První bitva obrněných lodí

Praha - Občanská válka ve Spojených státech v letech 1861–1865 byla bezesporu největším vojenským konfliktem, který přímo zasáhl americký kontinent. Čtyři roky válečného běsnění přinesly utrpení statisícům lidí, zároveň však přispěly k nebývalému hospodářskému rozmachu sjednocené Unie, která se v následujícím století stala rozhodující vahou světové politiky. Do historie vojenství se válka zapsala mimo jiné masovým používáním opakovacích pušek nebo prvními pokusy s kulomety a obrněnými vlaky. Opravdovou revoluci ve vedení války však přinesla bitva u Hampton Roads 9. března 1862, ve které se proti sobě poprvé v historii postavily dvě obrněné lodě, CSS Virginia a USS Monitor.

Převážně zemědělsky orientované státy Konfederace nebyly od počátku konfliktu schopny svou průmyslovou produkcí uspokojit potřeby vlastní armády. Proto byly odkázány na dodávky z Evropy, kterým se Unie snažila bránit námořní blokádou. Proti té neměl Jih žádnou účinnou protizbraň až do března 1862, kdy na vodu poprvé vyplula obrněná loď CSS Virginia.

Virginia se původně jmenovala USS Merrimack a šlo o parní fregatu. V době vypuknutí války kotvila v Gosport Shipyardu ve virginském Portsmouthu, kde se také dostala do rukou Konfederace. Jelikož Jižané věděli o plánech Unie na stavbu vlastní obrněné lodi, bylo rozhodnuto o přestavbě Merrimacku na podobný typ plavidla.

Z trupu byly odstraněny všechny dřevěné nástavby a místo nich byla nainstalována obrněná nástavba s deseticentimetrovým pancířem a deseti těžkými děly. Pro možnost útoku z bezprostřední blízkosti byla vybavená také klounem, jehož účelem bylo prorazit bok nepřátelské lodi. Nevýhodou Virginie byl velký ponor, znemožňující operace na řekách ve vnitrozemí, a zároveň slabý parní pohon, omezující akční rádius lodi na pobřežní vody.

Přes veškeré zmíněné nedostatky nebyly dřevěné parní fregaty Unie pro Virginii vážným soupeřem a první den bitvy u Hampton Roads skončil drtivým vítězstvím Jihu. Blízká Chasepeacká zátoka na pomezí Virginie a Marylandu byla jedním z klíčových míst blokády a Unie zde soustředila značné síly. Během prvního dne však Virginie dvě fregaty Seveřanů (Cumberland a Congress) potopila a další (Minnesota) se zachránila pouze za cenu najetí na mělčinu.

  • CSS Virginia zdroj: Wikipedia
  • USS Monitor zdroj: Wikipedia


Zbývající lodě Unie spasil až nastalý soumrak a lehce poškozená Virginia se vrátila do přístavu s tím, že průlom v blokádě dokončí až následující den. Jenže během noci dorazila Unii k Hampton Roads posila v podobě USS Monitor a Virginia tak rázem proti sobě měla vyrovnaného protivníka. Monitor byl menší, obratnější a místo nástavby měl nad hladinou pouze otočnou střeleckou věž se dvěma monumentálními jedenáctipalcovými děly.

Vzhledem k úrovni tehdejší výzbroje byly obě lodi v podstatě střelbou nezničitelné a přes řadu zásahů na obou stranách se žádné z lodí nepodařilo svého soupeře výrazněji poškodit. Bitva tedy skončila nakonec remízou, Virginie sice připravila Sever o tři fregaty, ale úkol prolomit blokádu nesplnila. V následujících měsících se Virginia sice snažila vylákat Monitor k dalšímu měření sil, ani jeden z obrněnců se však do akce už nikdy nedostal.

Paradoxem je, že obě „nezničitelná “ monstra skončila na dně ještě do konce roku 1862. Virginia byla potopena vlastní posádkou už 11. března po dobytí Norfolku silami Unie, Monitor zaskočený bouří a vysokým vlnobitím se potopil na Silvestra u mysu Hatteras. Jejich otisk v dějinách námořnictví je však nesmazatelný. Bitva u Hampton Roads naprosto změnila pohled na konstrukci válečných lodí. Po staletí dominující dřevo nahradila postupně ocel a během několika málo let došlo k radikální přestavbě válečných loďstev všech světových velmocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...