S tím, jak Asadovy síly získávají kontrolu nad posledními oblastmi drženými rebely, přicházejí informace o mučení a zabíjení civilistů. Syrské vládní jednotky za posledních 48 hodin podle OSN zabily ve východním Aleppu nejméně 82 civilistů. Vojáci prý vstupují do domů v bývalých povstaleckých čtvrtích a zabíjejí civilisty „na místě“. Mezi oběťmi je 11 žen a 13 dětí. Na žádost Francie se kvůli Aleppu v podvečer středoevropského času mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, kterou bude informovat generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Provládní síly údajně na dobytých územích v Aleppu mučí a zabíjejí civilisty
Jakub Szántó: Přicházejí zprávy o zatýkání a střílení lidí v Aleppu (zdroj: ČT24)
Francouzský zástupce při RB OSN Francois Delattre označil situaci v Aleppu za „nejhorší humanitární katastrofu 21. století“. „Musíme udělat vše pro to, abychom ukončili to krveprolévání, bezpečně lidi evakuovali a pomohli těm, kdo to potřebují,“ řekl Delattre.
Dětský fond OSN (UNICEF) citoval nejmenovaného lékaře z východního Aleppa, jenž uvedl, že v jedné z těžce bombardovaných budov v této části města zůstalo uvězněno mnoho osamělých dětí, možná až sto.
„Přicházejí různé zprávy o tom, že provládní síly zatýkají různé lidi a mluví se o desítkách těch, kteří byli postříleni na ulicích,“ popisuje blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. To, co včera vypadalo jako už de facto vyhraná bitva, se protahuje a boje pokračují, podotýká.
„Přicházejí zároveň zprávy o tom, že na velkém sportovním stadionu nedaleko centra Aleppa byl zřízen něco jako zadržovací koncentrační tábor pro lidi buď přímo zatknuté se zbraní v ruce nebo případně podezírané ze spolupráce s povstalci,“ popisuje Szántó.
O stovkách zmizelých mužů nejsou žádné zprávy
Pro obyvatele Aleppa je podle něj situace nesmírně vážná. Do vládou kontrolovaných území odešlo podle různých zdrojů už 75 tisíc až 100 tisíc lidí. Několik stovek mladíků a dospělých mužů tam ale zadržela syrská tajná služba a nejsou o nich žádné zprávy.
„Pravděpodobně byli zadrženi také v souvislosti s vyšetřováním, jestli byli napojeni na povstání, nebo ne. Po tak dlouhé době – od roku 2012 do roku 2016 – je samozřejmě velmi nepravděpodobné, že by mohl být někdo, kdo se nedostal do kontaktu s povstaleckými samosprávami,“ podotkl Szántó.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun je podle svého mluvčího velmi znepokojený informacemi, podle kterých se v posledních hodinách v syrském Aleppu stává obětí krutého násilí mnoho civilistů, a to včetně žen a dětí. Mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville vyzval syrskou vládu, aby ušetřila životy civilistů i bojovníků, kteří se vzdají.
„Při zdůraznění, že Spojené národy nejsou s to ověřit z nezávislých zdrojů tyto informace, chce generální tajemník vyjádřit své velké znepokojení zúčastněným stranám. Řekl svému zvláštnímu emisarovi pro Sýrii, aby se tím se zúčastněnými stranami rychle zabýval,“ uvedl mluvčí Pan Ki-muna.
Sociální sítě plní trýznivé vzkazy obyvatel východního Aleppa na rozloučenou. „Myslím, že se loučím…. Je skoro po všem a za několik hodin nás zabijí,“ uvedl na Twitteru Ramí Zian, který na svém profilu píše, že je novinářem a pracoval jako fotograf na volné noze pro agenturu Reuters.
O pár hodin později dodal, že neví, jakou smrtí zemře. „Když nás ale všichni opustili, je smrt jistá,“ napsal. Sedmiletá Bana, která na svém twitterovém účtu popisuje život ve východním Aleppu, napsala, že nyní se rozhoduje o jejím životě nebo smrti.
Rusko, které je hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada a podporuje jej v bojích, ale výzvy k příměří znovu odmítlo. „Výzvy k okamžitému ukončení násilností slyšíme. Ruská strana tak chce učinit, až budou zřízeny (evakuační) koridory,“ řekl podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jenž se v Bělehradě účastní schůzky jedné regionální organizace.
Na otázku ohledně paralelních jednání s Tureckem a Spojenými státy Lavrov dodal, že Moskva je „ochotna spolupracovat s kýmkoli, kdo situaci (v Aleppu) ovlivňuje“.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov odmítl kritiku vojenských operací v Aleppu. Podle něj povstalci využili 100 tisíc obyvatel východní části jako lidské štíty, o čemž svědčí výpovědi prchajících. Hmotné škody v civilisty obývaných oblastech, jak se objevují na televizních záběrech, podle mluvčího způsobily povstalecké útoky.
Bezpečný odchod civilistů žádá také Turecko, které podle šéfa diplomacie Mevlüta Cavusoglua zintenzivní své kontakty s Ruskem s cílem vyhlásit v Aleppu příměří. Na tiskové konferenci se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem hovořil Cavusoglu v souvislosti s Aleppem o „humanitární tragédii“.
Vládní jednotky kontrolují většinu města
Syrským vládním jednotkám se v posledních týdnech podařilo s pomocí ruských letadel postupně vyhnat z města téměř všechny protivládní ozbrojené vzbouřence, které podporují západní spojenci v čele s USA. Dobytí města by bylo pro Asada po téměř šesti letech bojů velkým vítězstvím.
Asadův portrét ve vládou kontrolované části Aleppa
Povstalci se stáhli ze všech šesti důležitých čtvrtí, které dosud ovládali. V pondělí to oznámil Ramí Abdar Rahmán, šéf exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). Podle něj už rebelové ve druhém největším syrském městě kontrolují jen jedno malé území. Syrská státní televize tvrdí, že režimní síly se spojenci kontrolují již 99 procent města.
„Pád Aleppa je samozřejmě obrovskou ranou pro povstání nacionalisticko-džihádistické. Nicméně stále to ještě konec není,“ upřesnil blízkovýchodní zpravodaj ČT.
Rebelové stále ovládají poměrně velká území kolem města Hammá, takřka celou provincii Idlib a poměrně velká území mají také na jihu kolem města Darrá, kde celé povstání začalo, podotkl Szántó. „Válka a utrpení lidí na západě Sýrie ještě zdaleka nekončí,“ uzavřel.
GALERIE
Mučení civilistů v Aleppu
Povstalci prý ani po pádu Aleppa nebudou dělat ústupky
Představitel povstalecké opozice Rijád Hidžáb odmítl, že by po pádu Aleppa hodlala opozice slevit ze svých požadavků. „Pokud si Asad a jeho spojenci myslí, že vojenský postup v některých oblastech bude znamenat, že budeme dělat ústupky, pak říkám, že se to nestane. Nebudeme dělat žádné ústupky,“ řekl podle agentury Reuters Hidžáb poté, co se sešel s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.
Hidžáb je hlavním koordinátorem opoziční vyjednávací komise (HNC), opoziční skupiny, která se účastnila mírových rozhovorů pod záštitou OSN v Ženevě. Jednání ale skončila bez výsledku.
Rijád Hidžáb a Frank-Walter Steinmeier
Hidžáb se také vyjádřil k obnoveným bojům o Palmýru. O vojácích syrského režimu řekl, že se zachovali jako prchající krysy, když se ocitli tváří v tvář bojovníkům Islámského státu (IS).
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyjádřil názor, že útok na Palmýru byl zorganizován koalicí vedenou USA s cílem odvrátit pozornost od situace v Aleppu, respektive proto, aby „bandité“ v Aleppu získali oddechový čas.