Krátce poté, co konzervativní vláda dosadila do čela polské veřejnoprávní televize bývalého poslance Jacka Kurského, se začíná ozývat první kritika obsahu vysílání. Programová rada TVP vytkla zpravodajským pořadům „stranickost a prvky propagandy“.
Současná programová rada vznikla za vlády levicové PO-PSL a řídí ji poslankyně Iwona Šledzinská-Katarasinská. Popsala, v čem televize chybovala. „Například 19. ledna šest příspěvků ze sedmi vyznělo negativně vůči Německu. V takové míře už se jedná o manipulaci. O čtyři dny dříve agentura Standard & Poor's snížila Polsku rating. Všechny tato informace překvapila, ale ve večerních Zprávách jí věnovali jen pár sekund,“ uvedla podle serveru Fakta24.pl Šledzinská-Katarasinská.
Analýza sledovala zpravodajské pořady od 18. do 24. ledna. Zpracoval ji jeden z radních Andrzej Krajewski - novinář a vysokoškolský pedagog. Programová rada doporučila, aby zpravodajský servis TVP 1 v budoucnu sledovali a zhodnotili nezávislí odborníci.
Vzor? Britská BBC
Ředitelem polské televize se stal 8. ledna Jacek Kurski, bývalý poslanec a europoslanec vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Pro agenturu PAP uvedl, že jako bývalý novinář a bojovník za svobodu slova zajistí, aby veřejnoprávní televize nebyla pod vlivem politiků. Představuje si ji jako „médium, které umí sjednotit Poláky k dosažení velkých a vznešených cílů“. Vzorem je mu prý britská stanice BBC.
Nový mediální zákon umožňuje polské vládě přímo dosazovat šéfy veřejnoprávních médií. Představitelé PiS nijak nezastírali, že chtěli dostat média pod kontrolu - jejich úkolem je prý informovat, nikoli kritizovat činnost státních orgánů.
Sporných kroků udělal kabinet premiérky Beaty Szydlové víc. Poslanci vládní strany loni anulovali volbu pětice ústavních soudců, které prosadil končící parlament ovládaný PO, a místo nich zvolili vlastní. Odhlasovali také novelu zákona, na jejímž základě se sloučí funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
Kvůli reformám zní kritika také z Bruselu. Evropská komise proti Varšavě zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu v zemi, což teoreticky může vyvrcholit rozhodnutím členských zemí EU pozastavit Polsku hlasovací práva v Unii. K tomu je však potřeba jednomyslného souhlasu a například maďarský premiér Viktor Orbán už se vyjádřil, že takový krok nepodpoří.
