Nejméně pět civilistů včetně těhotné ženy zemřelo při útoku na kontrolní stanoviště ve východoukrajinské obci Olenivka, oznámili proruští separatisté. Dalších patnáct lidí podle nich utrpělo zranění. Rebelové z útoku obvinili ukrajinskou armádu, ta ale vinu odmítá.
Na východní Ukrajině to v posledních týdnech opět vře. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) hovoří o vysokém počtu případů porušování klidu zbraní. Stovky výbuchů a střelba se ozývá jak oblastí ovládaných rebely, tak i z těch, které má pod kontrolou armáda.
Ke středečnímu útoku v Olenivce došlo pouhých pár metrů od demarkační linie. Podle zpravodaje AFP bylo ve zničeném autě vidět tělo těhotné ženy, jejíž mobilní telefon neustále vyzváněl. Další těla ležela na předních sedadlech a na silnici.
Podle povstalců stála za útokem armáda, která během nočního ostřelování poškodila nejméně šest domů a také místní nemocnici. Útok byl veden minomety ráže 82 a 120 milimetrů, jejichž nasazení minské mírové dohody zakazují, tvrdí rebelové. Před ostřelováním prý terén monitoroval ukrajinský bezpilotní letoun.
Povstalecký vůdce Alexandr Zacharčenko prohlásil, že útok je „děsivým potvrzením toho, že Kyjev o mír v Donbasu nestojí“. Místo toho prý chce západním státům demonstrovat svou vojenskou sílu.
Mluvčí armády Oleksandr Motuzjanyk ale tyto zprávy popřel s tím, že naopak povstalci stříleli na vojáky - ovšem pouze z lehkých zbraní. Jednotky prý na útok neodpověděly. „Teroristé pokračují ve své informační válce a snaží se obelhat Ukrajince i evropské pozorovatele,“ řekl mluvčí.
Lidé umírali také u Mariupolu
Další čtyři lidé přišli o život a sedm utrpělo zranění poté, co u kontrolního stanoviště separatistů nedaleko od Mariupolu vyletěly do povětří dva automobily, uvedl list Ukrajinska pravda. „Ukrajinské ozbrojené síl nemají s tímto incidentem nic společného. Palbu jsme nevedli,“ reagoval mluvčí mariupolské posádky Vitalij Kyrylov. Přístav Mariupol je největším městem na jihovýchodě Ukrajiny, které zůstává v rukou vládních sil.
Konflikt v Donbasu vypukl v dubnu 2014 a dosud si vyžádal životy asi 9200 lidí. Západ a Kyjev obviňují Rusko z napomáhání separatistům těžkými zbraněmi i vojáky, což Moskva opakovaně popřela. Příměří by měly zajišťovat minské dohody, řada bodů včetně decentralizace země ale dosud nebyla splněna.
