Na konci 60. let vstoupila tehdy pětadvacetiletá teroristka Lejla Chálidová do dějin jako první žena, která unesla civilní letadlo. Po roce se účastnila ještě jednoho pokusu o únos. Členka Lidové fronty pro osvobození Palestiny však za své činy nikdy nebyla potrestána. V současnosti budí kontroverze její vystoupení v řadě západních zemí. Chálidová vystoupila i na půdě europarlamentu, kde jí levicoví poslanci dokonce aplaudovali. Případ ovšem vyvolal politický skandál. Hlasitě se ozvali i čeští europoslanci.
Proslov teroristky Chálidové v Brusel spustil lavinu emocí. Pro Palestince je první únoskyně letadla symbolem
3 minuty
Vedení EP vyšetřuje politický skandál kvůli pozvání Lejly Chálidové
Chalídová se narodila v roce 1944 v Haifě, která byla tehdy v britské mandátní správě. O čtyři roky později se však zrodil izraelský stát a už jako dítě se tak z Chálidové stal spolu s rodinou uprchlík. V roce 1948 skončili v táboře v Tyru v Libanonu. Politika tak byla odjakživa součástí jejího života a už v patnácti letech se zcela zavázala k ozbrojenému boji.
Do obecného povědomí vstoupila v roce 1969 únosem civilního letounu. Letecký spoj TWA Flight 840 mířil 29. srpna z mezinárodního letiště v Římě s cílem doletět do Tel Avivu v Izraeli. Plán ale narušila skupina Lidové fronty pro osvobození Palestiny, která se Boeingu zmocnila. Jedním ze skupiny byla i Lejla Chálidová.
- Organizace (v anglickém přepisu Popular Front for the Liberation of Palestine) vznikla v roce 1967. Za zakladatele je označován George Habbáš. Po Fatahu jde o největší skupinu v rámci Organizace pro osvobození Palestiny. Vyhraňuje se jako marxisticko-leninská, sekulární organizace, pro niž je boj proti Izraeli bojem proti imperialismu.
Lidová fronta vybrala tento let z toho důvodu, že s ním měl letět tehdejší izraelský velvyslanec ve Spojených státech Jicchak Rabin (ten později dvakrát zastával post izraelského premiéra, než byl zavražděn). Teroristická skupina ale měla smůlu, do uneseného letadla nenastoupil. Byl tam však americký diplomat Thomas Boyatt. Únosci přinutili piloty, aby let odklonili a přistáli v syrském Damašku, přičemž přeletěli i přes její rodnou Haifu. I když pak pomocí výbušniny zlikvidovali kokpit letadla, všichni cestující i posádka byli nakonec v pořádku propuštěni.
Po této akci vznikla jedna její slavná fotografie, na níž drží samopal AK-47. Snímek z ní udělal symbol palestinského vzdoru. Zvláštní detail fotografie je i prsten i na jejím prostředníčku, který tvoří náboj a kroužek pojistky z jejího prvního granátu, který použila při výcviku.
Leila Chalídová na archivní fotografii
I kvůli této fotografii ale musela podstoupit šest plastických operací. „Operace udělala jenom několik změn na mém nose a bradě, ale fungovalo to. Nikdo mě nepoznal,“ uvedla Chálidová po letech v rozhovoru s Katharine Vinerovou z listu The Guardian.
Únos, který se nezdařil
Se známou tváří by zřejmě nebyla schopná se jen o rok později pustit do druhého únosu, a to během synchronizované akce, kdy se Lidová fronta zmocnila hned několika letadel. Událost je označována jako únosy letadel na Dawson's Field, což bylo polní letiště v Jordánsku, kam někteří únosci lety původně směřující do USA nebo Británie přesměrovali.
Únos letadla, který měla provést Chálidová, se však nakonec nezdařil. Spoje izraelských aerolinek El Al z Amsterdamu se měla zmocnit spolu s Patrickem Arguellem. Přitom už na letišti mohli narazit, když je kontrolovali izraelští úředníci. Prohledali jenom jejich zavazadla, takže nenašli granáty, které měla schované v kapsách. Protože disponovali honduraskými pasy, úředník se zeptal, jestli umí španělsky. Přestože dokázala říct jenom „Si señor“, stačilo to.
Lejla Chálidová na snímku z roku 1996
Uprostřed letu se pokusili dostat do kokpitu, ale na palubě byla ozbrojená stráž, která proti nim zasáhla. Nejprve jejího kolegu střelili a posléze přemohli i Chalídovou, která držela granáty. „Měli jsme přísné instrukce: neublížit cestujícím,“ uvedla pro The Guardian. Granáty měly údajně sloužit jenom jako výhružka.
Letadlo s Chalídovou nakonec doletělo na londýnský Heathrow, odkud ji převezli na policii, kde strávila bezmála měsíc. Za své činy ale potrestána nebyla. Tehdejší premiér Edward Heath ji přes izraelské protesty propustil výměnou za rukojmí v držení Lidové fronty pro osvobození Palestiny.
- Příběh Chálidové jako dvojnásobné únoskyně letadel přiblížil v roce 2005 také dokument Liny Makboulové, švédské rodačky s palestinskými rodiči. Nese název Leila Khaled: Hijacker.
Navzdory jejím teroristickým činům se z ní stala ikona podobná třeba Che Guevarovi. Eileen Macdonaldová podle The Guardina v knize Shoot the Women First napsala: „Přes noc rozbila miliony tabu a revolucionizovala myšlení stovek dalších rozzlobených mladých žen po celém světě.“
Ostatně podle listu The Independent Chálidová vždy bojovala za dvě revoluce: boj proti Izraeli a osvobození ženského pohlaví od mužů a jejich praktik na ženách.
Účast na akcích v Evropě budí rozruch
Postupem času se z teroristky stala politička, která za Lidovou frontu zasedla v Palestinské národní radě. „Lidovou frontu zařazuje jak USA, tak EU na seznamy osob a skupin spojených s terorismem,“ upozorňuje blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Přesto během loňského jara podnikla přednáškové turné po západní Evropě včetně Vídně, kam ji pozvalo Rakousko-arabské kulturní centrum s tím, že chtělo přitáhnout pozornost k palestinskému boji za nezávislost.
Letos na podzim dokonce vystoupila jako hlavní řečník na konferenci Role žen v palestinském lidovém boji, která se konala v Evropském parlamentu. Akci pořádala krajně levicová španělská strana. Kvůli této věci se na předsedu europarlamentu obrátil i český europoslanec Tomáš Zdechovský. Podle něj Chálidová používala spoustu přímých a nepřímých přirovnání o terorismu jako způsobu, jímž lze prý upoutat pozornost na řešení problémů, a přirovnávala současnou izraelskou politiku k nacistické a popírala práva Židů.
„V době, kdy Evropou otřásá jeden teroristický útok za druhým, je otřesné zvát sem řečnit někoho, kdo byl sám usvědčený z teroru na evropské půdě,“ řekl dánský místopředseda zahraničního výboru europarlamentu Anders Vistisen zpravodaji ČT Bohumilu Vostalovi. „Jen samotný fakt, že Lejla Chálidová, která je zločinnou teroristkou, dostala pozvánku od někoho z Evropského parlamentu, je z našeho pohledu skandální,“ prohlásil mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahshon.
Jak předseda Evropského parlamentu s kauzou naloží, se má rozhodnout do konce roku. Komunistickým poslancům za celý skandál hrozí oficiální výtka nebo finanční postih.
