První model Asadovy slavné věznice. „Je to architektonický mučicí nástroj,“ říká expert

Téměř 18 tisíc lidí zemřelo mezi lety 2011 až 2015 v syrských věznicích patřících režimu prezidenta Bašára Asada, kde často dochází k mučení. Vyplývá to z nové zprávy organizace Amnesty International (AI). Experti díky výpovědím přeživších vytvořili vůbec první digitální model Asadovy nechvalně proslulé vojenské věznice Sajdnájá u Damašku. „Je to architektonický mučicí nástroj,“ říká šéf Agentury forenzní architektury. K rekonstrukci pomohly odborníkům zvuky, které si vězni zapamatovali.

Svědci popsali děsivé podmínky v káznicích provozovaných syrskými tajnými službami a ve vojenské věznici Sajdnájá nedaleko Damašku. O mučení hovořilo celkem 65 přeživších. „Zacházeli s námi jako se zvířaty, chtěli, abychom se cítili co nejméně jako lidé,“ říká advokát Sámir. „Viděl jsem téct krev, bylo to jako řeka. Nikdy jsem si nemyslel, že lidé mohou klesnout takhle nízko. Neměli by žádný problém nás zabít,“ tvrdí.

Mučení jako prostředek k rozdrcení odpůrců režimu

Další z přeživších popsal situaci, kdy sedm lidí zemřelo poté, co v detenčním centru přestala fungovat ventilace. „Začali do nás kopat, aby viděli, kdo je naživu a kdo ne,“ prohlásil muž, který chtěl zůstat v anonymitě.

„Běžné je i vyhladovění lidí nebo svazování do nepřirozených poloh, jako třeba do gumové pneumatiky. Svědci mluví o mrtvých tělech v celách a na chodbách,“ říká mluvčí Amnesty International ČR Martina Pařízková.

Mučení bylo uplatňováno rozšířeným a systematickým způsobem na všech civilistech, u kterých existovalo podezření z protirežimního postoje, konstatovala AI. „Po dlouhá desetiletí syrská vláda používá mučení jako prostředek ke zničení svých oponentů,“ podotkl ředitel AI pro Střední východ a Jižní Afriku Philip Luther.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Častý byl třeba rituál nazývaný „přivítací party“, kdy dozorci mlátili vězně klacky nebo kabely. Běžnou metodou mučení bylo podle organizace bičování plosek nohou. Úřední činitelé se údajně dopouštěli také sexuálního násilí na ženách, strhávali zadrženým nehty na nohou a rukou, pálili o ně cigarety nebo používali elektrické šoky.

Konkrétně věznici Sajdnájá, která leží 25 kilometrů severně od Damašku, nechal režim postavit v roce 1987 s kapacitou pro pět tisíc lidí. Podle aktivistů z exilové organizace SOHR je v ní ale v současné době až dvojnásobek vězňů – kromě islamistů z Muslimského bratrstva a Al-Káidy i odsouzení vojáci, stoupenci levice nebo jiní oponenti Damašku.

(V syrských věznicích) jde o systematický postup vůči lidem, kteří jsou podezřelí z aktivity proti vládě. Jsou to třeba studenti, právníci, novináři, doktoři, ale i lidé, kteří třeba pomáhali sousedům. Svědectví o mučení jsou skutečně děsivá.
Martina Pařízková
mluvčí Amnesty International ČR

Do věznice neměli v posledních letech přístup novináři ani pozorovatelé, takže svět dosud nevěděl, jaké hrůzy se uvnitř odehrávají. Na rekonstrukci místa spolupracovala AI s Agenturou forenzní architektury na Londýnské univerzitě.

„Když jsme dávali model dohromady, došlo nám, že to není jen prostor, kde jsou lidé uvězněni a mučeni, ale ta budova je sama o sobě architektonickým mučicím nástrojem,“ podotkl šéf agentury Eyal Weizman.

Sluch jako hlavní smysl

Sajdnájá je podle všeho vězením, kde se každý zvuk odráží – mučení jednoho je tak de facto mučením všech, nelze tomu uniknout. Vězni měli často zavázané oči nebo byli donuceni klečet a oči si zakrývat, takže sluch se stal jejich hlavním smyslem.

Expert na zvukové profilování Lawrence Abú Hamdan proto pouštěl přeživším různé zvuky, a když si je pamatovali z vězení, postupně vznikala přibližná velikost cel, schodišť a chodeb. „Je to forma sonaru, zvuky bití osvětlovaly prostory kolem nich,“ říká Hamdan.

„Pokoušíme se vytvořit si obraz na základě zvuku. Poznáte člověka podle jeho kroků. Poznáte dobu podávání jídla podle misky. Pokud uslyšíte křik, víte, že jsou tu nově příchozí. Když nic neslyšíte, víte, že už jsou na vězení zvyklí,“ konstatoval jeden z bývalých vězňů Salam Othman. Mučení vězni totiž museli být zticha – kdo se ozval, tomu se utrpení pouze prodloužilo, tvrdí ti, kteří s tím mají zkušenost.

Deset mrtvých denně

AI celkově odhaduje, že od začátku konfliktu v Sýrii v březnu 2011 zemřelo ve vazbě nejméně 17 723 vězňů. To by odpovídalo zhruba 10 případům úmrtí za den a 300 případům za měsíc. Skutečná čísla jsou ale zřejmě mnohem vyšší - desetitisíce lidí totiž zmizely beze stopy.

Také organizace OSN ve své únorové zprávě obvinila Damašek z provádění systematické politiky vyhlazování. Jak vládu, tak i rebely podezírá z páchání válečných zločinů. Lidskoprávní organizace proto vyzývají mezinárodní společenství – hlavně Rusko a USA, aby obvinění nenechaly bez povšimnutí.

Od začátku konfliktu v Sýrii zemřelo podle exilové Syrské organizace pro lidská práva nejméně 280 tisíc lidí. Miliony dalších musely opustit domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský balistický útok v Kyjevě zasáhl dva mosty

Ruské balistické střely v noci z pondělí na úterý zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka byla poškozena i kritická infrastruktura, což v některých částech města způsobilo výpadky dodávek vody a tepla. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města. Ukrajinské síly mezitím podle ruských okupačních úřadů podruhé během 24 hodin zaútočily na Krymský most spojující okupovaný ukrajinský poloostrov Krym s Ruskem.
před 1 hhodinou

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 5 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 9 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 10 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 10 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.