Teherán – Íránský prezident Hasan Rouhání usiluje o prolomení politického monopolu islámu v zemi. Nástupce a velký kritik silně konzervativního Mahmúda Ahmadínežáda prosazuje pluralitní systém, jinými slovy snahu otevřít dveře i pro klasické politické strany – včetně těch, které nesouzní s islámským systémem. Vedení v Íránu má v rukou duchovenstvo a formálně zde existují pouze loajální politická hnutí.
Podle Rouháního občané musejí vědět, ke které politické linii se chtějí hlásit. „Nemůžeme přece řídit politické otázky země, která má 70 milionů občanů, bez politických stran,“ uvedl. Rouhání byl do úřadu zvolen loni v létě jako zástupce duchovenstva, ale také jako zastánce sblížení se Západem. Prokázal to už při rozhovorech o jaderném programu, když jednání svěřil diplomatům vystudovaným na západních univerzitách. V listopadu si Íránci vyjednali předběžnou dohodu, která jim může pomoci za určité změny jaderných aktivit zmírnit sankce ze strany západních států.
- V Íránu fungují frakce a politická křídla, avšak nikoli politické strany. Všechny reformní proudy byly postupně zakázány jako neloajální islámskému systému.
Všechny předchozí pokusy zavést v Íránu jiné politické strany než ty, které se hlásí k hodnotám islámské teokracie, selhaly. Po válce s Irákem na konci 80. let požádalo o registraci několik desítek stran, ale činnost byla povolena jenom zlomku z nich. V íránském politickém systému funguje konzervativní proud, který dbá na dodržování islámského zákona, a dále proud umírněných politiků.
Rouhání patří k umírněnějšímu kléru a byl zapojen do administrativy za vlády reformátorského prezidenta Mohammada Chátamího. Tehdy byl také hlavním vyjednávačem o jaderném programu a přistoupil na kompromis, kvůli němuž Íránci pozastavili obohacování uranu. Po nástupu Chátamího nástupce Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2005 na funkci vyjednávače rezignoval.
Rouháního si řada lidí spojuje s postupnou liberalizací společnosti. Ještě během letošních prezidentských voleb Rouhání prohlásil, že v případě zvolení vypracuje „listinu občanských práv“, obnoví ekonomiku a hlavně zlepší divoké vztahy se Západem. Tomu se ale nepřímo brání duchovní vůdce Alí Chameneí, který má v konzervativním náboženském systému poslední slovo.
Naposledy například kritizoval Rouháního účinkování na zasedání Valného shromáždění OSN. Prezident tam hovořil o tom, že Írán má zájem dohodnout se ve sporu o svém jaderném programu, a sdělil také, že by se to mohlo podařit do šesti měsíců. Před odletem zpět do Íránu pak krátce telefonicky hovořil s americkým prezidentem Barackem Obamou, což byl první přímý kontakt prezidentů těchto zemí, které mají přes třicet let přerušeny diplomatické styky.
„Podporujeme diplomatické kroky vlády, uznáváme význam diplomatického úsilí a souhlasíme s prezidentovou cestou. Ne vše, co se ale při tom newyorském pobytu stalo, bylo vhodné,“ citovala ho agentura ISNA.
