Lublaň - Předčasné parlamentní volby ve Slovinsku vyhrála nová strana právníka Mira Cerara. Vznikla přitom teprve před šesti týdny, a přestože nemá žádné politické zkušenosti ani jasný program, porazila tradiční strany. Slibuje, že vyvede zemi z ekonomické krize především tím, že sníží rozpočtový deficit a nastartuje ekonomický růst. Na druhém místě skončila konzervativní Slovinská demokratická strana (SDS).
Volební komise po sečtení 99 procent hlasů uvedla, že Strana Mira Cerara (SMC) získala 34,61 procenta hlasů, což bude v 90členném parlamentu znamenat 36 mandátů. SDS bude mít díky 20,7 procentu hlasů 21 poslaneckých křesel a třetí Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS) s necelým 10,2 procentem hlasů deset míst. Do parlamentu proniknou s šesti mandáty také nově založená Sjednocená levice (ZL) a rovněž s šesti křesly sociální demokraté, s pěti křesly křesťanští demokraté z Nového Slovinska a také se čtyřmi poslanci hnutí dosluhující premiéry Alenky Bratušekové. Zbývající dvě poslanecká křesla jsou vyhrazena pro zástupce italské a maďarské menšiny.
„Čekám lidi, kteří si uvědomí, že Slovinsko potřebuje změnu,“ prohlásil Cerar poté, co hlasoval v Lublani. Za svůj raketový vzestup vděčí i popularitě svého otce, špičkového gymnasty a dvojnásobného olympijského vítěze, považovaného za největšího sportovce v dějinách malé země na březích Jadranu.
Analytici žádnou rychlou změnu poměrů nečekají
Rozpad původní koaliční vlády složené ze čtyř stran způsobily dubnové volby šéfa strany Pozitivní Slovinsko. V nich premiérka Alenka Bratušeková prohrála s dosavadním starostou Lublaně Zoranem Jankovičem, který je vyšetřován kvůli korupci a se kterým zbylé koaliční strany odmítly spolupracovat. Bratušeková odstoupila z čela své středolevé koaliční vlády 5. května. Vládla celkem 13 měsíců a ihned po nástupu do funkce zavedla úsporný program. Vyhlásila také plán privatizace státních podniků, aby snížila deficit a vyvedla zemi z krize.
Také Cerar slibuje snížit rozpočtový schodek a liberalizovat ekonomiku, analytici ale vzhledem k jeho nechuti prodat „strategické“ státní firmy žádnou rychlou změnu poměrů nečekají. „Otázkou není, kdo vyhraje, ale kdo má plán pro pekelný podzim,“ napsal v předvolebním úvodníku deník Delo. Podle něj žádný z favoritů voleb není připraven čelit skutečnosti, že rozpočet byl prý založen na nereálných předpokladech a budou v něm chybět stovky milionů eur.
Slovinsko bývalo považováno za vzorného žáka v eurozóně, pověst si ale pošramotilo po propuknutí hospodářské krize v roce 2008. Kromě recese pocítilo i chronickou politickou nestabilitu. U kormidla moci se během tří let vystřídaly tři vlády. Předchozí parlamentní volby v prosinci 2011 byly také předčasné.
