Putin chce bezpečnost pro všechny, v Moskvě poděkoval spojencům

Moskva - Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila největší vojenská přehlídka v novodobých ruských dějinách. Tamní velkolepé oslavy připomínají v rámci 70. výročí vítězství ve druhé světové válce. Ruský prezident Vladimir Putin se v projevu při zahájení přehlídky vyslovil pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí, který bude odpovídat soudobým hrozbám a bude založen na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky. Poděkoval také západním spojencům za podíl na válečném vítězství.

Putin v projevu poděkoval sovětským veteránům za jejich válečné úsilí, které před 70 lety vyvrcholilo dobytím Berlína. „Znovu si uvědomujeme velikost vítězství nad nacismem, byl to sovětský lid, kdo rozhodl o konečném výsledku války,“ řekl ruský prezident. Poděkoval zároveň západním válečným spojencům za jejich příspěvek k vítězství a definitivní porážce nacismu.

Vladimir Putin, ruský prezident:

„Hitlerovy nerozvážné kroky se staly hrozivou lekcí pro celý svět. Tehdy, ve třicátých letech, Evropa hned neviděla v nacistické ideologii smrtelnou hrozbu. Dnes, 70 let poté, k nám historie znovu promlouvá a musíme být bdělí. Němeli bychom zapomenout na to, že rasová nadřazenost a exkluzivita vedly k té nejkrvavější válce.“

„Našim společným úkolem se musí stát vypracování systému rovnoprávné bezpečnosti všech států odpovídající soudobým hrozbám, který bude vybudován na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky.“

Putinův projev zahájil největší vojenskou přehlídku v moderních ruských dějinách, kterou Kreml uspořádal jako připomínku 70. výročí válečného vítězství, ale i jako ukázku rostoucí bojeschopnosti armády a demonstraci síly v době napjatých vztahů se Západem. Podle oficiálního sdělení Kremlu na moskevské oslavy dorazilo 27 státníků, největšímu zájmu místních médií se těší prezidenti Kuby, Číny a Indie a generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na Rudém náměstí se za jasného jarního počasí představilo kolem 16 000 ruských vojáků a veteránů, pochodovat do centra Moskvy přišli i příslušníci spřátelených armád z několika postsovětských zemí a také vojáci ze Srbska, Mongolska, Indie a Číny. Přehlídka měla čtyři části, postupně se zaplněným tribunám představily historické zbraně a vojáci v dobových sovětských uniformách, pěší oddíly ruské armády, motorizované jednotky a letectvo.

Přehlídka ve faktech a číslech:

  • 16 000 příslušníků ruské armády
  • 200 kusů moderní bojové techniky
  • 150 letadel a vrtulníků

Nebývalý zájem vyvolaly nové obrněnce Armata, na jejichž platformě vzniká střední tank T-14, bojové vozidlo pěchoty, samohybné dělo a obrněný transportér. V přehlídce se představila i řada dalších nových zbraní a jejich prototypů, které mají být základem ambiciózního programu přezbrojení ruské armády do roku 2020. Patří k nim moderní mobilní protitankové systémy Kornet, nové typy samopalů Kalašnikov nebo poprvé do vojenské přehlídky zařazené mezikontinentální balistické rakety Jars.

Zeman s Ficem se poklonili u hrobu neznámého vojína

Většina pozvaných hostů ze zahraničí se na Rudé náměstí nedostavila. Přítomen nebyl ani český prezident Miloš Zeman, který do Moskvy přicestoval v pátek. Namísto přehlídky se sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem, který se rovněž rozhodl armádní defilé ve svém programu vynechat. Poté spolu v centru Moskvy položili kytici ke hrobu neznámého vojína. Zeman se ještě dnes v 16:45 (SELČ) sejde s Vladimirem Putinem.

Rusko chtělo mít na oslavách hojnou reprezentativní mezinárodní účast. Západní politici ale nepřijeli vesměs kvůli ukrajinské krizi. Vedle 27 prezidentů a premiérů, hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu, tak Evropskou unii zastupuje jen česká a kyperská hlava státu a řecký premiér Alexis Tsipras. Zemanovu účast Rusové oceňují. Přehlídku neviděl ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který dal přednost obdobné akci v Minsku.

Vojenská přehlídka je důvod, proč do Moskvy na oslavy nezamířila například ani německá kancléřka Angela Merkelová. Považuje za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Kancléřka si s ruskými představiteli připomene porážku nacistů o den později položením věnce u zdi Kremlu.

Válečné vítězství slavil i anektovaný Krym

Kyjev přijal se zadostiučiněním, že část nepřítomných svou absenci otevřeně spojila s loňskou ruskou anexí Krymu a s agresivním jednáním Moskvy v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Řada politiků mířících do Moskvy, včetně Pan Ki-muna, se navíc cestou zastaví v Kyjevě, aby uctili památku půldruhého milionu Ukrajinců padlých za války. Vojenskou přehlídku ukrajinská armáda letos kvůli neustávajícím přestřelkám v Donbasu pořádat nebude.

Bojové oddíly povstalecké domobrany se představily i v Doněcku, největším východoukrajinském městě kontrolovaném proruskými separatisty. Ukázku ruských zbraní viděli i obyvatelé anektovaného ukrajinského Krymu. Podle ruské agentury TASS mnozí Rusové považují právě krymský Sevastopol za hlavní centrum letošních oslav válečného vítězství. V přehlídce se tam dnes objevila i kolona motorkářského klubu Noční vlci.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko u památníku Motherland v Kyjevě
Zdroj: Mykhailo Markiv/ČTK/ITAR-TASS

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...