Putin a Porošenko se sešli v Berlíně. Merkelová předem uvedla, že nelze čekat zázraky

Nahrávám video

Přestřelky na východě Ukrajiny nekončí a nárazníková zóna zatím funguje jen ve dvou oblastech. Po více než roce se proto sešla takzvaná normandská čtyřka - tedy německá kancléřka s prezidenty Ukrajiny, Ruska a Franice. Důvodem setkání byla zejména otázka dodržování minských dohod, ale i válka v Sýrii a především pak kritická situace v Aleppu. Berlínské schůzce se věnovali i hosté pořadu Devadesátka od 20:00 na ČT24.

„Oba tábory se sešly jen proto, aby si navzájem sdělily své pozice, nějaký zásadní průlom v jednáních se ale rozhodně čekat nedá,“ uvedl k jednání v Berlíně zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Podobně před schůzkou mluvila i kancléřka Angela Merkelová. „Po diskusích s mnoha experty bylo rozhodnuto, že zkusíme vyčerpat všechny možnosti, abychom se hnuli kupředu. Když situaci zhodnotíme velmi upřímně, kde jsme teď? Nemůžeme od schůzky čekat žádné zázraky, ale je třeba v našem úsilí pokračovat,“ zdůraznila kancléřka.

Za hlavní úspěch se dá považovat ovšem už to, že se lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny sešli u jednoho stolu. „Kreml dlouhé dny před jednáním tvrdil, že Putin do Berlína vůbec nepojede. Až ve středu mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov oznámil, že prezident už do Berlína odletěl. Zároveň ale řekl, že nečeká žádný zásadní posun v jednáních,“ uvedl zpravodaj ČT David Miřejovský.

Vladimir Putin a Angela Merkelová před schůzkou v Berlíně
Zdroj: ČTK/AP/Markus Schreiber

V Donbasu bylo v září dosaženo dohody o oddělení bojujících stran na třech místech fronty. Zatím se tak ale stalo jen ve dvou oblastech a boje místy neustávají. Z jejich podněcování se přitom vzájemně obviňují armáda a rebelové.

Moskva chce, aby Kyjev omilostnil separatisty, zaručil autonomii Donbasu a uspořádal tam volby. „Technika a vojáci jsou připraveni ke stažení, ale Ukrajina stále nesplnila všechny podmínky, ke kterým se zavázala na jednání v Minsku,“ prohlásil velitel povstaleckých milic v luhanském regionu Oleg Anaščenko.

Kyjev naopak naléhá na stažení cizích vojáků a převzetí kontroly nad rusko-ukrajinskou hranicí i v úseku, který dosud neovládá. „Hlavní příčinou odložení odchodu vojsk je pokračující ostřelování podél linie dotyku,“ podotkl šéf ukrajinské mise v koordinačním centru Boris Kremenetskij.

Na Ukrajině nejde o vnitrostátní konflikt, jedná se o ruskou okupaci, ruskou agresi proti suverénnímu nezávislému ukrajinskému státu v 21. století.
Petro Porošenko
ukrajinský prezident
Petro Porošenko během vojenské ceremonie
Zdroj: Mikhail Palinchak/Ukrainian Presidential Press Service/Reuters

Dohoda je kvůli neústupnosti všech zúčastněných v nedohlednu. „Bezpečnostní aspekty, jako je kompletní klid zbraní, odchod cizích vojsk a hlavně to, že Ukrajině musí být umožněn přístup na jí dnes nekontrolovanou část hranice s Ruskem, tyto kroky musí být dodrženy. Všechno ostatní jsou lži,“ konstatoval ukrajinský prezident Petro Porošenko. 

Boje na východě Ukrajiny vypukly v dubnu 2014 a od té doby si podle poslední statistiky OSN vyžádaly 9640 obětí a přes 22 tisíc zraněných. Z domovů vyhnaly 1,7 milionu lidí. 

Situace je dost rozdílná oproti stavu před rokem a půl, pokud jde o intenzitu bojů, i když lokální přestřelky probíhají.
Michal Zdobinský
šéfredaktor ATM

Na napjatou situaci v Donbasu dál doplácejí civilisté. „Nejdřív bylo potřeba dát dřevo a pokrýt střechu, pak až okna. My jsme ale nejdřív dostali plastová okna a na to hlavní, trámy a prkna, stále čekáme,“ postěžovala si obyvatelka vesnice Niišina, která leží na povstaleckém území a boje tam skončily už loni v únoru.

Humanitární pomoc se přitom přes linii dotyku dostává jen obtížně a separatisté navíc zakazují práci zavedeným humanitárním organizacím.

Omezená pomoc Západu, neomezená z Ruska

Řada států podporuje Kyjev nejrůznější pomocí. Američané také radí ukrajinské armádě a pomáhají s výcvikem vojáků.

„Dodávky jsou podle mě velmi omezené, asi patnáct zemí deklaruje, že Ukrajině pomáhá, ovšem když se podíváme na tuto pomoc, tak se nejedná o velké objemy. Nejvíc dodávají Spojené státy, které posílají zdravotnický materiál, výcvikové prostředky, ale i malé radiostanice. Nejvýznamnější dodávkou bylo 14 speciálních radiolokátorů, které jsou schopné detekovat letící dělostřelecké projektily,“ konstatoval šéfredaktor ATM Michal Zdobinský.

Separatisté jsou podle něj v přímém spojení s Ruskem. „Mají tu výhodu, že mají podstatně kratší zásobovací trasy a můžou si nadefinovat přesně své potřeby,“ podotkl Zdobinský.

Příslušník proruských skupin v Donbasu
Zdroj: Reuters

„Porošenko prohlásil, že separatisté mají asi 700 tanků, asi 1000 obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty a asi 1500 dělostřeleckých systémů a raketometů, což, pokud by to byla pravda, je staví do podobné pozice, v jaké je ukrajinská armáda,“ uvedl redaktor časopisu ATM Dušan Rovenský. Ukrajinská armáda by podle něj za tohoto stavu nemohla vojensky získat zpět východní Ukrajinu, a nezbývalo by jí tak jiné než diplomatické řešení.

Podle Rovenského se povstalci zpočátku konfliktu vyzbrojili ze skladů ukrajinské armády, které byly na území, jež separatisté obsadili. Koncem léta 2014 začali získávat techniku, kterou ukrajinská armáda nikdy k dispozici neměla, tudíž musí pocházet z Ruska, dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Moskvy se zřítila nejmodernější ruská stíhačka Su-57

U Moskvy se zřítila nejnovější ruská stíhačka Su-57. Informují o tom ruská média. Pilot se stačil katapultovat a jeho život není v ohrožení, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
před 2 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 3 hhodinami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 4 hhodinami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 4 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 4 hhodinami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde.
09:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 5 hhodinami

Tisíce Izraelců za ochrany policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá

Tisíce krajně pravicových Izraelců u příležitosti židovského svátku Tiša be-Av za ochrany izraelské policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se začaly modlit, přestože modlitby nemuslimů jsou na místě oficiálně zakázány. Mezi účastníky akce byl také krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho počínání odsoudili jordánští i palestinští představitelé.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.