vyvodil, že Lenin dokázal ovládnout myšlení svých současníků, a tím i zemi, a navrhl věnovat se ovládání mysli ve vědeckém výzkumu.
Putin poznamenal, že jde o správný nápad, ale „je důležité, aby tato idea vedla ke správným výsledkům, a ne jako u Vladimíra Iljiče“. Leninovo učení podle prezidenta v konečném výsledku vedlo ke zničení historického Ruska i k rozpadu Sovětského svazu. Ani vývoz „světové revoluce“ Rusové nepotřebovali, poznamenal Putin, který za sovětských dob býval důstojníkem tajné služby KGB ve východním Německu.
Putin sice vyřadil z kalendáře státních svátků výročí bolševické revoluce, nicméně Leninovo nabalzamované tělo stále spočívá v mauzoleu u moskevského Kremlu. Leninovy sochy dodnes zdobí ústřední náměstí ruských měst, jejichž hlavní ulice často nese Leninovo jméno. Rusko také odsuzovalo jako „barbarství“ kampaň odstraňování Leninových pomníků na Ukrajině, která následovala po svržení proruského prezidenta v únoru 2014. Paradoxně proti strhávání Leninových pomníků na Ukrajině protestovali i pravoslavní publicisté a duchovní.
Putin se mýlí, namítají komunisté
Valerij Raškin z vedení komunistické strany, která je druhou nejsilnější v ruském parlamentu, v rozhlasovém rozhovoru Putinovi vzkázal, že se hluboce mýlí. „Je možné, že nedočetl knížky o Leninově činnosti a životě. Ale podle mého názoru Putin ve svém životě stále využívá ty základy, které položil Vladimír Iljič,“ řekl Raškin stanici Govorit Moskva.
Vůdce nacionalistů Vladimir Žirinovskij naopak prohlásil, že vždy si přál očistit Rudé náměstí „od hrobů zločinců“. Za nejstrašnějšího z nich označil Lenina, který podle něj zničil carské Rusko, naprogramoval rozpad Sovětského svazu a zavinil i nynější krveprolití na Ukrajině, a tak by měl být vynesen z mauzolea a pohřben „v zastrčeném koutku“ - ať už v Uljanovsku, nebo v Petrohradě, anebo za Moskvou.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poznamenal, že prezident jen vyjádřil osobní názor, a ujistil, že Leninův pohřeb se nezvažuje.
Putin už kdysi označil rozpad Sovětského svazu za geopolitickou katastrofu
Putin před lety označil rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu“ 20. století, přičemž zároveň ujišťoval, že nepomýšlí na obnovu sovětské říše. Nicméně také prohlásil, že hlavní chybou po rozpadu Sovětského svazu bylo, že Rusko nehovořilo o svých národních zájmech.
Podle některých komentátorů více než Lenin zůstává v ruské politice stále přítomen jeho následník Josif Stalin, jakkoli jeho tělo bylo už před desítkami let vyneseno z mauzolea na Rudém náměstí a jeho pomníky strženy.
Před rokem v průzkumu sociologického střediska Levada více než polovina Rusů kladně ocenila Stalinovu roli v dějinách; diktátorova obliba se z 12 procent v roce 1989 vyšplhala na loňských 52 procent. Vyrovnaný souboj v průzkumu svedli poslední ruský car Mikuláš II. a Lenin: podle dvou pětin dotázaných car udělal pro Rusko více dobrého než špatného - a 36 procent mělo stejný názor i na Lenina. Putin do průzkumu zařazen nebyl.
