Tbilisi - Hraný film jako nástroj propagandy - známý a často používaný trik letos postupně použily Rusko i Gruzie, aby ze svých úhlů pohledu vysvětlily, o co šlo v loňské vzájemné válce. Moskva vlastní snímek vyrobila už na jaře. Tbilisi si nyní pozvalo hollywoodského režiséra Rennyho Harlina, autora akčních snímků Cliffhanger nebo Smrtonosná past 2.
Loňské utrpení rusko-gruzínské války tak znovu ožívá a proudy uprchlíků jsou opět k vidění na kavkazském území. Naštěstí tentokrát jenom ve filmu. Americký režisér Renny Harlin má v Gruzii exkluzivní podmínky: „Tyhle masové, drahé a taky komplikované scény jsme schopní natáčet jen díky podpoře místní vlády. Pro mne je to splněný sen. Svým lidem říkám: 'Zapamatujte si tyhle dny. To se vám přihodí jednou za život.'“
Film si s historickými detaily hlavu neláme a zdůrazňuje hlavně utrpení Gruzínů zraněných po ruských útocích. Jako komparzisté tady vystupují stovky místních obyvatel. Mnohým z nich ožívají loňské vzpomínky. „Všichni by měli vědět, co se v Gruzii stalo. Ti, kteří neviděli, jak vypadalo město Gori po válce, by se měli podívat na tenhle film,“ podporuje natáčení Nino Batirašviliová, jedna z komparzistek.
Američtí filmaři tvrdí, že chtějí být nestranní a protiváleční. Kdo je pro ně hrdinou, je ale od počátku jasné, protože roli gruzínského prezidenta Saakašviliho hraje hollywoodský herec Andy García. Sám Michail Saakašvili tvrdí, že nemá s filmem nic společného, ale těžko lze popřít, že se mu zrovna velice hodí. Saakašvili poslední dobou hraje o svoji politickou budoucnost, protože za loňskou válku ho tvrdě kritizuje domácí opozice. A jeho podpora v Evropě i USA už zdaleka není taková jako v minulých letech.
Hollywodský film to může trochu napravit. Zároveň je i odpovědí na ruskou propagandu, protože Moskva natočila o loňské válce hraný film už na jaře. Scénář filmu „Olympius inferno“ je obrácený - za zločince jsou tady gruzínští vojáci.
Podle nevládních organizací se ale jakákoli válečná propaganda míjí účinkem. Lidé na obou stranách si názor dávno udělali a takovéto drahé filmy akorát zakrývají podstatnější věci. „Za hádkami o to, kdo začal válku a kdo za co může, úplně mizí vyšetření válečných zločinů a hlavně osud lidí, kteří na válku dodnes doplácejí,“ trefně poznamenává Giorgi Gogia z Human Rights Watch.
Loňská válka v Gruzii zbavila domovů přes 100 000 lidí, kteří potřebují hlavně humanitární pomoc a kteří by se rádi rychle vrátili domů. Na tuto otázku ale nemají ani na jedné straně politici rozumnou odpověď.
