Brusel - Začíná půlroční předsednictví Kypru v Evropské radě. Nejmenší zemí EU, která má necelý milion obyvatel, přitom nyní otřásá vážná ekonomická krize. Kypr musel dokonce požádat partnery o poskytnutí finanční pomoci. Země zvolila za své motto „Směrem k lepší Evropě“. Boj s dluhovou krizí a jejími dopady bude jedním z hlavních témat, které se za kyperského předsednictví budou v unii řešit. Dalším může být posílení sociální dimenze či prohlubování politické a ekonomické integrace. V čele Kypru nyní stojí komunistický prezident Demetris Christofias. Předsednictví tento ostrovní stát převzal po Dánsku.
Půlročního předsednictví v Radě EU se ujímá „problémový“ Kypr
Nejtvrdší oříšek? Dlouhodobý finanční rámec
Ke klíčovým otázkám, jimž se kyperské předsednictví nevyhne, bude příprava příští finanční perspektivy - dlouhodobého rozpočtového rámce sedmadvacítky na roky 2014 až 2020. Mnoho unijních politiků se nechalo slyšet, že by byli rádi, aby se na tomto citlivém a složitém problému unie dohodla do konce roku, tedy před koncem kyperské „vlády“ v EU.
Při vyjednávání finanční perspektivy na roky 2007 až 2013 se sice podařilo dohodu najít zhruba rok před jejím začátkem, avšak až po velmi tvrdém boji. Ten se povede i nyní. Ve hře totiž bude to, kolik by chudší regiony měly získat z rozpočtu EU peněz, což je velmi důležité i pro Česko. Jednat se bude rovněž o tom, jak by se měly seškrtat výdaje na zemědělskou politiku. Očekává se, že v této otázce bude „problémovou zemí“ Francie.
Předsednictví po vstupu lisabonské smlouvy v platnost na konci roku 2009 prošlo velmi výraznou proměnou. Zatímco třeba za českého předsednictví, které se uskutečnilo v první půlce roku 2009, český premiér předsedal summitům EU a šéf české diplomacie schůzkám ministrů zahraničí, tak po Lisabonu to už tak není. Vrcholným schůzkám šéfuje unijní prezident, kterým je nyní Herman Van Rompuy, schůzkám ministrů diplomacií zase šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.
Nový „předseda“ Rady EU bude možná potřebovat až 10 miliard eur
Kypr se ujímá předsednictví v napjaté době, kdy se Evropa a zejména eurozóna topí v dluhových a ekonomických potížích. Sám Kypr nedávno partnery požádal o finanční pomoc, eurozóna této žádosti zřejmě vyhoví. Konkrétní podmínky a podoba záchranného plánu se budou řešit za kyperského předsednictví. Podle odhadů by ostrov mohl potřebovat až deset miliard eur, přesná částka ale bude teprve vyčíslena.
Evropská unie
Kypr je přitom už pátou zemí 17členné eurozóny, která kvůli dluhovým či hospodářským potížím byla donucena požádat o poskytnutí finanční pomoci. Záchranné programy, které jsou spojeny s podmínkami o provádění reforem, už běží v případě Řecka, Irska a Portugalska. Nedávno o pomoc požádalo Španělsko, i když u něj jde výhradně o získání finančních prostředků pro tamní banky, které mají problémy.
Ilustrační foto
Další důležitá témata - prohlubování politické a ekonomické integrace
Právě hospodářské problémy na jihu Evropy, jejich přelévání do dalších koutů unie, rostoucí výdaje na obsluhu státních dluhů v některých zemích či obavy o budoucnost eura budou patřit mezi „žhavá“ témata, o nichž se za kyperského předsednictví bude hovořit. Přidají se k nim i debaty o prohloubení politické a ekonomické integrace mezi evropskými státy nebo o vzniku bankovní unie. Tyto debaty se dotýkají i otázky přenosu pravomocí z členských států na unii a Brusel, což je věc, kterou tradičně v EU provázejí ostré spory a zdlouhavá jednání.
Vize kyperských europoslanců:
Místopředseda skupiny Evropské lidové strany Ioannis Kasoulides vedle víceletého finančního rámce zmínil mezi úkoly pro kyperské předsednictví i další otázky, jako je jednání o legislativním rámci týkajícím se společné zemědělské politiky, energetické politiky, udržitelného řízení zdrojů, společné azylové politiky a integrované námořní politiky. Zvláštní důraz by podle něj mělo kyperské předsednictví klást na Evropskou politiku sousedství, a konkrétně na její jižní rozměr. „Jde zejména o podporu EU demokratizaci a stabilizaci procesu v zemích tzv. arabského jara, “zdůraznil Kasoulides.
Další kyperská lidovecká poslankyně Eleni Theocharous se domnívá, že evropským záležitostem bude dominovat nový rozpočet na léta 2014-2020. „Vím, že to není snadný úkol. Měla by to být ale velká sázka kyperského předsednictví: během našeho předsednictví úspěšně dokončit jednání, a stát se tak evropskou hnací silou“. Motto kyperského předsednictví „Směrem k lepší Evropě“ podle jejího vysvětlení znamená solidaritu a sociálnější Evropu.
I pro sociální demokratku Antigoni Papadopoulou je nejdůležitějším úkolem kyperského předsednictví úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci do konce předsednictví. Mezi další důležité úkoly podle ní patří cílené politiky a udržitelný rozvoj, hospodářský růst a řízení a přiblížení Evropy jejím sousedům.
Sociální demokrat Kyriakos Mavronikolas se svými kolegy souhlasí: „Naším velkým cílem bude řešení současné finanční krize a udržení jednotné eurozóny. Jednou z našich hlavních priorit tak bude úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci.“ Kromě toho vidí Mavronikolas priority v otázkách hospodářské správy, konkurenceschopnosti malých a středně velkých podniků a v práci na společném evropském azylovém systému.
Místopředseda skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Takis Hadjigeorgiou ví, že pro jeho malou zemi je první předsednictví velkou výzvou, ale i příležitostí: „S ohledem na těžkou hospodářskou krizi, která v Evropě probíhá, si kyperské předsednictví klade za cíl prosazovat sociálně citlivější Evropu, Evropu pracující na principu solidarity. Evropu, která je vůči svým občanům šetrnější, humanitární a progresivní.“
„Kyperské předsednictví je připraveno hrát roli spravedlivého zprostředkovatele mezi různými zájmy členských států. Tento přístup by měl pomoci vybudovat konsensus mezi členskými státy, což by mělo mít pozitivní vliv i na nalezení řešení krize,“ řekl o roli kyperského předsednictví při vyjednávání dlouhodobého rozpočtu EU druhý kyperský poslanec ze skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Kyriacos Triantaphyllides.
Zdroj: http://www.evropsky-parlament.cz/view/cs/press-release/pr-2012/kveten_cerven/pr-2012-May-5.html