Kampaň v Turecku před nedělními parlamentními volbami se vyostřuje. Ve čtvrtek se v ulicích Ankary opět střetli ozbrojenci ze Strany kurdských pracujících (PKK) s policií. Ta navíc drží pohotovost u sídel médií kritizujících prezidenta. Bezpečnostní složky obsadily redakce ve středu kvůli údajné podpoře terorismu. Podle opozice jde o nezákonné umlčování médií.
Blokáda mediální skupiny Koza-Ipek Holding trvá už tři dny. Demonstranty, kteří se před budovou dovolávali svobody tisku, rozháněla policie slzným plynem. Podle úřadů je třeba média izolovat do doby, než se prošetří jejich údajné napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülene. Prokuratura označila organizaci velkého kritika tureckého prezidenta
za teroristickou.
Pracovníci médií ale mluví o totalitních praktikách a bezprecedentním zásahu proti svobodě slova. „Vyšetřovatel si přečetl náš titulek a zeptal se, jestli to myslíme vážně. Řekl, že je ostudný a každý, kdo s ním souhlasí, by měl odejít. My jsme mu odpověděli, že jsme na něj hrdí. Pak si napsal naše jména a řekl, že jsme propuštěni,“ konstatoval reportér deníku Bugun Cihan Acar.
Erdoganova strana chce vládnout sama
Podle opozice se prezident se svou Stranou spravedlnosti a rozvoje všemožně snaží
získat v předčasných volbách parlamentní většinu. „Obsazení vlivné mediální společnosti jasně ukazuje autoritářské snahy Erdoganova režimu. Různými praktikami už dostal pod kontrolu řadu jiných médií. Kritiku netoleruje. Médií, která mohou mluvit proti prezidentovi, už moc není,“ podotkl prezident opoziční Aliance pro společné hodnoty Alp Aslandoga.
V červnovém hlasování Strana prezidenta Erdogana většinu nezískala a pokusy dojednat koalici s ostatními stranami zkrachovaly. Podle posledních předvolebních průzkumů ale nejspíš bude výsledek velmi podobný jako v létě.
Násilné střety mezi Kurdy a tureckou policií jsou na denním pořádku
Předčasné volby se konají v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku a také za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy.
Předvolební kampaň poznamenaly násilné střety mezi kurdskými ozbrojenci a bezpečnostními složkami, které jsou v posledních týdnech v zemi téměř na denním pořádku. Proces usilující o mírové řešení problémů kolem velké kurdské menšiny, který začal v roce 2012, zkrachoval letos v červenci, když Ankara začala bombardovat tábory PKK při příležitosti zahájení náletů na Islámský stát.
V říjnu došlo v Ankaře ke dvěma explozím před začátkem mírového pochodu proti násilným střetům mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty. Útok, který si vyžádal přes sto mrtvých, řídil podle turecké prokuratury Islámský stát.
