Moskva - Francouzský herec Gérard Depardieu dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina občanství. Herec už delší dobu hrozí, že vrátí francouzský pas, protože nesouhlasí s milionářskou 75procentní daní, kterou země zavedla po nástupu prezidenta Hollanda. Odstěhoval se dokonce kvůli tomu do Belgie. Depardieu reagoval na získání občanství s nadšením a slíbil, že se naučí rusky.
„Vladimir Putin podepsal dekret o udělení občanství Ruské federace francouzskému herci Gérardu Depardieuovi,“ oznámil dnes Kreml. Podle oznámení prezident v souladu s ústavou vyhověl hercově žádosti. Putin přispěchal s nabídkou pasu pro tohoto herce krátce poté, co prosáklo, že Depardieu se, kvůli vysokým daním ve Francii, vzdá francouzského občanství.
Vladimir Putin, 20. prosince 2012:
„Pokud Gérard chce povolení k pobytu či ruský pas, tak je to vyřízená věc, a to kladně.“
„Obdivuji vaši zemi, Rusko, její lidi, její dějiny, její spisovatele. Rád v něm dělám filmy, kde rád natáčím s vašimi herci, jako je Vladimir Maškov. Obdivuji vaši kulturu a inteligenci,“ reagoval Depardieu v dopise adresovaném ruským novinářům, který zveřejnila televize Pěrvyj kanal. „V Rusku se žije dobře. Ne za každou cenu v Moskvě, která je pro mě příliš velkým velkoměstem. Dávám přednost venkovu a znám v Rusku krásná místa. (…) Na kraji březových lesů se cítím dobře,“ dodal. Depardieu už dřívě prohlásil, že je „opravdový Evropan“ a „občan světa“.
Pokud ruské občanství přijme, nebude to automaticky znamenat ztrátu toho francouzského. Ve Francii je možné mít dvojí občanství.
Ne všichni by ale Depardieua přivítali v Rusku s otevřenou náručí. „Z čeho se radovat? Že bude platit daně do ruské pokladny? To přeci neznamená, že je ruský vlastenec,“ prohlásil režisér Vladimir Meňšov, v jehož filmu Závist bohů si dokonce Depardieu zahrál. Režisér Stanislav Govoruchin, který loni vedl Putinův volební štáb, se vyjádřil ještě drsněji: „Přibyl další opilec. Nesnáším poklonkování cizincům. Je to skandál!“
Jaké by kde Depardieu platil daně?
Francie - 75 procent
Belgie - 50 procent
Rusko - 13 procent
Vláda socialistického prezidenta Françoise Hollanda zavedla v září 75procentní daň z příjmů pro lidi, kteří vydělají za rok víc jak milion eur. Opatření má platit dva roky a týká se asi 1 500 lidí. Někteří z nich už ze země odešli.
Depardieu by si ale měl případné přesídlení do Moskvy přeci jenom dobře promyslet. Zatím tady sice platí 13procentní daň z příjmu, prezident Putin ale v prosincovém poselství o stavu země naznačil, že i on zavede daň z přepychu, která by se měla platit například při nákupu luxusních nemovitostí či automobilů.
Francouzský herec si po zavedení „milionářské daně“ ve své rodné zemi koupil dům v belgické obci Nechin těsně u hranic s Francií a přihlásil se v Belgii k trvalému pobytu s cílem platit daně tady. A o bohaté Francouze teď bude ještě ve světě tahanice. Kromě Ruska také belgický ministr zahraničí Didier Reynders naznačil, že je v zemi uvítá s otevřenou náručí.
Francouzská ústavní rada, plnící roli ústavního soudu, se sice proti 75procentní dani postavila, nicméně Depardieu uvedl, že to nic nemění na jeho rozhodnutí přesídlit do Belgie.
Francouzský tisk v reakci na dnešní oznámení Kremlu poznamenal, že francouzský herec již dříve vzhlížel k Východu. V roce 1998 Depardieu přijel za peníze na Slovensko podpořit v předvolební kampani Vladimíra Mečiara.
„Tak Gérard Depardieu je ruský. Ovšem jeho srdce, stejně jako peněženka se směrem k Uralu i dále vydaly již dříve,“ napsal francouzský politický týdeník Le Nouvel Observateur. Depardieu se již dříve setkal s kubánským vůdcem Fidelem Castrem a v poslední době natáčí reklamy pro banky v Polsku, Rusku a na Ukrajině.
Depardieuovi, který je rytířem Čestné legie a držitelem Řádu za zásluhy, otevřelo náruč i Čečensko, kde nedávno na velkolepé akci gratuloval k narozeninám prezidentu Ramzanu Kadyrovovi. Kadyrov se už nechal slyšet, že pro Gérarda Depardieua případně postaví v Grozném odpovídající vilu a najde mu i funkci ve státní správě.
O belgické občanství loni žádal dvojnásobný počet Francouzů
Počet Francouzů žádajících o belgické občanství se loni zdvojnásobil. Žádost jich podalo 126, zatímco v letech 2011 i 2010 jich bylo po 63. Nejvíce lidí se obracelo na Belgii se zájmem o občanství hlavně koncem roku, kdy kulminovala veřejná polemika kolem 75procentní daně pro nejbohatší Francouze. Francouzská ústavní rada s pravomocemi ústavního soudu ji však před několika dny zrušila jako diskriminační.
O Belgii mají kromě bohatých Francouzů zájem také Italové nebo Němci, protože království nezdaňuje majetek ani kapitálové zisky. Za zvýšením počtu žádostí by mohla stát také změna v belgickém právním řádu, která od letošního roku zvyšuje dobu nutného pobytu v zemi pro získání jejího občanství ze tří na pět, respektive deset let. Výjimku s okamžitým přidělením občanství mohou dostat od výboru ale lidé, kteří mohou přispět k zvýšení mezinárodní prestiže Belgie, což se týká umělců, sportovců, podnikatelů nebo vědců.
Loni obdržel výbor celkem 15 700 žádostí o udělení občanství. Odhaduje se, že Francouzů žije v Belgii trvale na 200 000.
