Ženeva – Svět se musí připravit na meteorologický jev zvaný El Niňo. Přináší povodně, ale i sucha. V minulosti ovlivňoval také počasí v Evropě. Pravděpodobnost, že se vyskytne koncem tohoto roku, dosahuje 80 procent. Oznámila to Světová meteorologická organizace (WMO). Na predikci se podíleli experti z celého světa.
„Svět by se měl připravit na novou epizodu El Niňa,“ varovala organizace. Pravděpodobnost, že jev nastane už v létě, je 60 procent. Pro období říjen až prosinec dosahuje 75 až 80 procent. „Mnoho vlád se už začalo připravovat na příchod El Niňa,“ upozornila WMO.
El Niňo se objevuje v atmosféře a oceánu v oblasti tropického Pacifiku. Jeho základním rysem je zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu a s tím související výrazné oteplení vod podél rovníku ve východní polovině Pacifiku. Tato událost nastávala obvykle kolem Vánoc, proto byla rybáři nazvána El Niňo Jesus, česky Ježíšek.
Před příchodem El Niňa varuje i Cílek
Jev se projevuje i v atmosféře, a to hlavně změnami tlaku vzduchu a cirkulace vzduchu v této oblasti. El Niňo ale ovlivňuje atmosféru v daleko větším rozsahu – při silných epizodách prakticky na celé Zemi. Energie El Niňa se počítá na desítky tisíc jaderných bomb.
Povrchové anomálie v Tichém oceánu jsou nyní stejně velké jako v roce 1997, kdy Českou republiku zasáhly katastrofální povodně, varoval nedávno geolog a klimatolog Václav Cílek v pořadu ČT Události, komentáře.
Jev se opakuje v intervalu dva až sedm let a má významný dopad na klima po celém světě. Nejhůře to vypadalo v roce 1997/1998. „Jenom třeba na pobřeží Peru a Chile bylo smeteno 300 tisíc domů, celkově zahynulo 23 tisíc lidí. V Kalifornii napadlo pět metrů sněhu,“ poznamenal Cílek. Ne všechny vzpomínky na tehdejší působení El Niňa byly katastrofické. Do Atacamské pouště v Chile se třeba po letech vrátil život.
Poslední El Niňo přišel podle WMO v roce 2009/2010. K důsledkům El Niňa patřily mimo jiné rozsáhlé povodně v Austrálii nebo chladnější zima v Evropě. I bez extrémního počasí může tento jev Česko v dnešním globalizovaném světě zasáhnout. Hladomor v Indii může znamenat zvýšenou cenu potravin. Sucho v Africe zase novou vlnu uprchlíků do Evropy.
„V posledních letech se naše porozumění jevu El Niňo a La Niňa dramaticky zlepšilo, což nám umožnilo poskytovat společnosti kvalitní služby. Mohli jsme vydat varování, aby vlády vytvořily pohotovostní plány týkající se oblasti zemědělství, vodohospodářství, zdravotnictví a dalších oblastí, které klima ovlivňuje. I nadále jsme náchylní vůči této síle přírody, ale můžeme se chránit tak, že se lépe připravíme,“ konstatoval generální tajemník WMO Michel Jarraud.
Nejteplejší květen v historii měření? Ten letošní
Podle něj je příliš brzy na to předvídat, jak El Niňo ovlivní letos teplotu. „Ale očekáváme, že trend oteplování bude dlouhodobě pokračovat v důsledku zvyšujících se koncentrací skleníkových plynů,“ dodal Jarraud. Podle amerických expertů z Národního úřadu pro oceány a ovzduší byl minulý měsíc vůbec nejteplejším květnem od roku 1880, kdy se začaly podobné údaje měřit. Průměrná teplota na Zemi v květnu dosáhla 15,54 stupně Celsia a překonala tak čtyři roky starý rekord.
Změna klimatu: Vědci varují Unii před nečinností
Budoucí globální klimatické změny by Evropskou unii v případě nečinnosti mohly stát nejméně 190 miliard eur (přes 5,2 bilionu korun) ročně. Tvrdí to nová studie Společného výzkumného střediska (JRC), tedy poradního vědeckého orgánu Evropské komise. Ta uvádí, že zmíněné škody by bez přípravných kroků přineslo zvýšení celosvětové teploty o 3,5 stupně a že četnost extrémních výkyvů počasí by se zdvojnásobila. Studie JRC se týká období let 2071 až 2100. K vyhodnocení očekávaných dopadů středisko použilo aktuální ekonomické a populační statisticky, nynější 28člennou EU a ceny eura z roku 2005, poznamenala agentura Bloomberg.
Podle dokumentu by si horka ročně vyžádala až 200 tisíc obětí, což je dvojnásobek oproti bilanci úmrtí, která jsou v současné době s vysokými teplotami spojována. Vedra by vedla k častějším lesním požárům, plameny by mohly v jižní Evropě spálit až 8 000 kilometrů čtverečních. Naopak říční záplavy by způsobily škody přes 10 miliard eur (274 miliard korun) a zvýšená hladina moří by oproti nynějšku způsobovala trojnásobné škody.
