Brusel - Evropská komise chce prošetřovat ruský státní gigant Gazprom ze zneužívání dominantního postavení na trzích ve střední a východní Evropě. Brusel se tak pro Gazprom stal klíčovým kolbištěm. Jen v Evropském parlamentu má jedenáct lobbistů. Snaží se ovlinit také to, aby se jeho lidé neocitli na sankčním seznamu EU. Kreml k tomu podle mnohých v Bruselu využívá nejen státy, ale také velké energetické firmy.
V Bruselu se odehrává bitva o obraz Kremlu. A plynárenský gigant Gazprom na ni vynakládá přinejmenším desítky milionů korun. „Gazprom má jen v Evropském parlamentu svých vlastních jedenáct lobbistů,“ tvrdí Olivier Hoedeman z organizace CEO pro sledování průmyslové lobby.
Gazprom také najímá lobbistickou firmu G+, která sídlí v ulici na dohled Evropské komise. Ta zaměstnává řadu bývalých mluvčích a poradců eurokomisařů. „Jsou schopní otevřít dveře. Díky tomuto postupu jsou tak společnosti jako G+ atraktivní pro ruskou vládu a Gazprom,“ podotkl Hoedeman.
Vratislav Ludvík, poradce v oboru plynárenství
„V 70. letech, kdy se uzavíraly smlouvy mezi západoevropskými plynárenskými společnostmi a Gazpromem, došlo ke značnému sblížení osob pracujících v Gazpromu a lidí ze západoevropských společností. Stály za tím obrovské zisky, které plynuly do čtyř západoevropských firem. Tam odtud plynou dobré vztahy. Faktem je, že generace odborníků a manažerů z firem postupně odchází a je nahrazována jinými, kteří nejsou už tak zkompromitováni příjmem peněz z Ruska.“
Gazprom chtěl využít i služby bývalého českého eurokomisaře Pavla Teličky, nyní poslance Evropského parlamentu za ANO. Obrátila se na něj firma zastupující Gazprom. „Měli jsme pádné důvody říci ne. Jsou to lidé, kteří se dlouhodobě zabývají komunikací, byli to dokonce mluvčí v Evropské komisi, včetně hospodářské soutěže,“ uvedl Telička v rozhovoru pro ČT. Vliv lobbistů by ale nepřeceňoval, i když etický problém tam vidí.
Jeden z lobbistů Gazpromu odmítl ČT poskytnout rozhovor. Před pár měsíci vyvolal obavy ze střetu zájmů jeho sňatek s tiskovou mluvčí samotné šéfky evropské diplomacie. Evropská komise v tom problém nevidí. Každý přitom ví, že Gazprom je zosobněním ruské moci. „Gazprom rovná se Rusko. To je přímá vazba,“ míní Evžen Tošenovský, europoslanec za ODS.
Kreml si tak v Bruselu dává záležet, aby měl přístup k mezinárodním médiím i politikům. „Určitě je to celá řada e-mailových komunikací, telefonátů, existují i takzvané nezávislé nevládní ruské organizace, které působí v Bruselu,“ říká Miroslav Poche, europoslanec za ČSSD.
Kritikům vadí, že evropští lobbisti bojují za Rusko, které Unie i NATO označují za agresora. Až budou evropští lídři rozhodovat o prodloužení nebo zpřísnění sankcí vůči Rusku, je jasné, že bez bruselských lobbistů najatých Gazpromem se to neobejde.
