Putin: Anexe Krymu napravila historickou křivdu

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin v novém dokumentárním filmu hovoří o loňské anexi ukrajinského Krymu jako o nápravě historické křivdy. V rozhovoru s televizními reportéry také viní Spojené státy, že po roce 2000 pomáhaly severokavkazským separatistům. Šéf Kremlu v dokumentu nazvaném „Prezident“ rovněž řekl, že si dokáže snadno představit svůj život, až prezidentský úřad opustí.

Putin v dokumentu, který dnes odvysílala televize Rossija 1, mimo jiné obhajuje anexi Krymu, byť vyvolala nejhorší krizi ve vztazích mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Podle Putina nebyl důvodem takového kroku strategický význam Krymského poloostrova v černomořském regionu, ale to, že jsou v něm obsaženy „prvky historické spravedlnosti“. „Domnívám se, že jsme udělali správnou věc a ničeho nelituji,“ prohlásil ruský prezident.

Západní sankce uvalené na Rusko po anexi mají podle Putina jen zastavit posilování Ruska coby globální velmoci. „Byli jsme svědky takových pokusů v průběhu celých ruských dějin od carských dob. Tato snaha zastrašit Rusko, tato politika je známá dávno, už staletí. Není to nic nového,“ dodal Putin.

V krátké době se jedná o již druhý dokumentární film s Vladimirem Putinem v hlavní roli. Ten první se jmenoval „Krym. Cesta do vlasti“ a objevil se na televizních obrazovkách v polovině letošního března. Putin v něm přiznal jak nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky během okupace Krymu, tak i to, že po anexi byl připraven uvést v pohotovost ruské jaderné zbraně.

Muž číslo jedno v Kremlu se v průběhu interview vrátil i k událostem ze svých dřívějších funkčních období. Ruské zpravodajské služby prý po roce 2000 zachytily odposlechy mezi separatisty ze severokavkazských oblastí Ruska a americkými zpravodajci působícími v Ázerbájdžánu. Odposlechy prý dokazují, že Washington povstalcům pomáhal. „Skutečně jim pomáhali, dokonce i s dopravou,“ řekl Putin bez dalšího upřesnění. I po čečenské válce z 90. let však Rusko bojovalo se vzbouřenci v Čečensku a sousedních oblastech.

Vladimir Putin v dokumentu Cesta do vlasti
Zdroj: ČT24

Putin v rozhovoru řekl, že o této otázce hovořil s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem, který prý slíbil, že příslušným agentům „nakope zadnici“. Nakonec prý ale ruská tajná služba FSB jen dostala dopis od amerických kolegů, kteří hájili své právo „podporovat všechny opoziční síly v Rusku“, včetně islámských separatistů na Kavkaze.

Dokumentární film byl uveden u příležitosti blížícího se 15. výročí Putinovy vlády

Dlouholetý vládce Ruska řekl, že si dokáže „dobře představit“ svůj život po odchodu z Kremlu. „Když se někdo může vracet do obyčejného bytu a žít tam, a ne mezi zdmi paláce, myslím, že pak neztratí kontakt s vnějším světem,“ řekl Putin a vyjmenoval některé nevýhody výkonu prezidentské funkce. „Člověk si nemůže zajít do kina, do divadla ani na nákup,“ postěžoval si.

To ale prý nejsou velké ztráty vzhledem k tomu, co osud a lidé dávají těm, kteří se ocitli v podobné pozici - totiž možnost „udělat maximum pro svou zemi a svůj lid“. „To vynahradí všechno ostatní,“ dodal Putin, za nímž v dubnu podle průzkumu nezávislého institutu Levada stálo 86 procent Rusů. Jeho současný mandát vyprší v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...