Putin: Když se mi zachce, zaberu Kyjev za dva týdny

Brusel/Moskva – Když budu chtít, zaberu Kyjev za čtrnáct dnů. Tato slova pronesl ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s dosluhujícím šéfem Evropské komise José Manuelem Barrosem. O obsahu pátečního telefonátu mezi oběma politiky informoval italský list La Repubblica, účastníky mimořádného summitu EU s ním prý seznámil sám Barroso. To potvrdilo i několik bruselských diplomatů.

Barroso v předvečer summitu v rozhovoru s Putinem odsoudil vpád ruských sil na Ukrajinu a jejich tamní operace a vyzval Putina ke změně nynějšího kurzu. „Ve velmi otevřené výměně názorů předseda komise vyjádřil své hluboké znepokojení ze současných událostí a ze situace na Ukrajině,“ uvedla komise. Podle ní EU již dala najevo, že další destabilizace Ukrajiny a regionu bude pro Rusko znamenat velké náklady.

Podle deníku La Repubblica chtěl Putin svou výhružnou reakcí naznačit Západu, aby jej přestal provokovat novými sankcemi. Moskva z eskalace na východě Ukrajiny nadále obviňuje výhradně Kyjev a tvrdí, že zde žádné ruské jednotky nejsou.

Po Barrosově informaci o telefonátu s ruským prezidentem prý například britský premiér David Cameron varoval, aby Západ ve vztahu k Rusku nezopakoval stejnou chybu jako s politikou appeasementu vůči nacistickému Německu v roce 1938. Zlostně na Barrosova slova o Putinově výroku prý reagovala i německá kancléřka Angela Merkelová. Varovala, že v tomto konfliktu nelze Putinovi důvěřovat, a upozornila, že by se cílem ruské vojenské expanze mohlo stát i Lotyšsko a Estonsko.

Gauck: Západ se ruské agresi rozhodně postaví 

Západ se s rozhodností postaví ruské agresi, neboť – jak učí historie – s územními ústupky roste chuť útočníků. Na vzpomínkové akci k 75. výročí začátku druhé světové války to v severopolském Gdaňsku prohlásil německý prezident Joachim Gauck. Rusko podle něj v podstatě vypovědělo partnerství, které mezi Moskvou, EU i NATO nastoupilo po pádu komunistických režimů ve východní Evropě. Dodal, že základem dobrého sousedství je návrat Ruska k „dodržování principů mezinárodního práva“.

Evropa se podle Gaucka v ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi roky mýlila. „Věřili jsme a chtěli jsme věřit, že také Rusko, země Tolstého a Dostojevského, může být součástí společné Evropy. Věřili jsme a chtěli věřit, že politické a ekonomické reformy našeho souseda na východě přiblíží k Evropské unii a povedou k převzetí univerzálních hodnot ve společných institucích,“ řekl Gauck. Nikdo prý tenkrát ani nepomyslel na to, jak tenký politický led to byl. Podle Gaucka je „šokující“, že se na okraji Evropy opět válčí „o nové hranice a nový řád“.

Joachim Gauck na návštěvě Polska
Zdroj: Maurizio Gambarini/ČTK/DPA

Západ se „postaví proti každému, kdo mezinárodní právo porušuje, anektuje cizí území a vojensky podporuje separatismus v cizích zemích,“ řekl Gauck v projevu na gdaňském poloostrově Westerplatte, který se stal symbolem polského vzdoru proti nacistické invazi. „Územní ústupky jen zvyšují chuť agresorů,“ prohlásil s tím, že toto nás učí historie.

Gauck společně s polským prezidentem Bronislawem Komorowským dnes uctili památku vojáků, kteří před 75 lety padli při útoku na Westerplatte. Poloostrov sedm dní proti značné nacistické přesile bránila malá polská posádka. Komorowski již o víkendu v německém rozhlase varoval před tím, aby Západ přistoupil vůči ruskému „impériu“ na novou politiku usmiřování. Polsko a pobaltské republiky opakovaně žádají tvrdý postoj EU proti Rusku a posílení východních hranic NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Izrael a Libanon dohodly na desetidenním příměří, které by podle něj mělo začít o půlnoci libanonského a izraelského času, tedy ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později potvrdil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Trump předtím hovořil s Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu nezmiňuje.
18:05Aktualizovánopřed 45 mminutami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
22:43Aktualizovánopřed 59 mminutami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
13:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 2 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 3 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
16:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 6 hhodinami
Načítání...