Půlročního předsednictví v Radě EU se ujímá „problémový“ Kypr

Brusel - Začíná půlroční předsednictví Kypru v Evropské radě. Nejmenší zemí EU, která má necelý milion obyvatel, přitom nyní otřásá vážná ekonomická krize. Kypr musel dokonce požádat partnery o poskytnutí finanční pomoci. Země zvolila za své motto „Směrem k lepší Evropě“. Boj s dluhovou krizí a jejími dopady bude jedním z hlavních témat, které se za kyperského předsednictví budou v unii řešit. Dalším může být posílení sociální dimenze či prohlubování politické a ekonomické integrace. V čele Kypru nyní stojí komunistický prezident Demetris Christofias. Předsednictví tento ostrovní stát převzal po Dánsku.

Nejtvrdší oříšek? Dlouhodobý finanční rámec

Ke klíčovým otázkám, jimž se kyperské předsednictví nevyhne, bude příprava příští finanční perspektivy - dlouhodobého rozpočtového rámce sedmadvacítky na roky 2014 až 2020. Mnoho unijních politiků se nechalo slyšet, že by byli rádi, aby se na tomto citlivém a složitém problému unie dohodla do konce roku, tedy před koncem kyperské „vlády“ v EU.

Při vyjednávání finanční perspektivy na roky 2007 až 2013 se sice podařilo dohodu najít zhruba rok před jejím začátkem, avšak až po velmi tvrdém boji. Ten se povede i nyní. Ve hře totiž bude to, kolik by chudší regiony měly získat z rozpočtu EU peněz, což je velmi důležité i pro Česko. Jednat se bude rovněž o tom, jak by se měly seškrtat výdaje na zemědělskou politiku. Očekává se, že v této otázce bude „problémovou zemí“ Francie.

Předsednictví po vstupu lisabonské smlouvy v platnost na konci roku 2009 prošlo velmi výraznou proměnou. Zatímco třeba za českého předsednictví, které se uskutečnilo v první půlce roku 2009, český premiér předsedal summitům EU a šéf české diplomacie schůzkám ministrů zahraničí, tak po Lisabonu to už tak není. Vrcholným schůzkám šéfuje unijní prezident, kterým je nyní Herman Van Rompuy, schůzkám ministrů diplomacií zase šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.

Nový „předseda“ Rady EU bude možná potřebovat až 10 miliard eur

Kypr se ujímá předsednictví v napjaté době, kdy se Evropa a zejména eurozóna topí v dluhových a ekonomických potížích. Sám Kypr nedávno partnery požádal o finanční pomoc, eurozóna této žádosti zřejmě vyhoví. Konkrétní podmínky a podoba záchranného plánu se budou řešit za kyperského předsednictví. Podle odhadů by ostrov mohl potřebovat až deset miliard eur, přesná částka ale bude teprve vyčíslena.

Evropská unie
Zdroj: ČT24

Kypr je přitom už pátou zemí 17členné eurozóny, která kvůli dluhovým či hospodářským potížím byla donucena požádat o poskytnutí finanční pomoci. Záchranné programy, které jsou spojeny s podmínkami o provádění reforem, už běží v případě Řecka, Irska a Portugalska. Nedávno o pomoc požádalo Španělsko, i když u něj jde výhradně o získání finančních prostředků pro tamní banky, které mají problémy.

Ilustrační foto
Zdroj: KATIA CHRISTODOULOU/ISIFA/EPA

Další důležitá témata - prohlubování politické a ekonomické integrace

Právě hospodářské problémy na jihu Evropy, jejich přelévání do dalších koutů unie, rostoucí výdaje na obsluhu státních dluhů v některých zemích či obavy o budoucnost eura budou patřit mezi „žhavá“ témata, o nichž se za kyperského předsednictví bude hovořit. Přidají se k nim i debaty o prohloubení politické a ekonomické integrace mezi evropskými státy nebo o vzniku bankovní unie. Tyto debaty se dotýkají i otázky přenosu pravomocí z členských států na unii a Brusel, což je věc, kterou tradičně v EU provázejí ostré spory a zdlouhavá jednání.

Vize kyperských europoslanců:

Místopředseda skupiny Evropské lidové strany Ioannis Kasoulides vedle víceletého finančního rámce zmínil mezi úkoly pro kyperské předsednictví i další otázky, jako je jednání o legislativním rámci týkajícím se společné zemědělské politiky, energetické politiky, udržitelného řízení zdrojů, společné azylové politiky a integrované námořní politiky. Zvláštní důraz by podle něj mělo kyperské předsednictví klást na Evropskou politiku sousedství, a konkrétně na její jižní rozměr. „Jde zejména o podporu EU demokratizaci a stabilizaci procesu v zemích tzv. arabského jara, “zdůraznil Kasoulides.

Další kyperská lidovecká poslankyně Eleni Theocharous se domnívá, že evropským záležitostem bude dominovat nový rozpočet na léta 2014-2020. „Vím, že to není snadný úkol. Měla by to být ale velká sázka kyperského předsednictví: během našeho předsednictví úspěšně dokončit jednání, a stát se tak evropskou hnací silou“. Motto kyperského předsednictví „Směrem k lepší Evropě“ podle jejího vysvětlení znamená solidaritu a sociálnější Evropu.

I pro sociální demokratku Antigoni Papadopoulou je nejdůležitějším úkolem kyperského předsednictví úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci do konce předsednictví. Mezi další důležité úkoly podle ní patří cílené politiky a udržitelný rozvoj, hospodářský růst a řízení a přiblížení Evropy jejím sousedům.

Sociální demokrat Kyriakos Mavronikolas se svými kolegy souhlasí: „Naším velkým cílem bude řešení současné finanční krize a udržení jednotné eurozóny. Jednou z našich hlavních priorit tak bude úspěšné dokončení jednání o víceletém finančním rámci.“ Kromě toho vidí Mavronikolas priority v otázkách hospodářské správy, konkurenceschopnosti malých a středně velkých podniků a v práci na společném evropském azylovém systému.

Místopředseda skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Takis Hadjigeorgiou ví, že pro jeho malou zemi je první předsednictví velkou výzvou, ale i příležitostí: „S ohledem na těžkou hospodářskou krizi, která v Evropě probíhá, si kyperské předsednictví klade za cíl prosazovat sociálně citlivější Evropu, Evropu pracující na principu solidarity. Evropu, která je vůči svým občanům šetrnější, humanitární a progresivní.“

„Kyperské předsednictví je připraveno hrát roli spravedlivého zprostředkovatele mezi různými zájmy členských států. Tento přístup by měl pomoci vybudovat konsensus mezi členskými státy, což by mělo mít pozitivní vliv i na nalezení řešení krize,“ řekl o roli kyperského předsednictví při vyjednávání dlouhodobého rozpočtu EU druhý kyperský poslanec ze skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Kyriacos Triantaphyllides.

Zdroj: http://www.evropsky-parlament.cz/view/cs/press-release/pr-2012/kveten_cerven/pr-2012-May-5.html

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump na Valném shromáždění OSN hrozil Íránu. Guterres vyzval k dialogu

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

EU prodloužila protiruské sankce. Vyškrtla dva miliardáře

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Skupina hackerů podle Reuters tvrdí, že ukradla údaje tisíců zaměstnanců FBI

Hackerská skupina ShinyHunters tvrdí, že pronikla do systémů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ukradla údaje tisíců jeho zaměstnanců. Skupina na dark webu a v on-line konverzaci s agenturou Reuters napsala, že se na FBI zaměřila kvůli tomu, že úřad letos v květnu zveřejnil detailní popis jejích praktik a radil obětem jejího vydírání, aby nic neplatily.
před 6 hhodinami

Grónsko v případě nezávislosti zůstane v NATO, stojí v dohodě s USA

Pokud Grónsko vyhlásí nezávislost na Dánsku, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance. USA rovněž získávají právo umístit na ostrově části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Uvedla to agentura Reuters, která cituje části dohody o Grónsku, kterou v New Yorku podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen. Trump ujednání označil za „milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy a také Evropy“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení Čecha za protiválečný protest, píší tamní média

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou roste. Budapešť se nepřidala ke Karpatské osmičce

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
před 10 hhodinami

Na americké základně v Německu se zřítil vojenský letoun

Na americké základně ve Spangdahlemu na západě Německa se zřítil vojenský letoun. Podle informací agentury DPA utrpěl zranění jeden člověk. Regionální veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost SWR uvedla, že na základně jsou rozmístěny stíhačky F-16. Právě tento stroj se podle bulvárního listu Bild zřítil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.