Od pátku před násilím z Barmy do Bangladéše uteklo už 27 400 Rohingů. Dalších asi 20 tisíc jich čeká na hranici mezi oběma státy. Bangladéšští pohraničníci ve čtvrtek objevili těla 20 rohingských žen a dětí, která vyplavila pohraniční řeka poté, co se potopila loď, na níž z Barmy prchali.
Aktuální násilnosti a útěk civilistů do Bangladéše vyvolaly minulý týden páteční koordinované útoky muslimských povstalců na desítky policejních stanovišť v barmském Arakanském státě a následné střety mezi rebely a příslušníky bezpečnostních sil, které si vyžádaly nejméně 117 mrtvých. Barma z této oblasti evakuovala tisíce buddhistů.
Bangladéš se přílivu lidí z menšinového etnika Rohingů brání. Ve středu zahnali bangladéšští pohraničníci zpět 366 lidí, kteří se do země pokusili dostat přes hraniční řeku na malých dřevěných lodích.
Už ve středu voda vyplavila na břeh těla dvou žen a dvou dětí, jejichž loď se převrátila poté, co na ni pohraničníci stříleli. Ve čtvrtek se na břehu našla těla dalších jedenácti dětí a devíti žen z etnika Rohingů.
Rohingové jsou odmítáni v Barmě i Bangladéši
Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.
Příslušníkům asi milionové menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí. Ovšem ani v Bangladéši nejsou Rohingové dobře přijímáni a jsou tam označováni za „muslimské občany Barmy“.
V Bangladéši žije více než 400 tisíc rohingských uprchlíků, kteří od 90. let utekli z Barmy. Dháka prohlašuje, že víc běženců už přijmout nezvládne, a žádá OSN, aby vyvinula tlak na barmské úřady ohledně zacházení s Rohingy.
