Půl roku v zajetí pro Valentinu a Valentinu. Ani po této době ale prý nechtějí Rusy „házet do jednoho pytle“

3 minuty
Události ČT: Valentina a Valentina
Zdroj: ČT24

Dvě ženy se stejným jménem, které se poznaly v ruském zajetí: Valentina a Valentina. Společného mají ale víc než jen křestní jména. Obě ženy narozené na začátku devadesátých let patří ke generaci mladých Ukrajinců, kteří teď brání svoji zemi. Ze zajetí se dostaly před čtrnácti dny. Vůbec to nečekaly a doteď se s tím vyrovnávají. V ukrajinské Poltavě s nimi natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Ruské síly v současnosti podle odhadů drží jako válečné zajatce asi osm tisíc Ukrajinců a Ukrajinek. Přesné seznamy neexistují. Vyměnit se zatím podařilo jen asi osm stovek lidí, často velmi vážně zraněných.

Dvaatřicetiletá Valentina Strutynská, bývalá velitelka jednotky 36. brigády ukrajinské námořní pěchoty, sloužila v Mariupolu a s jednotkou se opevnila v závodě Ilič nedaleko známějšího Azovstalu. Když docházela munice i vše ostatní, pokusili se prorazit obklíčení. Neuspěli a v bezvýchodné situaci se vzdali. V zajetí strávila pět měsíců – stejně jako Valentina Zubková, lékařka z vojenské nemocnice. Se zajetím, které jim připadalo jako věčnost, se každá vyrovnávala jinak.

„Odosobnila jsem se. Řekla jsem si, že to nejsem já, a vytvořila si paralelní život,“ popsala příslušnice námořní pěchoty. „Skutečně jsem uvěřila v Boha. Už předtím jsem byla věřící. Ale tam jsme se modlili každé ráno i večer,“ přiblížila lékařka.

5 minut
Horizont ČT24: Ukrajinky v ruském zajetí
Zdroj: ČT24

„Jsou tam i dobří lidé. V té mašinérii jsou ale bezmocní“

Mladé ženy vyšly ze zajetí před čtrnácti dny. Vůbec to nečekaly a doteď se s tím vyrovnávají. Armáda jim zajistila zdravotní i psychologickou péči, která jim pomůže s návratem do normálního života.

I přes prožitá traumata Valentiny nepociťují nenávist k Rusům jako národu. „Nemůžu házet všechny Rusy do jednoho pytle. Jsou mezi nimi i ti, kteří nás opravdu nenávidí, kteří se k nám chovali jako k nepříteli. Ale jsou tam i lidé dobří, kteří dodržovali důstojnický kodex cti. Jsou to lidé, kteří chápou, že to, co se děje, je špatné a musí se to změnit. V té mašinérii jsou ale bezmocní,“ podotýká Valentina Strutynská.

A ještě jednu věc mají obě společnou, prakticky identické plány do budoucna. Obě prý pochopily, že nejdůležitější ze všeho je vlastní rodina. Valentina z námořní pěchoty má ale situaci přece jen složitější – čeká, až se i její manžel vrátí ze zajetí. Kdy to bude, netuší, ví o něm jen, že je naživu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...