Ve Washingtonu se teprve zabydlují. Inaugurační oslavy mají za sebou, do kritické stovky dnů hájení naopak mnoho času před sebou. Přesto jsou první momenty amerických prezidentů v úřadě pod výjimečným dohledem. Že čerství nájemci Bílého domu příliš neztrácejí čas, ukázal – vedle kritiky na adresu médií – také Donald Trump. A jak plnili svůj úřad v prvních dnech jeho předchůdci?
Krátce po páteční inauguraci už Trump v Oválné pracovně Bílého domu podepsal první exekutivní příkaz, který nařizuje minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotní reformou exprezidenta Baracka Obamy, než bude program Obamacare zcela zrušen.
Hned v pondělí podepsal další exekutivní příkaz o formálním odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP), které Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Že bude chtít dohodu co nejdříve zrušit, avizoval už dříve.
Rozhodl také pozastavit najímání zaměstnanců federální vlády, vyjma armády a zablokoval federální financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty nebo o nich poskytují informace.
Během několika prvních hodin v Bílém domě také jako nový nájemník začal s obměnou interiéru Oválné pracovny. Koberec předchozího prezidenta s vetkanými výroky vystřídal zlatý koberec s girlandami na obvodu. Připomíná koberec, který místnost zdobil za vlády George Bushe mladšího.
Do stejné barvy se proměnily také závěsy, které byly předtím červené. Stůl vyrobený ze dřeva britské fregaty Resolute si Trump nechal, do pracovny ale znovu vrátil bustu Winstona Churchilla, kterou Obama nechal odstranit. Obama si prý tak udělal místo na bustu Martina Luthera Kinga juniora a Churchilla dal před svou soukromou pracovnu. Ještě v pátek měl Trump na malém stolku v místnosti i Kingovu bustu.
Velké téma – účast na inauguraci
Trump se krátce po slavnostním složení slibu pustil do médií za to, jak informovala o účasti na jeho přísaze. Bouři rozpoutala správa amerických národních parků, když na Twitter umístila fotografii porovnávající účast na inauguraci Trumpa a Obamy. Americké ministerstvo vnitra záhy dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty.
Podle mluvčího Bílého domu Seana Spicera byla účast na Trumpově inauguraci vůbec nejvyšší jak na místě, tak i u obrazovek. Poradkyně nového prezidenta Kellyanne Conwayová jeho slova posléze hájila tím, že Spicer pouze poskytl „alternativní fakta“, ale nelhal.
Hned druhý den ve funkci Trump zavítal do sídla Ústřední zpravodajské služby (CIA), kterou dříve ostře kritizoval za její práci. Během návštěvy už pěl chválu. Prohlásil, že nikdo nemá vyšší mínění o amerických zpravodajských pracovnících než právě on. Zhruba 400 zaměstnanců v sídle CIA ve virginském Langley řekl, že jsou to zvláštní a úžasní lidé.
V sobotu po telefonu mluvil s mexickým prezidentem. Trump i Enrique Peňa Nieto vyjádřili důvěru, že nový dialog povede k dobrým výsledkům pro obě země. Sejdou se na konci ledna. Trump chce na hranicích s Mexikem postavit zeď. S Nietem se sešel už dříve a po jednání tvrdil, že Mexiko se zavázalo stavbu zdi financovat, což pak mexický prezident vyvracel.
Prvním zahraničním státníkem, který navštíví Trumpa v Bílém domě, bude britská premiérka Theresa Mayová. Na jeho pozvání přijede v pátek. Trump nešetří vůči britské vládě projevy náklonnosti v souvislosti s jejími přípravami na odchod z Evropské unie.
Trump pozval do Washingtonu také izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Schůzka se má uskutečnit v únoru. V nové funkci už Trump také zahájil diskusi o tom, zda přesunout ambasádu USA v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Že chce velvyslanectví přesunout, avizoval už před nástupem do úřadu. Palestinská strana ho v dopise ze začátku ledna vyzvala, aby tento krok nepodnikal. Podle mluvčího Bílého domu je diskuse zatím v rané fázi.
Barack Obama: finanční krize a Blízký východ
Leden 2009 a doba „horké fáze“ finanční krize – pro nového prezidenta jasná priorita číslo 1. V prvním týdnu zamířil do Kongresu, aby u republikánů lobboval za svůj recept na ozdravení ekonomiky. Konkrétní balíček tehdy počítal zhruba s 1 bilionem dolarů.
Kromě ekonomiky se čerstvý nájemce Bílého domu vrhnul také do zahraničních témat, konkrétně Blízkého východu. Spolu s hlavním poradcem Davidem Axelrodem přivítali v Bílém domě vojenské velení a řešili ukončení šest let trvající války v Iráku.
Vstřícným krokem vůči muslimům – i domácí veřejnosti – měl být dlouho avizovaný konec detenčního areálu na Guantánamu. Obama podepsal příslušný dekret dva dny po inauguraci a ponechal si tehdy lhůtu jednoho roku. Spolu s tím rozhodl, že nakládání s vězni bude od nynějška probíhat podle vojenských manuálů, nikoliv speciálního programu CIA s „rozšířenými formami výslechu“.
Vedle příkazu uzavřít do roka věznici na Guantánamu Obama nařídil zavřít všechny tajné věznice, které Ústřední zpravodajská služba (CIA) zřídila mimo americké území. Zakázal také otevírání nových podobných zařízení v budoucnosti.
Ve svém prvním týdnu Obama také slíbil poslat navíc 30 tisíc vojáků do Afghánistánu, aby posílil přítomnost tamních vojsk. Vyslal do regionu také nově jmenovaného vyslance na Blízkém východě George Mitchella. Zkušeného diplomata Richarda Holbrooka rovněž jmenoval svým zvláštním zástupcem v Afghánistánu a Pákistánu.
Jako prezident také poskytl svůj první oficiální rozhovor kanálu Al-Arabíja, ve kterém se snažil nabádat muslimy k dialogu. „Moje práce vůči muslimskému světu je vyjádřit, že Američané nejsou váš nepřítel,“ řekl před osmi lety kanálu. „Samozřejmě, že děláme chyby, nebyli jsme vždy dokonalí,“ dodal.
George W. Bush: reformy ve jménu víry
Bush se v prvních dnech svého úřadování zaměřil hlavně na slibovanou reformu školství. Ta volala k zodpovědnosti upadající školy, měla poskytnout místním činitelům více rozhodovacích pravomocí a zajistit, aby všechny děti dokázaly číst nejpozději do třetího ročníku.
Zmiňovanou reformu předložil Kongresu už čtyři dny po své inauguraci. Nejspornější částí reformy byl však voucherový systém, který dával rodičům nespokojeným se školou možnost obdržet peníze a poslat děti do lepšího zařízení včetně soukromého.
Okamžitě zablokoval například opatření svého předchůdce Billa Clintona a rozhodl o dočasném zákazu přijímání nových zaměstnanců do federální administrativy. Výběr podřízených tak mělo zcela převzít už nové vedení.
Během prvních sedmi dnů se také naplno pustil do boje s potraty. Zrušil finanční pomoc mezinárodním společnostem, které podporují umělé přerušení těhotenství nebo těmto zájemkyním poskytují poradenství.
Ke konzervativnímu obratu přispěl i nový Úřad Bílého domu pro komunitní a na víře založené iniciativy. Umožnil větší podporu neziskovkám, které propagovaly činnost blízkou náboženství a víře.
Bush začal pracovat na snižování daní, aby tak oživil spotřebu a odvrátil hrozící ekonomickou recesi.
Vedle ekonomiky a zdravotnictví se Bush nebál razantních kroků ani v otázce klimatu. V prvních dnech funkce také oznámil, že odmítne ratifikovat tzv. Kjótský protokol. V něm se téměř všechny státy světa zavázaly snižovat produkci skleníkových plynů.
Bill Clinton: Irák či liberální armáda
Ani první demokrat po 12 letech vlády republikánů se nebál ihned říznout do citlivého tématu – rozhodl se armádu zpřístupnit homosexuálům a nařídil také Pentagonu, aby sexuální orientaci nových rekrutů přestal zjišťovat.
Den po inauguraci také manželé Clintonovi uspořádali v Bílém domě den otevřených dveří. Dorazilo tehdy zhruba 2500 lidí – vylosovaných z celkem 85 tisíc uchazečů.
Kromě příjemných společenských aktivit ale čerstvému prezidentovi naopak starosti přidělala hlavně krize v Iráku nebo úvahy nad kontroverzní mírovou misí v Bosně a Hercegovině.
Clinton také musel přijmout první rezignaci – navržená ministryně spravedlnosti Zoe Bairdová totiž neprošla Senátem kvůli zamlčenému najmutí dvou ilegálních přistěhovalců.
Stejně jako jeho nástupce, ani Bill Clinton neopomněl při svém startu téma potratů. Zrušil dva kontroverzní výnosy omezující tuto možnost a znovu otevřel federální investice pro výzkum embryonálních tkání. Výnos doprovázela série protestů, které uspořádali konzervativní odpůrci potratů.
O den později už Clinton v klidnější atmosféře stihl třeba poprvé telefonovat s tehdejším prezidentem Ruska Borisem Jelcinem a naplánovat setkání na společném summitu.
