První stroj na výrobu cigaret sestavil Američan James Bonsack

Washington/Praha – Historie kouření cigaret sahá až k indiánským plantážím, které ve většině případů pokrývaly řady oblíbeného tabáku. Výrazným kulturním fenoménem se však cigarety staly až ve 20. století, kdy patřily k neodmyslitelným součástem veřejných akcí. Ve společnosti byli významní lidé viděni takřka výhradně s trubičkou sušeného tabáku v ruce, od 70. let se však začala v odborných kruzích častěji zdůrazňovat zdravotní rizika. Celosvětová spotřeba cigaret přesto významně neklesá. O rozšíření oblíbené kratochvíle se zasloužil nápad Američana Jamese Bonsacka, který si 4. září 1880 nechal patentovat stroj na jejich výrobu.

Výroba cigaret tak přestala být doménou zručných dělníků z tabákových výroben. Zvýšená poptávka po tomto zboží přiměla společnost Allen & Winter, aby vypsala odměnu 75 tisíc dolarů pro vynálezce mechanizované výroby cigaret. Výzvy se chytil rodák z Richmondu, který neváhal kvůli svému projektu zanechat studií. Za pět let dokázal sestrojit prototyp, který mu však symbolicky zničil požár.

Při dalším pokusu již Bonsack dokázal získat patent schválený v roce 1881. Jeho stroj dokázal vyrobit 200 cigaret za minutu, o 13 let později se výkon zvýšil už na 600 kusů. Bonsack se dal dohromady s dravým průmyslníkem Jamesem „Buckem“ Dukem, s nímž se dohodli na licenci. První cigarety z Dukeovy továrny (značky Duke of Durham) byly baleny společně s baseballovými kartičkami.

S mechanizací výroby získala cigareta, dříve spíše luxusní výrobek, na popularitě a její ceny klesly. V roce 1919 se poprvé vykouřilo více tabáku v cigaretách než v dýmkách. Tabákový průmysl přišel také s agresivní a efektivní reklamou, díky níž se kuřáctví během první poloviny 20. století rozšířilo do světa. V současnosti ale milovníkům nikotinu pšenka už nekvete, stále více zemí totiž zapovídá kouření v restauracích a na dalších veřejných místech.

Tabák objevili lidé Jižní Ameriky zhruba 6000 let před Kristem a používali jej jako halucinogen při náboženských obřadech nebo jako lék. Kouřit se začal asi 1000 let před Kristem. Do Evropy se tabák a „cigarety“ (smotané tabákové listy, jak je kouřili Indiáni) dostaly s Kryštofem Kolumbem v 15. století. Námořníci a diplomaté posléze rozšířili kouření po celé Evropě. V 17. století se tabák, který se paradoxně využíval i k léčbě, dostal do Japonska a Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit od února.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...