Předseda slovenského parlamentu Kollár přečkal hlasování o svém odvolání

Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár přečkal hlasování poslanců o svém odvolání, které sám navrhl po nařčení z plagiátorství v diplomové práci. Část koalice ho dříve vybídla k rezignaci, návrh na jeho odvolání z čela sněmovny v tajném hlasování ale nezískal potřebnou většinu. Kollárovo hnutí Sme rodina předem oznámilo, že v případě odvolání předsedy parlamentu odejde z vlády. Kauza odkryla napjaté vztahy v čtyřčlenné koalici, která vznikla po únorových parlamentních volbách.

Kollár podle některých politiků a médií ve své diplomové práci, kterou obhájil v roce 2015, kdy získal titul magistr, kopíroval celé pasáže, aniž uvedl použité zdroje. Kvůli tomu ho dvě menší vládní strany, Sloboda a solidarita (SaS) a Za ľudí, dříve vyzvaly k odstoupení z funkce předsedy Národní rady.

Kollár to odmítl a postup zmíněných koaličních partnerů přirovnal k vydírání. Tvrdil, že vysokoškolský titul získal v souladu se zákonem.

Pro odvolání bylo jen pět poslanců

Za odvolání Kollára z čela sněmovny se při hlasování vyslovilo pouze pět poslanců. Ke schválení návrhu by ve 150členné sněmovně potřebný souhlas alespoň 76 zákonodárců. Strany SaS a Za ľudí uvedly, že jejich poslanci se hlasování nezúčastnili.

K výzvám ke Kollárově demisi se nepřidal premiér Igor Matovič, jehož protikorupční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) volby přesvědčivě vyhrálo. Matovič to zdůvodnil zájmem udržet koalici. Ještě jako opoziční politik přitom Matovič spolu s kolegy včetně Kollára požadoval rezignaci předchozího šéfa sněmovny Andreje Danka (Slovenská národná strana, SNS), který rovněž čelil kritice za opisování ve své rigorózní práci.

Opoziční poslanci v rozpravě k návrhu odvolat Kollára uvedli, že nynější koaliční politici po vytvoření nové vlády v názoru na plagiátorství otočili. „Šlo jim jen o to, aby byli ve vládě. Jejich slova je dohnala. Dnes se tu předvádí divadlo,“ řekl poslanec bývalé vládní strany Smer-sociálna demokracia Juraj Blanár.

Poslanec za vládní SaS Ondrej Dostál označil rozhodnutí Kollára nechat hlasovat o jeho odvolání za snahu zamést celou kauzu pod koberec. Dodal, že plagiátorství je důvodem k odchodu politika z funkce.

Kollár tvrdil, že jeho práci nelze srovnávat s rigorózní prací svého předchůdce v čele parlamentu Danka, který ji podle něj zkopíroval z jiné práce a který ji utajoval.

Kollárovo hnutí je v koalici druhé nejsilnější

Sme rodina, jež před posledními evropskými volbami spolupracovalo s nacionalistickými a protiimigračními stranami, je druhou nejsilnější formací Matovičovy koalice. Bez poslanců Kollárova hnutí by zbylé tři vládní strany měly ve sněmovně jen těsnou většinu tří hlasů.

Po Kollárově vstupu do vysoké politiky v roce 2016 slovenský tisk informoval o jeho někdejších kontaktech na přední členy bratislavského podsvětí. Do médií tehdy unikly také kopie dokumentů kontrarozvědky z roku 1990, že se Kollár podílel na dovozu asi šesti kilogramů heroinu do Československa. Kollár nařčení z obchodování s drogami popřel. Na stránky bulvárních listů se Kollár dostal i kvůli tomu, že má více dětí s několika ženami. Podle tisku se Kollár v květnu stal otcem 11. dítěte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled