Příliv nelegálních migrantů do Evropy klesá, letos jich zatím bylo 86 tisíc. Polovina míří do Španělska

Za prvních osm měsíců letošního roku překročilo hranice Evropské unie nelegálně 86 500 migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni pokles o 40 procent. V srpnu se takto přes hlavní migrační trasy do Evropy dostalo dvanáct a půl tisíce běženců. Uvedla to Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Obecný pokles migrace Frontex přičítá snížení přílivu uprchlíků v centrálním Středomoří. Ve Španělsku se proti tomu jejich počet od letošního ledna do srpna v porovnání se stejným obdobím loni zdvojnásobil.

Počet migrantů zaznamenaných na trase v západním Středomoří utváří už druhý měsíc po sobě více než polovinu všech běženců, kteří překročí unijní hranice nelegálně. Ve srovnání s loňským rokem se počet těch, kteří se takto dostali do Španělska, více než zdvojnásobil. V srpnu to bylo téměř 6500 osob.

Od počátku roku do konce srpna zvolilo cestu v západním Středozemí 29 600 uprchlíků. Tři čtvrtiny z nich pocházejí ze subsaharské Afriky. Po této trase se nejčastěji vydávají Maročané, Guinejci a Malijci.

Přívírající se trasa do Itálie

Počet migrantů, kteří se přes centrální Středomoří dostali do Itálie v srpnu, v porovnání se stejným měsícem loni klesl o 62 procent na přibližně 1500 osob. Za prvních osm měsíců tohoto roku klesl počet uprchlíků mířících do Itálie ve srovnání se stejným obdobím loni o 80 procent, na zhruba 19 600 osob. Nejčastěji tuto cestu volí Tunisané a Eritrejci, kteří tvoří přes jednu třetinu migrantů na této trase.

Příliv běženců se na této cestě snížil už v důsledku migrační politiky předchozí italské vlády, která navázala spolupráci s libyjskou pobřežní stráží a regulovala působení nevládních organizací. Současná populistická vláda migrační politiku o poznání zpřísnila a své přístavy lodím neziskových organizací zcela zavřela.

Zdravotníci přijímají migranty z lodi Diciotti
Zdroj: Antonio Parrinello/Reuters

Cestu mezi Tureckem a Řeckem volí stále víc lidí

Ve východním Středomoří klesl počet migrantů v srpnu v porovnání se stejným obdobím loni o 11 procent na zhruba 4200 osob. Celkově ale počet uprchlíků volících tuto trasu za prvních osm měsíců tohoto roku v porovnání se stejným obdobím loni vzrostl o 58 procent na přibližně 34 300 běženců, hlavně kvůli nárůstu nelegálních přechodů pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem v posledních měsících. Touto cestou se do Evropy nejčastěji dostávají Syřané, Iráčané a v srpnu to byli zejména Afghánci.

Migrační trasu, která vede západním Balkánem přes Srbsko do Maďarska a Chorvatska, už konstantně příliš migrantů nevolí. Oproti tomu se stále častěji vydávají přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu, anebo ze Srbska do Bosny a Hercegoviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...