První a poslední pouť Titaniku

Southampton – Nejznámější zaoceánský parník ztělesňoval pro tehdejší předválečnou lehkomyslnou společnost kromě bohatství a luxusu také pořádný šok. Když však 10. dubna 1912 Titanic vyplul z anglického Southamptonu za ovací davů návštěvníků, nikdo nemohl tušit, že jeho osud zpečetí nakumulování několika nešťastných náhod. Ale jak říká námořní kapitán Ctirad Pacák, jedna věc je jistá. Titanic byl ve své době vrchol lodního stavitelství a hlavně neuvěřitelně krásná loď.

První plavba Titaniku směřovala z britského přístavu Southampton. Kapitán Edward Smith ještě naposledy zkontroloval palubu lodi a první cestující se mohli začít hrnout dovnitř. Nejdříve do podpalubí vstoupili pasažéři třetí třídy, kterých bylo podstatně více než bohatých. Ti se nalodili těsně před odjezdem. Na mola se shromáždily i davy zvědavých návštěvníků, kteří chtěli naposled zamávat tehdy největšímu a údajně nepotopitelnému vodnímu plavidlu.

Právě díky své velikosti byl Titanic docela nemotorná loď. Pro jeho vyvedení z přístavu bylo zapotřebí několik remorkérů a velká sací síla lodních šroubů způsobila několik nepříjemných incidentů. Na cestě se loď zastavila ještě u francouzských břehů a do irského Queenstownu, odkud už zamířila na širý oceán. Do New Yorku však nikdy nedojela. Pod hladinou skončila 15. dubna 1912 spolu s 1 500 lidmi po nárazu do ledové kry. „Tehdy nebyly radary a odhad vzdáleností byl jenom očima (…) Brzdné dráhy takových lodí, jako je Titanic, se pohybují v rozmezí několika kilometrů,“ připomíná Pacák.

Na velkoleposti Titaniku se však nezměnilo vůbec nic. Díky různým cenám jízdenek se na palubu dostali lidé všech společenských tříd. Právě zařízení pro smetánku, která byla ochotna dát za prestižní plavbu v přepočtu na dnešní ceny 130 tisíc dolarů, dodnes udivuje na svou dobu velice vyspělým technickým zařízením. Loď se chlubila palubním telefonním komunikačním systémem, knihovnou, bazénem či tělocvičnou. Ti více nároční mohli využít prostor pro venčení psů, mrazící skladiště řezaných květin a fotolaboratoř. Ke standardu zde patřilo kompletní elektrické osvětlení spolu se třemi elektrickými výtahy.

9 minut
Rozhovor s námořním kapitánem Ctiradem Pacákem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 43 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...