Putin: Anexe Krymu napravila historickou křivdu

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin v novém dokumentárním filmu hovoří o loňské anexi ukrajinského Krymu jako o nápravě historické křivdy. V rozhovoru s televizními reportéry také viní Spojené státy, že po roce 2000 pomáhaly severokavkazským separatistům. Šéf Kremlu v dokumentu nazvaném „Prezident“ rovněž řekl, že si dokáže snadno představit svůj život, až prezidentský úřad opustí.

Putin v dokumentu, který dnes odvysílala televize Rossija 1, mimo jiné obhajuje anexi Krymu, byť vyvolala nejhorší krizi ve vztazích mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Podle Putina nebyl důvodem takového kroku strategický význam Krymského poloostrova v černomořském regionu, ale to, že jsou v něm obsaženy „prvky historické spravedlnosti“. „Domnívám se, že jsme udělali správnou věc a ničeho nelituji,“ prohlásil ruský prezident.

Západní sankce uvalené na Rusko po anexi mají podle Putina jen zastavit posilování Ruska coby globální velmoci. „Byli jsme svědky takových pokusů v průběhu celých ruských dějin od carských dob. Tato snaha zastrašit Rusko, tato politika je známá dávno, už staletí. Není to nic nového,“ dodal Putin.

V krátké době se jedná o již druhý dokumentární film s Vladimirem Putinem v hlavní roli. Ten první se jmenoval „Krym. Cesta do vlasti“ a objevil se na televizních obrazovkách v polovině letošního března. Putin v něm přiznal jak nasazení armády a speciální jednotky vojenské rozvědky během okupace Krymu, tak i to, že po anexi byl připraven uvést v pohotovost ruské jaderné zbraně.

Muž číslo jedno v Kremlu se v průběhu interview vrátil i k událostem ze svých dřívějších funkčních období. Ruské zpravodajské služby prý po roce 2000 zachytily odposlechy mezi separatisty ze severokavkazských oblastí Ruska a americkými zpravodajci působícími v Ázerbájdžánu. Odposlechy prý dokazují, že Washington povstalcům pomáhal. „Skutečně jim pomáhali, dokonce i s dopravou,“ řekl Putin bez dalšího upřesnění. I po čečenské válce z 90. let však Rusko bojovalo se vzbouřenci v Čečensku a sousedních oblastech.

Vladimir Putin v dokumentu Cesta do vlasti
Zdroj: ČT24

Putin v rozhovoru řekl, že o této otázce hovořil s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem, který prý slíbil, že příslušným agentům „nakope zadnici“. Nakonec prý ale ruská tajná služba FSB jen dostala dopis od amerických kolegů, kteří hájili své právo „podporovat všechny opoziční síly v Rusku“, včetně islámských separatistů na Kavkaze.

Dokumentární film byl uveden u příležitosti blížícího se 15. výročí Putinovy vlády

Dlouholetý vládce Ruska řekl, že si dokáže „dobře představit“ svůj život po odchodu z Kremlu. „Když se někdo může vracet do obyčejného bytu a žít tam, a ne mezi zdmi paláce, myslím, že pak neztratí kontakt s vnějším světem,“ řekl Putin a vyjmenoval některé nevýhody výkonu prezidentské funkce. „Člověk si nemůže zajít do kina, do divadla ani na nákup,“ postěžoval si.

To ale prý nejsou velké ztráty vzhledem k tomu, co osud a lidé dávají těm, kteří se ocitli v podobné pozici - totiž možnost „udělat maximum pro svou zemi a svůj lid“. „To vynahradí všechno ostatní,“ dodal Putin, za nímž v dubnu podle průzkumu nezávislého institutu Levada stálo 86 procent Rusů. Jeho současný mandát vyprší v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěGuterres na Valném shromáždění OSN vyzval k dialogu. Trump pohrozil Íránu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
15:03Aktualizovánopřed 3 mminutami

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění ze seznamu v pondělí požadovalo Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů.
16:49Aktualizovánopřed 8 mminutami

USA podepsaly s Dánskem a Grónskem dohodu o bezpečnosti

Americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN podepsali dohodu o Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království. Trump označil ujednání, jež se týká amerických bezpečnostních zájmů na arktickém ostrově, za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
před 17 mminutami

Ruský soud poslal do vězení Čecha za protiválečný protest, píší tamní média

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.
16:36Aktualizovánopřed 24 mminutami

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou roste. Budapešť se nepřidala ke Karpatské osmičce

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
před 38 mminutami

Na americké základně v Německu se zřítil vojenský letoun

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.
před 2 hhodinami

VideoMísto školy čtyři stěny pokoje. Děti v Nikopolu vycházet ven nemohou

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.