Praha/Berlín - Na první státní návštěvu České republiky dnes přicestuje německý prezident Joachim Gauck. Na programu má mimo jiné setkání se svým českým protějškem Václavem Klausem v Lidicích, které si letos připomínají 70 let od vyhlazení.
Gauck poslal letos v červnu Klausovi dopis, v němž ho ujistil, že si je Německo vědomo historické odpovědnosti za masakry v Lidicích a Ležákách a sdílí bolest nad oběťmi. Vyjádřil také obdiv nad odvahou československých výsadkářů, kteří v květnu 1942 spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Prezidenti v Lidicích položí věnce u společného hrobu lidických mužů a kytice u pomníku zavražděných dětí. Chtějí se též setkat i s lidmi, kteří tragédii přežili.
Gauck, který Česko navštíví společně se svou družkou Danielou Schadtovou, se setká také s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a premiérem Petrem Nečasem. V závěru návštěvy se na starém ruzyňském letišti setká s chartisty a se zástupci občanské společnosti, kteří se nějak zapojovali do dění před sametovou revolucí nebo během ní a po ní. Podle všeho by na schůzku měli dorazit místopředseda Senátu Petr Pithart či aktivista Petr Uhl.
První spolkový prezident z bývalé NDR
Dvaasedmdesátiletý Gauck je prvním prezidentem Spolkové republiky Německo, jenž pochází z bývalé NDR, a rovněž prvním nestraníkem v této funkci. Jedenáctého poválečného prezidenta zvolila v březnu velká většina členů Spolkového shromáždění hned v prvním kole. Konzervativní a všeobecně respektovaný evangelický teolog a bojovník za občanská práva má prezidentskému úřadu vrátit dřívější důstojnost a respekt. Většina Němců ho bere hlavně jako muže morálních zásad a přezdívá se mu „prezident srdcí“. Ve funkci vystřídal Christiana Wulffa, který v únoru po necelých 20 měsících v úřadě rezignoval pod tíhou série afér z doby, kdy řídil dolnosaskou vládu.
Gauck se narodil 24. ledna 1940 v Rostocku v námořnické rodině, jeho otec i matka byli členy NSDAP. Už jako jedenáctiletý okusil zlovůli komunistického režimu, když jeho otce odvezli a bez vědomí rodiny odsoudili k 25 letům nucených prací na Sibiři. V gulagu nakonec strávil čtyři roky. V roce 1965 dokončil Gauck studium teologie a začal působit jako evangelický pastor v Meklenbursku.
Před pádem komunismu byl spoluzakladatelem protestního protirežimního hnutí v Meklenbursku. Stal se členem a mluvčím rostocké organizace Nového fóra, jež zastřešovalo činnost opozičních skupin v tehdejší NDR. Po pádu berlínské zdi se ujal vedení úřadu Spolkového zmocněnce pro dokumenty ministerstva státní bezpečnosti bývalé NDR. Tato instituce, jež byla první svého druhu v bývalém sovětském bloku, se stala symbolem vůle zúčtovat s komunistickou minulostí a odkrýt zločiny tajné policie Stasi. Hlavou úřadu, jemuž se běžně přezdívalo „Gauckův“, byl do října 2000.
Gauck žije už 12 let „na hromádce“ s o dvacet let mladší novinářkou Danielou Schadtovou. Se svou první ženou Gerhild není rozvedený. Mají spolu čtyři dospělé děti a odděleně žijí od roku 1991.
Sudetští Němci věří, že Gauckova cesta oživí vztahy s Českem
Sudetští Němci si od středeční Gauckovy návštěvy slibují oživení zanedbaných česko-německých vztahů. Nejvyšší představitel Němců vysídlených po druhé světové válce z tehdejšího Československa Bernd Posselt věří, že Gauck dá v České republice jasně najevo, že pro něj jsou česko-německé vztahy důležité. Kritizoval přitom německého ministra zahraničí Guida Westerwelleho, že si na návštěvy české metropole vždy vyhradil „jen pár hodin“. Ani Gauckovi předchůdci podle šéfa sudetských Němců nepovažovali česko-německé vztahy za prioritu. Posselt doufá, že Gauckova první cesta do České republiky po nástupu do funkce současně přispěje k uvolnění vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci.
