Předseda slovenského parlamentu Kollár přečkal hlasování o svém odvolání

Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár přečkal hlasování poslanců o svém odvolání, které sám navrhl po nařčení z plagiátorství v diplomové práci. Část koalice ho dříve vybídla k rezignaci, návrh na jeho odvolání z čela sněmovny v tajném hlasování ale nezískal potřebnou většinu. Kollárovo hnutí Sme rodina předem oznámilo, že v případě odvolání předsedy parlamentu odejde z vlády. Kauza odkryla napjaté vztahy v čtyřčlenné koalici, která vznikla po únorových parlamentních volbách.

Kollár podle některých politiků a médií ve své diplomové práci, kterou obhájil v roce 2015, kdy získal titul magistr, kopíroval celé pasáže, aniž uvedl použité zdroje. Kvůli tomu ho dvě menší vládní strany, Sloboda a solidarita (SaS) a Za ľudí, dříve vyzvaly k odstoupení z funkce předsedy Národní rady.

Kollár to odmítl a postup zmíněných koaličních partnerů přirovnal k vydírání. Tvrdil, že vysokoškolský titul získal v souladu se zákonem.

Pro odvolání bylo jen pět poslanců

Za odvolání Kollára z čela sněmovny se při hlasování vyslovilo pouze pět poslanců. Ke schválení návrhu by ve 150členné sněmovně potřebný souhlas alespoň 76 zákonodárců. Strany SaS a Za ľudí uvedly, že jejich poslanci se hlasování nezúčastnili.

K výzvám ke Kollárově demisi se nepřidal premiér Igor Matovič, jehož protikorupční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) volby přesvědčivě vyhrálo. Matovič to zdůvodnil zájmem udržet koalici. Ještě jako opoziční politik přitom Matovič spolu s kolegy včetně Kollára požadoval rezignaci předchozího šéfa sněmovny Andreje Danka (Slovenská národná strana, SNS), který rovněž čelil kritice za opisování ve své rigorózní práci.

Opoziční poslanci v rozpravě k návrhu odvolat Kollára uvedli, že nynější koaliční politici po vytvoření nové vlády v názoru na plagiátorství otočili. „Šlo jim jen o to, aby byli ve vládě. Jejich slova je dohnala. Dnes se tu předvádí divadlo,“ řekl poslanec bývalé vládní strany Smer-sociálna demokracia Juraj Blanár.

Poslanec za vládní SaS Ondrej Dostál označil rozhodnutí Kollára nechat hlasovat o jeho odvolání za snahu zamést celou kauzu pod koberec. Dodal, že plagiátorství je důvodem k odchodu politika z funkce.

Kollár tvrdil, že jeho práci nelze srovnávat s rigorózní prací svého předchůdce v čele parlamentu Danka, který ji podle něj zkopíroval z jiné práce a který ji utajoval.

Kollárovo hnutí je v koalici druhé nejsilnější

Sme rodina, jež před posledními evropskými volbami spolupracovalo s nacionalistickými a protiimigračními stranami, je druhou nejsilnější formací Matovičovy koalice. Bez poslanců Kollárova hnutí by zbylé tři vládní strany měly ve sněmovně jen těsnou většinu tří hlasů.

Po Kollárově vstupu do vysoké politiky v roce 2016 slovenský tisk informoval o jeho někdejších kontaktech na přední členy bratislavského podsvětí. Do médií tehdy unikly také kopie dokumentů kontrarozvědky z roku 1990, že se Kollár podílel na dovozu asi šesti kilogramů heroinu do Československa. Kollár nařčení z obchodování s drogami popřel. Na stránky bulvárních listů se Kollár dostal i kvůli tomu, že má více dětí s několika ženami. Podle tisku se Kollár v květnu stal otcem 11. dítěte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 50 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...