Praha – Fyzik Jiří Niederle, který významně přispěl k zapojení české vědy do světových projektů, zemřel v neděli ve věku 71 let. Hojně citovaný vědec působil v Akademii věd ČR a spolupracoval s univerzitní matematicko-fyzikální fakultou a přispěl k zapojení vědců obou institucí například do Evropského centra jaderného výzkumu (CERN). I díky němu se mohla Česká republika podílet na mezinárodních projektech v rámci UNESCO nebo NATO. Ve své vědecké práci se zabýval zejména elementárními částicemi.
Niederleho fascinoval rozvoj atomové fyziky v 50 letech. Ještě na střední škole se rozmýšlel, zda si zvolí vědeckou kariéru či dráhu umělce. Nakonec se svůj život rozhodl i pod vlivem učitelů zasvětit experimentální vědě a jejímu mezinárodnímu rozměru. Smysl pro estetiku a umění však dokázal promítnout i ve vysoce exaktním oboru. „Výsledky, které nelze přímo experimentálně ověřit, musí být logicky konzistentní, krásné a elegantní. Dá se říci, že je to podobné jako s uměleckým dílem. Buď vás na něm něco dráždí a rozčiluje, a pak s ním není něco v pořádku, nebo je dokonalé, krásné a elegantní a pak vypovídá o něčem v přírodě,“ popsal svou práci v roce 1999.
Niederle vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze, poté pracoval ve Fyzikálním ústavu Akademie věd. Ačkoli jako vědec nemohl významně vystupovat proti komunistickému režimu, měl z politických důvodů problémy s obhajobou habilitační práce, po listopadu 1989 krátce působil jako mluvčí Občanského fóra Fyzikálního ústavu AV.
Vědec s mezinárodním renomé byl kromě toho rovněž členem mnoha mezinárodních vědeckých spolků a komisí a podílel se třeba na vytvoření Českého historického ústavu v Římě. V minulosti kandidoval na předsedu Akademie věd. Na počátku roku 1992 začal spolupracovat s institutem CERN. Jeho zásluhou se začali čeští vědci podílet na známém projektu obřího urychlovače částic v Ženevě. Působil v Radě CERN a několik let byl i jejím viceprezidentem. Až do konce života stál v čele Výboru pro spolupráci ČR s CERN.
