Půl století s duhou. „Pochody hrdosti“ se během let staly v mnoha zemích respektovanou tradicí

Po staletí pronásledovaná gay a lesbická komunita se začala výrazně emancipovat až po druhé světové válce. Její práva již padesát let připomínají „pochody hrdosti“ neboli Gay Pride. První z nich, známý i pod názvem „Den osvobození Christopherovy ulice“, se uskutečnil 28. června 1970 jako vzpomínka prvního výročí událostí v newyorském baru Stonewall.

Ještě v šedesátých letech byla homosexualita v USA pokládána za nemoc a s výjimkou státu Illinois byla trestným činem. Příslušníci této menšiny žili skrytým životem, riskovali ztrátu zaměstnání či ubytování, policejní agrese byly na denním pořádku. 

Policie se v této atmosféře v noci 27. června 1969 pokusila zavřít i bar Stonewall na Christopherově ulici v New Yorku, o němž bylo známo, že se zde scházejí homosexuálové. Dav přihlížejících ale na policisty zaútočil a část lidí se v baru zabarikádovala. Následovala policejní razie v brzkých ranních hodinách dne 28. června 1969.

Celý incident přerostl v pětidenní násilnosti, do kterých se zapojilo přes dva tisíce protestujících. Již v červenci byla v New Yorku založena Gay Liberation Front, která inspirovala vznik „sesterských“ organizací po celém světě. Stonewallské události tak odstartovaly globální boj za práva těchto menšin.

Nepokoje byly prvním větším vystoupením gayů a leseb a vedly k modernímu boji za práva LGBT. Tak změnily životy milionů lidí po celém světě.

Byť šlo o násilnou situaci, propůjčila zároveň homosexuálům poprvé pocit kolektivní hrdosti ve velmi sledované akci. Jedna z ikonických postav hnutí, americký básník Allen Ginsberg, komentoval nepokoje slovy „buzíci ztratili svou ustrašenou tvář, kterou měli po desetiletí“. A na její památku se začaly organizovat každoroční pochody.

Duhové pochody jako tradice v řadě zemí

Během let se „pochody hrdosti“ rozšířily do celého světa. V San Francisku se počet účastníků postupně vyšplhal z několika stovek až k milionu lidí. Dnes představují tyto pochody v mnoha zemích tradici, pravidelně se organizují a slaví pochody hrdosti neboli Gay Pride.

Otázku práv homosexuálů se toto hnutí snaží podporovat lobbováním u politiků, registrováním hlasů a zvyšováním povědomí o klíčových problémech této menšiny. Pochody hrdosti demonstrují úsilí o stejná „práva a výhody“, jaké mají heterosexuálové. 

Pochod hrdosti je založen na myšlence, že by sexuálně jinak orientovaní lidé měli být hrdi na svoji identitu. Hnutí má tři hlavní zásady: lidé mají být hrdi na svou orientaci, odlišnost je dar a sexuální orientace je vrozená a neměla by se záměrně měnit. Symbolem hnutí je duhová vlajka.

Anglický výraz „pride“ se v tomto případě používá jako opak k „shame“, tedy hanbě a ostudě, která provázela a sužovala tuto menšinu dlouhou dobu. Slovo hrdost v tomto případě potvrzuje příslušnost jedince k celé komunitě.

V Praze se akce koná od roku 2011

V Evropě mají nejdelší tradici pochody gayů v Londýně, kde se Pride in London pořádá od roku 1971. Známý je též Christopher Street Day v Berlíně, s tradicí od roku 1978, nebo čtyřdenní akce Amsterdam Pride, která každoročně vrcholí přehlídkou lodí „duhové flotily“ na amsterodamských kanálech. V Praze se festival koná od roku 2011, a to vždy v polovině sprna.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na některých místech se pochody hrdosti setkávají s represivním přístupem, například v Bělorusku nebo v Rusku. Vloni pochod Gay Pride zakázali v Turecku.

Dalším milníkem v historii LGBT komunity se stalo vyjmutí homosexuality z mezinárodní klasifikace nemocí Světovou zdravotnickou organizací (WHO) 17. května 1992.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 50 mminutami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 1 hhodinou

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 3 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 4 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 6 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 9 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 10 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 18 hhodinami
Načítání...