Půl století s duhou. „Pochody hrdosti“ se během let staly v mnoha zemích respektovanou tradicí

Po staletí pronásledovaná gay a lesbická komunita se začala výrazně emancipovat až po druhé světové válce. Její práva již padesát let připomínají „pochody hrdosti“ neboli Gay Pride. První z nich, známý i pod názvem „Den osvobození Christopherovy ulice“, se uskutečnil 28. června 1970 jako vzpomínka prvního výročí událostí v newyorském baru Stonewall.

Ještě v šedesátých letech byla homosexualita v USA pokládána za nemoc a s výjimkou státu Illinois byla trestným činem. Příslušníci této menšiny žili skrytým životem, riskovali ztrátu zaměstnání či ubytování, policejní agrese byly na denním pořádku. 

Policie se v této atmosféře v noci 27. června 1969 pokusila zavřít i bar Stonewall na Christopherově ulici v New Yorku, o němž bylo známo, že se zde scházejí homosexuálové. Dav přihlížejících ale na policisty zaútočil a část lidí se v baru zabarikádovala. Následovala policejní razie v brzkých ranních hodinách dne 28. června 1969.

Celý incident přerostl v pětidenní násilnosti, do kterých se zapojilo přes dva tisíce protestujících. Již v červenci byla v New Yorku založena Gay Liberation Front, která inspirovala vznik „sesterských“ organizací po celém světě. Stonewallské události tak odstartovaly globální boj za práva těchto menšin.

Nepokoje byly prvním větším vystoupením gayů a leseb a vedly k modernímu boji za práva LGBT. Tak změnily životy milionů lidí po celém světě.

Byť šlo o násilnou situaci, propůjčila zároveň homosexuálům poprvé pocit kolektivní hrdosti ve velmi sledované akci. Jedna z ikonických postav hnutí, americký básník Allen Ginsberg, komentoval nepokoje slovy „buzíci ztratili svou ustrašenou tvář, kterou měli po desetiletí“. A na její památku se začaly organizovat každoroční pochody.

Duhové pochody jako tradice v řadě zemí

Během let se „pochody hrdosti“ rozšířily do celého světa. V San Francisku se počet účastníků postupně vyšplhal z několika stovek až k milionu lidí. Dnes představují tyto pochody v mnoha zemích tradici, pravidelně se organizují a slaví pochody hrdosti neboli Gay Pride.

Otázku práv homosexuálů se toto hnutí snaží podporovat lobbováním u politiků, registrováním hlasů a zvyšováním povědomí o klíčových problémech této menšiny. Pochody hrdosti demonstrují úsilí o stejná „práva a výhody“, jaké mají heterosexuálové. 

Pochod hrdosti je založen na myšlence, že by sexuálně jinak orientovaní lidé měli být hrdi na svoji identitu. Hnutí má tři hlavní zásady: lidé mají být hrdi na svou orientaci, odlišnost je dar a sexuální orientace je vrozená a neměla by se záměrně měnit. Symbolem hnutí je duhová vlajka.

Anglický výraz „pride“ se v tomto případě používá jako opak k „shame“, tedy hanbě a ostudě, která provázela a sužovala tuto menšinu dlouhou dobu. Slovo hrdost v tomto případě potvrzuje příslušnost jedince k celé komunitě.

V Praze se akce koná od roku 2011

V Evropě mají nejdelší tradici pochody gayů v Londýně, kde se Pride in London pořádá od roku 1971. Známý je též Christopher Street Day v Berlíně, s tradicí od roku 1978, nebo čtyřdenní akce Amsterdam Pride, která každoročně vrcholí přehlídkou lodí „duhové flotily“ na amsterodamských kanálech. V Praze se festival koná od roku 2011, a to vždy v polovině sprna.

obrázek
Zdroj: ČT24

Na některých místech se pochody hrdosti setkávají s represivním přístupem, například v Bělorusku nebo v Rusku. Vloni pochod Gay Pride zakázali v Turecku.

Dalším milníkem v historii LGBT komunity se stalo vyjmutí homosexuality z mezinárodní klasifikace nemocí Světovou zdravotnickou organizací (WHO) 17. května 1992.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...