Columbia – Guvernérka Jižní Karolíny podepsala zákon, která zakazuje vyvěšovat konfederační vlajku na budově zákonodárného sboru. Předloha už včera prošla místním Senátem a dnes ji po 13hodinové bouřlivé debatě podpořila i Sněmovna reprezentantů. Spor o vlajku propukl po červnovém teroristického útoku v Charlestonu, kde střelec zabil devět černochů. Fotografoval se právě s historickou bojovou zástavou Konfederace, považovanou některými za rasistický symbol spojený s někdejší otrokářskou érou.
Prohra republikánů: Zákon zakazující konfederační vlajku prošel
Podle Chaney Adamsové, mluvčí guvernérky, bude vlajka spuštěna během ceremonie plánované na deset hodin místního času (16:00 SELČ). Poté bude přemístěna do historické expozice vojenského muzea v hlavním městě Jižní Karolíny Columbia. O guvernérce Haleyové je známo, že patří ke stoupencům zákazu vyvěšování vlajky.
Debata ve sněmovně reprezentantů se protáhla na 13 hodin a republikánští poslanci se v dlouhé debatě snažili zdržet přijetí zákona. Podle nich je vlajka součástí amerických dějin a „rasisté“ ji zneužili. Poslanec Mike Pitts například řekl, že vlajka je připomínkou boje, který vedli farmáři proti Unii za ochranu svých pozemkových práv, a nikoli na podporu otrokářského systému. Další republikán Chris Corley navrhl nahradit konfederační vlajku bílým praporem označujícím kapitulaci. „Možná to uspokojí všechny,“ řekl.
Jeho republikánská kolegyně Jenny Horneová však připomněla, že mezi oběťmi masakru v Charlestonu byl také senátor Clementa Pinckney a že by se odstranění vlajky nemělo oddalovat. „Pro vdovu po Pinckneym a pro jeho děti by to byla urážka a na tom se nechci podílet,“ řekla Horneyová k tlaku republikánů na zachování vlajky.
Sporný prapor symbolizující otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861–1865 vznikl ve Virginii. Řada voličů na jihu USA prapor stále považuje za součást historického dědictví. Často vlaje před soukromými domy nebo podél dálnic.