První bitva obrněných lodí

Praha - Občanská válka ve Spojených státech v letech 1861–1865 byla bezesporu největším vojenským konfliktem, který přímo zasáhl americký kontinent. Čtyři roky válečného běsnění přinesly utrpení statisícům lidí, zároveň však přispěly k nebývalému hospodářskému rozmachu sjednocené Unie, která se v následujícím století stala rozhodující vahou světové politiky. Do historie vojenství se válka zapsala mimo jiné masovým používáním opakovacích pušek nebo prvními pokusy s kulomety a obrněnými vlaky. Opravdovou revoluci ve vedení války však přinesla bitva u Hampton Roads 9. března 1862, ve které se proti sobě poprvé v historii postavily dvě obrněné lodě, CSS Virginia a USS Monitor.

Převážně zemědělsky orientované státy Konfederace nebyly od počátku konfliktu schopny svou průmyslovou produkcí uspokojit potřeby vlastní armády. Proto byly odkázány na dodávky z Evropy, kterým se Unie snažila bránit námořní blokádou. Proti té neměl Jih žádnou účinnou protizbraň až do března 1862, kdy na vodu poprvé vyplula obrněná loď CSS Virginia.

Virginia se původně jmenovala USS Merrimack a šlo o parní fregatu. V době vypuknutí války kotvila v Gosport Shipyardu ve virginském Portsmouthu, kde se také dostala do rukou Konfederace. Jelikož Jižané věděli o plánech Unie na stavbu vlastní obrněné lodi, bylo rozhodnuto o přestavbě Merrimacku na podobný typ plavidla.

Z trupu byly odstraněny všechny dřevěné nástavby a místo nich byla nainstalována obrněná nástavba s deseticentimetrovým pancířem a deseti těžkými děly. Pro možnost útoku z bezprostřední blízkosti byla vybavená také klounem, jehož účelem bylo prorazit bok nepřátelské lodi. Nevýhodou Virginie byl velký ponor, znemožňující operace na řekách ve vnitrozemí, a zároveň slabý parní pohon, omezující akční rádius lodi na pobřežní vody.

Přes veškeré zmíněné nedostatky nebyly dřevěné parní fregaty Unie pro Virginii vážným soupeřem a první den bitvy u Hampton Roads skončil drtivým vítězstvím Jihu. Blízká Chasepeacká zátoka na pomezí Virginie a Marylandu byla jedním z klíčových míst blokády a Unie zde soustředila značné síly. Během prvního dne však Virginie dvě fregaty Seveřanů (Cumberland a Congress) potopila a další (Minnesota) se zachránila pouze za cenu najetí na mělčinu.

  • CSS Virginia zdroj: Wikipedia
  • USS Monitor zdroj: Wikipedia


Zbývající lodě Unie spasil až nastalý soumrak a lehce poškozená Virginia se vrátila do přístavu s tím, že průlom v blokádě dokončí až následující den. Jenže během noci dorazila Unii k Hampton Roads posila v podobě USS Monitor a Virginia tak rázem proti sobě měla vyrovnaného protivníka. Monitor byl menší, obratnější a místo nástavby měl nad hladinou pouze otočnou střeleckou věž se dvěma monumentálními jedenáctipalcovými děly.

Vzhledem k úrovni tehdejší výzbroje byly obě lodi v podstatě střelbou nezničitelné a přes řadu zásahů na obou stranách se žádné z lodí nepodařilo svého soupeře výrazněji poškodit. Bitva tedy skončila nakonec remízou, Virginie sice připravila Sever o tři fregaty, ale úkol prolomit blokádu nesplnila. V následujících měsících se Virginia sice snažila vylákat Monitor k dalšímu měření sil, ani jeden z obrněnců se však do akce už nikdy nedostal.

Paradoxem je, že obě „nezničitelná “ monstra skončila na dně ještě do konce roku 1862. Virginia byla potopena vlastní posádkou už 11. března po dobytí Norfolku silami Unie, Monitor zaskočený bouří a vysokým vlnobitím se potopil na Silvestra u mysu Hatteras. Jejich otisk v dějinách námořnictví je však nesmazatelný. Bitva u Hampton Roads naprosto změnila pohled na konstrukci válečných lodí. Po staletí dominující dřevo nahradila postupně ocel a během několika málo let došlo k radikální přestavbě válečných loďstev všech světových velmocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...