Praha - Vědecký projekt Biotechnologického a biomedicínského centra (BIOCEV) Akademie věd a Univerzity Karlovy za 3,25 miliardy korun prošel s připomínkami mezinárodním hodnocením. Závěrečné hodnocení bude v Bruselu koncem roku. Na dnešní tiskové konferenci v sídle Akademie věd to řekl Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky, který je předkladatelem projektu.
Příští týden by se mělo ministerstvo školství podle vědeckého koordinátora projektu Václava Pačese vyjádřit k tomu, jak projekt naplňuje požadavek návaznosti na firmy.
BIOCEV má stát ve Vestci u Prahy, kde už Akademie věd zakoupila pozemek o rozloze 24 000 metrů čtverečních. Padlo už podle Hořejšího pravomocné územní rozhodnutí a v červenci se očekává vydání stavebního povolení. Vyjádří-li se Brusel kladně, pak může být stavba zahájena už v prvním čtvrtletí příštího roku. Podle plánů předkladatele a partnerů projektu, na kterém se podílejí dvě fakulty Univerzity Karlovy a šest ústavů Akademie věd, by mělo být centrum uvedeno do provozu počátkem roku 2013 a v plném provozu by mělo být v roce 2015.
BIOCEV bude mít tři složky
BIOCEV má být centrem výzkumu a garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Bude mít tři základní složky: výzkumnou a vývojovou, vzdělávací a uvádějící vědecké poznatky do praxe. Stane se součástí evropského výzkumného prostoru. Zaměstnávat bude 500 lidí, vychovávat 150 postgraduálních a magisterských studentů. Zpočátku by v něm měli pracovat na částečné úvazky renomovaní pracovníci pražských vědeckých pracovišť, ale počítá se především s náborem nových mladých vědců a s mezinárodními konkurzy na místa vedoucích pracovníků.
Světoví odborníci, kteří projekt hodnotili, kladli důraz na spolupráci BIOCEVu s podobnými centry v Evropě i s jinými univerzitami v Česku i zahraničí, nejen s Univerzitou Karlovou. Předkladatelé projektu se rovněž obávají snah redukovat rozpočet. Pačes již loni na podzim řekl, že požadovaná dotace 3,25 miliardy korun je minimum.
Vědecký program BIOCEVu bude zaměřen na funkční genomiku, buněčnou biologii a virologii, strukturální biologii a na proteinové inženýrství, biomateriály a tkáňové inženýrství a na vývoj léčebných a diagnostických postupů. BIOCEV také vyplní mezery v českém základním výzkumu, které nastaly po rozdělení Československa tím, že některá virologická pracoviště zůstala na Slovensku.
V sousedství BIOCEVu budou podle Pačese firmy, s nimiž by mohlo centrum efektivně spolupracovat. Některé z nich už nyní sídlí ve Vestci, například výrobce léčiv Zentiva nebo Exbio Praha. Očekává, že BIOCEV vyvolá vznik mnoha dalších firem, které budou výsledky vědeckých výzkumů uvádět do praxe.
