Před parlamentem v Kyjevě vybuchl granát, jeden mrtvý, desítky zraněných

Výbuch granátu, který neznámý útočník hodil mezi policisty chránící sídlo parlamentu v Kyjevě, zranil až 100 lidí. Na místě podle agentury AFP  došlo i ke střelbě, na následky zranění zemřel jeden z příslušníků Národní gardy. K útoku došlo krátce poté, co parlamentem prošla v prvním čtením ústavní změna, která dává větší pravomoci rebelům na východě.

Podle očitých svědků vhodil neznámý útočník bojový granát do skupiny zasahujících policistů a příslušníků Národní gardy. Nejméně deset lidí je v kritickém stavu. Mezi zraněnými jsou nejméně tři novináři a také demonstranti. Ti před budovou protestovali proti schvalování reformy. 

Podle informací ČTK šéf kyjevské policie Oleksandr Tereščuk krátce po explozi oznámil, že útok několik lidí zabil. Poslední informace ale hovoří zatím o jedné oběti nepokojů, člen Národní gardy zemřel údajně po zásahu kulkou do srdce. Někteří z demonstrantů měli zbraně, píše AFP.

„Zřejmě se u parlamentu i střílelo, kdosi využil hluku a zahájil palbu,“ uvedl ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podezřelý z útoku už je zatčený. Podle Avakova jde o člena nacionalistické strany Svoboda a příslušníka dobrovolnické jednotky vládních sil Ihora Humeňuka. Údajně se již přiznal, že granát hodil. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk vyzval k odsouzení útočníka na doživotí.

Policie podle Avakova v souvislosti s útokem zadržela zhruba 30 lidí. Nacionalistická strana Svoboda, která demonstraci svolala, srážky u parlamentu označila za provokaci režimu a vyzvala Avakova k rezignaci.

Jednání o decentralizačním zákoně začalo ve vypjaté amtosféře. Skupiny poslanců zablokovaly jednací sál. Pokusy politiků zahájit diskusi zanikaly v hlasitých výkřicích a skandování „Hanba!" Předsednickou tribunu zablokovali zastupitelé z Radikální strany, kteří dokonce jednací sál uzamkli zevnitř a odmítali do něj poslance vpustit.

Pro stovky demonstrantů před parlamentem se schválení návrhu ústavních změn stalo signálem k útoku na parlamentní budovu. Vzduchem létaly dýmovnice, dělbuchy a lahve se zápalnou směsí, policie odpovídala slzným plynem a obušky.

Ultranacionalisté z Pravého sektoru už dopoledne zablokovali svými automobily příjezdy k parlamentní budově, pořádek ve městě se snažilo zjednat 3500 povolaných policistů. Podle kyjevských médií proti útočícímu davu policisté tvrdě zakročili, několik osob bylo zraněno.

Ústavní změna prošla prvním čtením

Po bouřlivé debatě pro návrh zvedlo ruku 265 ze 450 poslanců. Proti návrhu hlasovalo 87 poslanců, mezi jinými i zastupitelé strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. V závěrečném druhém čtení bude reforma potřebovat už dvoutřetinovou většinu hlasů. Šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman oznámil, že ke druhému čtení budou poslanci pozváni během podzimní parlamentní schůze, která začíná už v úterý.

Prezident Petro Porošenko vzhledem k atmosféře v parlamentu na jednání vyslal jen svého zmocněnce. Později však uvedl, že odmítnutí ústavní reformy, počítající s decentralizací moci, by pro Ukrajinu znamenalo, že bude čelit Rusku sama, bez mezinárodní podpory.

Co by bylo, kdyby Nejvyšší rada dnes neschválila změny v ústavě? Řádově by vzrostla hrozba rozpadu proukrajinské mezinárodní koalice, z pořadu dne by zmizelo pokračování (protiruských) sankcí, které agresora velice bolí. Zcela reálnou by byla perspektiva, že tváří tvář agresorovi zůstaneme sami.
Petro Porošenko
ukrajinský prezident

Zákon dává donbaské samosprávě rozsáhlé pravomoci včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců, svobodného užívání ruštiny a práva na formování vlastních bezpečnostních struktur. Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nicméně změna nepřiznává Donbasu speciální status, po němž separatisté volají, a nebude znamenat federalizaci země.

obrázek
Zdroj: ČT24

V Donbasu je relativní klid, míru ale ani jedna strana nevěří

Ústavní změny byly i jednou z podmínek separatistů k vyhlášení příměří. To má začít platit v úterý. Východoukrajinští povstalci i kyjevské autority už ohlásili noc bez ostřelování. Zpravodajové vzbouřenecké tiskové agentury DAN nezaznamenali na linii fronty za posledních 24 hodin žádné vážnější přestřelky. Klid byl podle nich v Doněcku, Horlivce, Makijivce i před Mariupolem, kde v minulých týdnech docházelo k nejtvrdším bojům.

Situaci v Donbasu označil za „relativně stabilní“ i štáb ukrajinské protipovstalecké operace v Kyjevě. Armáda údajně zaznamenala 16 nevelkých incidentů v Artemivsku, Marjince a nedaleko Luhansku. Palba byla podle Kyjeva vedena jen z lehkých pěchotních zbraní, informace o zraněných či mrtvých nejsou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Navzdory zklidnění vojenské situace politické napětí na východě země neklesá. Ukrajinská vláda obvinila povstalce z přesunů vzbouřeneckých jednotek do Doněcku. Podle armádního analytika Dmytra Tymčuka formují vzbouřenci ve městě nové bojové prapory vyzbrojené granátomety a minomety. Nové taktické seskupení vojsk prý vzniká i u měst Telmanove a Novokaterynivka.

Povstalecký server Novorossija naopak obvinil ukrajinské velení, že na úterý, kdy má příměří vstoupit v platnost, připravuje v Donbasu sérii ozbrojených provokací. Kyjev prý zároveň připravuje propagandistickou kampaň, jejímž cílem je svalit odpovědnost za zmaření úterního klidu zbraní na separatisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...