Přelomový summit chce zkřížit plány jaderným teroristům

Washington - Ve Washingtonu začal přelomový summit o jaderné bezpečnosti. Pozvání prezidenta Baracka Obamy k debatě o tom, jak zabránit šíření jaderných zbraní a nedopustit, aby se dostaly k teroristům, přijalo 47 států. Za 65 let se jaderné apokalypse nikdy nepokusilo zabránit tolik státníků jako právě nyní. Za Česko se summitu zúčastní premiér Jan Fischer. Výsledkem dvoudenní schůzky by měl být závazek, že země do čtyř let zabezpečí veškeré jaderné materiály. Zároveň by se měly dohodnout na krocích, které lze proti šíření těchto materiálů přijmout na národní či na mezinárodní úrovni. Dalším tématem bude snížení zásob obohaceného uranu k výrobě nukleárních zbraní.

USA a Rusko podepíšou v úterý na summitu dohodu o snížení zásob plutonia připraveného pro výrobu nukleárních zbraní. Podle dohody by se každá země měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. Materiál by měl zmizet ze zbrojních skladů, měl by být upraven pro civilní využití a následně zpracován jako palivo pro jaderné elektrárny. Dohoda také počítá s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.

Ukrajina se do dvou let zbaví vysoce obohaceného uranu

Po schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Baracka Obamy a Viktora Janukovyče Bílý dům oznámil, že Ukrajina se do roku 2012 zbaví veškerých svých zásob vysoce obohaceného uranu, z něhož by bylo možné vyrobit atomovou bombu. Pro jadernou energetiku bude nadále využívat jen méně obohacený uran. Ukrajina dosud disponuje asi 90 kilogramy vysoce obohaceného uranu.

Írán závěry summitu respektovat nebude

Podle Bílého domu by se dodavatelem teroristů mohl stát vedle Severní Koreje především Írán. Ten už teď podporuje teroristy od Libanonu po Afghánistán. Před tvrdými sankcemi kvůli svému jadernému programu se Íránu dosud dařilo kličkovat - zejména díky podpoře Číny a Ruska. Amerika ale přetáhla Peking na svou stranu zákulisními sliby o dodávkách energií. Rusko měl zase obměkčit podpis dohody o jaderných zbraních z minulého týdne. Íránský zástupce u Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Alí Asghar Soltaníja nicméně už před dnešním zahájením vrcholné schůzky prohlásil, že Írán se nebude cítit vázán „předem známými“ rozhodnutími washingtonského summitu o jaderné bezpečnosti, na který nebyl pozván - stejně jako Severní Korea.

Barack Obama:

„Al-Káida se dál snaží získat jaderné zbraně. Pokud je teroristé dostanou, nebudou váhat je proti Americe použít.“

Pan Ki-mun usiluje o globální zákaz výroby jaderného materiálu pro zbraně

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun se chystá vyzvat účastníky summitu, aby prosadili celosvětový zákaz výroby jaderného materiálu pro účely zbrojení. Proti schválení takového zákazu se ale staví především Pákistán. Spojené státy, Rusko, Francie a Británie už v minulosti oznámily, že výrobu materiálu pro atomové zbraně zastavily, a ke stejnému kroku neoficiálně přistoupila i Čína.

Pákistán, zčásti ovládaný islamistickými povstalci, vzbuzuje velké obavy. Bývalý ředitel pákistánského jaderného programu Kádir Chán se ostatně už před šesti lety přiznal, že pomáhal dostat jaderné technologie na černý trh. Deník The New York Times s odvoláním na americké tajné služby dnes napsal, že Pákistán nedávno zahájil obohacování uranu pro atomové zbraně v nově spuštěném jaderném reaktoru. Islámábád zablokoval v lednu i jednání při OSN. Požaduje, aby před uzavřením jakékoli nové dohody snížila své zásoby už obohaceného uranu Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...