Půl století s duhou. „Pochody hrdosti“ se během let staly v mnoha zemích respektovanou tradicí

Po staletí pronásledovaná gay a lesbická komunita se začala výrazně emancipovat až po druhé světové válce. Její práva již padesát let připomínají „pochody hrdosti“ neboli Gay Pride. První z nich, známý i pod názvem „Den osvobození Christopherovy ulice“, se uskutečnil 28. června 1970 jako vzpomínka prvního výročí událostí v newyorském baru Stonewall.

Ještě v šedesátých letech byla homosexualita v USA pokládána za nemoc a s výjimkou státu Illinois byla trestným činem. Příslušníci této menšiny žili skrytým životem, riskovali ztrátu zaměstnání či ubytování, policejní agrese byly na denním pořádku. 

Policie se v této atmosféře v noci 27. června 1969 pokusila zavřít i bar Stonewall na Christopherově ulici v New Yorku, o němž bylo známo, že se zde scházejí homosexuálové. Dav přihlížejících ale na policisty zaútočil a část lidí se v baru zabarikádovala. Následovala policejní razie v brzkých ranních hodinách dne 28. června 1969.

Celý incident přerostl v pětidenní násilnosti, do kterých se zapojilo přes dva tisíce protestujících. Již v červenci byla v New Yorku založena Gay Liberation Front, která inspirovala vznik „sesterských“ organizací po celém světě. Stonewallské události tak odstartovaly globální boj za práva těchto menšin.

Nepokoje byly prvním větším vystoupením gayů a leseb a vedly k modernímu boji za práva LGBT. Tak změnily životy milionů lidí po celém světě.

Byť šlo o násilnou situaci, propůjčila zároveň homosexuálům poprvé pocit kolektivní hrdosti ve velmi sledované akci. Jedna z ikonických postav hnutí, americký básník Allen Ginsberg, komentoval nepokoje slovy „buzíci ztratili svou ustrašenou tvář, kterou měli po desetiletí“. A na její památku se začaly organizovat každoroční pochody.

Duhové pochody jako tradice v řadě zemí

Během let se „pochody hrdosti“ rozšířily do celého světa. V San Francisku se počet účastníků postupně vyšplhal z několika stovek až k milionu lidí. Dnes představují tyto pochody v mnoha zemích tradici, pravidelně se organizují a slaví pochody hrdosti neboli Gay Pride.

Otázku práv homosexuálů se toto hnutí snaží podporovat lobbováním u politiků, registrováním hlasů a zvyšováním povědomí o klíčových problémech této menšiny. Pochody hrdosti demonstrují úsilí o stejná „práva a výhody“, jaké mají heterosexuálové. 

Pochod hrdosti je založen na myšlence, že by sexuálně jinak orientovaní lidé měli být hrdi na svoji identitu. Hnutí má tři hlavní zásady: lidé mají být hrdi na svou orientaci, odlišnost je dar a sexuální orientace je vrozená a neměla by se záměrně měnit. Symbolem hnutí je duhová vlajka.

Anglický výraz „pride“ se v tomto případě používá jako opak k „shame“, tedy hanbě a ostudě, která provázela a sužovala tuto menšinu dlouhou dobu. Slovo hrdost v tomto případě potvrzuje příslušnost jedince k celé komunitě.

V Praze se akce koná od roku 2011

V Evropě mají nejdelší tradici pochody gayů v Londýně, kde se Pride in London pořádá od roku 1971. Známý je též Christopher Street Day v Berlíně, s tradicí od roku 1978, nebo čtyřdenní akce Amsterdam Pride, která každoročně vrcholí přehlídkou lodí „duhové flotily“ na amsterodamských kanálech. V Praze se festival koná od roku 2011, a to vždy v polovině sprna.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na některých místech se pochody hrdosti setkávají s represivním přístupem, například v Bělorusku nebo v Rusku. Vloni pochod Gay Pride zakázali v Turecku.

Dalším milníkem v historii LGBT komunity se stalo vyjmutí homosexuality z mezinárodní klasifikace nemocí Světovou zdravotnickou organizací (WHO) 17. května 1992.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 27 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 44 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...