Při důlním neštěstí v Turecku zemřelo 274 horníků

Ankara – Počet mrtvých po úterním výbuchu a požáru v tureckém uhelném dole u města Soma stoupl na 274. V dole bylo v době výbuchu přes 787 horníků a naděje najít ještě někoho živého ze zbývající asi stovky pohřešovaných se snižuje. Evakuovat se údajně podařilo něco přes 400 lidí. Turecko drží třídenní státní smutek. Na několika místech země se dnes konaly protesty, v Ankaře musela zasahovat policie. Co do počtu obětí jde o vůbec nejhorší důlní neštěstí v turecké historii.

K výbuchu v dole došlo v úterý odpoledne. Podle tureckých médií explodoval transformátor a okamžitě začalo hořet. Většina z horníků zemřela v důsledku otravy oxidem uhelnatým. 

V době výbuchu bylo pod zemí téměř osm stovek lidí - zrovna se totiž střídaly směny. Záchranné práce probíhají už od včerejška. Do míst, kde nehoří, pumpují záchranáři kyslík. Evakuaci komplikuje výpadek proudu a nefunkční důlní výtah.

U Somy, zhruba 250 kilometrů od Istanbulu, se těží hnědé uhlí. Jedním z největších hrozeb při jeho těžbě je výbuch metanu. „Podmínky se velmi rychle mění a není čas na únik. Dochází k enormnímu nárůstu teplot a změně proudění důlního ovzduší,“ popisuje báňský inspektor Bohuslav Machek.

Zjišťování příčin zatím není na pořadu dne

Podle bývalého předsedy Českého báňského úřadu (ČBÚ) Romana Makariuse přesnou příčinu výbuchu zatím nelze určit. „Když dojde k takovému výbuchu, a je to za posledních několik let mimořádná událost, tak se nezjišťují hned příčiny výbuchu. Všichni se nyní soustředí na záchranné práce,“ tvrdí. „Všechno se dělá pro to, aby se havíři – živí i mrtví – dostali z dolu. Teprve po odvětrání se zjišťuje, co bylo příčinou výbuchu,“ dodal Makarius.

Roman Makarius, bývalý předseda ČBÚ

„Záchranné a vyšetřovací práce mohou trvat až několik týdnů. Nevíme, v jaké vzdálenosti od větracích jam ti lidé zemřeli či přežívají. Nejprve přijde vyprošťování, poté bude následovat odvětrání prostor, až nakonec do dolu mohou vstoupit lidé. Nyní tam zasahují záchranáři v dýchacích přístrojích.“

Místo neštěstí navštívil premiér Erdogan, který kvůli tragédii odložil plánovanou cestu do Albánie. „Pokoj našim bratrům, kteří zahynuli, a zraněným chci vyjádřit naději na brzké uzdravení. Záchranné práce pokračují a doufám, že se všechny horníky podaří z dolu dostat,“ prohlásil.

Erdogan se ale stal terčem kritiky demonstrantů, podle nichž zanedbal bezpečnost v důlním průmyslu. Nespokojení Turci dokonce svolali kvůli neutěšené situaci v dolech několik protestů. V Ankaře se vydalo asi 800 studentů k ministerstvu energetiky, avšak policisté jim v tom zabránili slzným plynem. Lidé, kteří protestovali v Somě, hovořili o Turecku jako o státě vrahů.

Po důlním neštěstí vyšly do ulic tisíce Turků
Zdroj: ČTK/ZUMA/Jodi Hilton

Ve čtvrtek má k dolu dorazit také prezident Abdullah Gül, který rovněž odložil zahraniční cestu do Číny.

Před dvěma týdny se vláda bezpečností v Somě nechtěla zabývat

Vlastník dolu v Somě, společnost Soma Holding, tvrdí, že bezpečnostní opatření byla na vysoké úrovni. Poslední kontrola prý proběhla před dvěma měsíci a neodhalila žádný problém.

Turecký tisk upozornil, že ještě dva týdny před nehodou, 29. dubna, chtěly na půdě tureckého parlamentu bezpečnost v dole Soma rešit opoziční strany. Vládní AKP ale tento bod jednání smetla ze stolu. Během roku 2013 se totiž v dolech v oblasti Somy stalo asi 5 000 incidentů, při nichž bylo zraněno devět lidí.

Majitel firmy, která patří k největším tureckým uhelným společnostem, Alp Gürkan si přitom před dvěma lety při jednom z rozhovorů pochvaloval, jak se mu podařilo po převzetí od státu snížit náklady těžby z původních 140 dolarů (2 800 korun) na tunu na necelých 24 dolarů. Řekl tehdy, že je to díky „operativnějšímu postupu soukromého sektoru“.

Podle Makariuse turecké doly svou bezpečností z celosvětového průměru nijak nevybočují. „Nejsou to excelentní doly ve vynikajícím stavu, ale také nejsou v katastrofickém stavu,“ poznamenal odborník na bezpečnost horníků. Podle ústředního báňského inspektora ČBÚ Bohuslava Machka jsou důlní zařízení provozovaná v Turecku na stejné úrovni jako v Česku.

Ačkoli jsou důlní neštěstí v Turecku poměrně častá, úterní tragédie se stala co do počtu obětí vůbec nejhorší v historii. K dosud největší tragédii došlo v Turecku v roce 1992, kdy poblíž Zonguldaku zemřelo 263 horníků.

Důlní neštěstí v Turecku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Nejvíce obětí mají důlní neštěstí v Číně:

22. prosince 2003 - Zemní plyn a sirovodík unikající z prasklého vrtu na plynovém poli severovýchodně od města Čchung-čching v jihozápadní Číně usmrtily nejméně 233 lidí, způsobily lehkou otravu více než 9 000 lidí a vynutily si hospitalizaci 740 osob. Vrt se podařilo zapečetit o pět dní později.

19. října 2004 - Po výbuchu plynu v uhelném dole Ta-pching u města Čeng-čou v centrální provincii Che-nan zahynulo 148 lidí.

27. listopadu 2004 - Výbuch zemního plynu v uhelném dole Čen-ťia-šan v čínské provincii Šan-si si vyžádal 166 obětí.

13. února 2005 - Nejméně 214 horníků zahynulo při výbuchu plynu v uhelném dole ve městě Fu-sin v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny.

26. listopadu 2005 - Exploze v uhelném dole Tung-feng u města Čchi-tchaj-che v provincii Chej-lung-ťiang na severovýchodě Číny si vyžádala nejméně 169 obětí.

18. března 2007 - V ruském dole Uljanovskaja v sibiřské Kemerovské oblasti explodoval metan. Při neštěstí zahynulo 110 horníků.

16. srpna 2007 - Ve dvou uhelných dolech u města Sin-tchaj na východě Číny v provincii Šan-tung , které zatopily náhlé přívalové deště, zahynulo celkem 181 horníků. V dole Chua-jüan to bylo 172 obětí a v nedalekém dole Ming-kung zahynulo devět horníků.

17. listopadu 2007 - Výbuch metanu v uhelném dole Zasjadko u Doněcku na Ukrajině si vyžádal 100 obětí.

20. listopadu 2009 - Při výbuchu nahromaděného plynu v čínském uhelném dole poblíž města Che-kang v provincii Chej-lung-ťiang u hranic s Ruskem zemřelo 108 lidí.

28. dubna 2013 - Asi 100 horníků zahynulo v dole na zlato Jebel Amir v severní části Dárfúru v Súdánu; zemřelo též 20 záchranářů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...