Praha - Občanská válka ve Spojených státech v letech 1861–1865 byla bezesporu největším vojenským konfliktem, který přímo zasáhl americký kontinent. Čtyři roky válečného běsnění přinesly utrpení statisícům lidí, zároveň však přispěly k nebývalému hospodářskému rozmachu sjednocené Unie, která se v následujícím století stala rozhodující vahou světové politiky. Do historie vojenství se válka zapsala mimo jiné masovým používáním opakovacích pušek nebo prvními pokusy s kulomety a obrněnými vlaky. Opravdovou revoluci ve vedení války však přinesla bitva u Hampton Roads 9. března 1862, ve které se proti sobě poprvé v historii postavily dvě obrněné lodě, CSS Virginia a USS Monitor.
Převážně zemědělsky orientované státy Konfederace nebyly od počátku konfliktu schopny svou průmyslovou produkcí uspokojit potřeby vlastní armády. Proto byly odkázány na dodávky z Evropy, kterým se Unie snažila bránit námořní blokádou. Proti té neměl Jih žádnou účinnou protizbraň až do března 1862, kdy na vodu poprvé vyplula obrněná loď CSS Virginia.
Virginia se původně jmenovala USS Merrimack a šlo o parní fregatu. V době vypuknutí války kotvila v Gosport Shipyardu ve virginském Portsmouthu, kde se také dostala do rukou Konfederace. Jelikož Jižané věděli o plánech Unie na stavbu vlastní obrněné lodi, bylo rozhodnuto o přestavbě Merrimacku na podobný typ plavidla.
Z trupu byly odstraněny všechny dřevěné nástavby a místo nich byla nainstalována obrněná nástavba s deseticentimetrovým pancířem a deseti těžkými děly. Pro možnost útoku z bezprostřední blízkosti byla vybavená také klounem, jehož účelem bylo prorazit bok nepřátelské lodi. Nevýhodou Virginie byl velký ponor, znemožňující operace na řekách ve vnitrozemí, a zároveň slabý parní pohon, omezující akční rádius lodi na pobřežní vody.
Přes veškeré zmíněné nedostatky nebyly dřevěné parní fregaty Unie pro Virginii vážným soupeřem a první den bitvy u Hampton Roads skončil drtivým vítězstvím Jihu. Blízká Chasepeacká zátoka na pomezí Virginie a Marylandu byla jedním z klíčových míst blokády a Unie zde soustředila značné síly. Během prvního dne však Virginie dvě fregaty Seveřanů (Cumberland a Congress) potopila a další (Minnesota) se zachránila pouze za cenu najetí na mělčinu.
Zbývající lodě Unie spasil až nastalý soumrak a lehce poškozená Virginia se vrátila do přístavu s tím, že průlom v blokádě dokončí až následující den. Jenže během noci dorazila Unii k Hampton Roads posila v podobě USS Monitor a Virginia tak rázem proti sobě měla vyrovnaného protivníka. Monitor byl menší, obratnější a místo nástavby měl nad hladinou pouze otočnou střeleckou věž se dvěma monumentálními jedenáctipalcovými děly.
Vzhledem k úrovni tehdejší výzbroje byly obě lodi v podstatě střelbou nezničitelné a přes řadu zásahů na obou stranách se žádné z lodí nepodařilo svého soupeře výrazněji poškodit. Bitva tedy skončila nakonec remízou, Virginie sice připravila Sever o tři fregaty, ale úkol prolomit blokádu nesplnila. V následujících měsících se Virginia sice snažila vylákat Monitor k dalšímu měření sil, ani jeden z obrněnců se však do akce už nikdy nedostal.
Paradoxem je, že obě „nezničitelná “ monstra skončila na dně ještě do konce roku 1862. Virginia byla potopena vlastní posádkou už 11. března po dobytí Norfolku silami Unie, Monitor zaskočený bouří a vysokým vlnobitím se potopil na Silvestra u mysu Hatteras. Jejich otisk v dějinách námořnictví je však nesmazatelný. Bitva u Hampton Roads naprosto změnila pohled na konstrukci válečných lodí. Po staletí dominující dřevo nahradila postupně ocel a během několika málo let došlo k radikální přestavbě válečných loďstev všech světových velmocí.
