Putin: Když se mi zachce, zaberu Kyjev za dva týdny

Brusel/Moskva – Když budu chtít, zaberu Kyjev za čtrnáct dnů. Tato slova pronesl ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s dosluhujícím šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem. O obsahu pátečního telefonátu mezi oběma politiky informoval italský list La Repubblica, účastníky mimořádného summitu EU s ním prý seznámil sám Barroso. To potvrdilo i několik bruselských diplomatů.

Barroso v předvečer summitu v rozhovoru s Putinem odsoudil vpád ruských sil na Ukrajinu a jejich tamní operace a vyzval Putina ke změně nynějšího kurzu. „Ve velmi otevřené výměně názorů předseda komise vyjádřil své hluboké znepokojení ze současných událostí a ze situace na Ukrajině,“ uvedla komise. Podle ní EU již dala najevo, že další destabilizace Ukrajiny a regionu bude pro Rusko znamenat velké náklady.

Podle deníku La Repubblica chtěl Putin svou výhružnou reakcí naznačit Západu, aby jej přestal provokovat novými sankcemi. Moskva z eskalace na východě Ukrajiny nadále obviňuje výhradně Kyjev a tvrdí, že zde žádné ruské jednotky nejsou.

Po Barrosově informaci o telefonátu s ruským prezidentem prý například britský premiér David Cameron varoval, aby Západ ve vztahu k Rusku nezopakoval stejnou chybu jako s politikou appeasementu vůči nacistickému Německu v roce 1938. Zlostně na Barrosova slova o Putinově výroku prý reagovala i německá kancléřka Angela Merkelová. Varovala, že v tomto konfliktu nelze Putinovi důvěřovat, a upozornila, že by se cílem ruské vojenské expanze mohlo stát i Lotyšsko a Estonsko.

Gauck: Západ se ruské agresi rozhodně postaví 

Západ se s rozhodností postaví ruské agresi, neboť – jak učí historie – s územními ústupky roste chuť útočníků. Na vzpomínkové akci k 75. výročí začátku druhé světové války to v severopolském Gdaňsku prohlásil německý prezident Joachim Gauck. Rusko podle něj v podstatě vypovědělo partnerství, které mezi Moskvou, EU i NATO nastoupilo po pádu komunistických režimů ve východní Evropě. Dodal, že základem dobrého sousedství je návrat Ruska k „dodržování principů mezinárodního práva“.

Evropa se podle Gaucka v ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi roky mýlila. „Věřili jsme a chtěli jsme věřit, že také Rusko, země Tolstého a Dostojevského, může být součástí společné Evropy. Věřili jsme a chtěli věřit, že politické a ekonomické reformy našeho souseda na východě přiblíží k Evropské unii a povedou k převzetí univerzálních hodnot ve společných institucích,“ řekl Gauck. Nikdo prý tenkrát ani nepomyslel na to, jak tenký politický led to byl. Podle Gaucka je „šokující“, že se na okraji Evropy opět válčí „o nové hranice a nový řád“.

Joachim Gauck na návštěvě Polska
Zdroj: Maurizio Gambarini/ČTK/DPA

Západ se „postaví proti každému, kdo mezinárodní právo porušuje, anektuje cizí území a vojensky podporuje separatismus v cizích zemích,“ řekl Gauck v projevu na gdaňském poloostrově Westerplatte, který se stal symbolem polského vzdoru proti nacistické invazi. „Územní ústupky jen zvyšují chuť agresorů,“ prohlásil s tím, že toto nás učí historie.

Gauck společně s polským prezidentem Bronislawem Komorowským dnes uctili památku vojáků, kteří před 75 lety padli při útoku na Westerplatte. Poloostrov sedm dní proti značné nacistické přesile bránila malá polská posádka. Komorowski již o víkendu v německém rozhlase varoval před tím, aby Západ přistoupil vůči ruskému „impériu“ na novou politiku usmiřování. Polsko a pobaltské republiky opakovaně žádají tvrdý postoj EU proti Rusku a posílení východních hranic NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...