Útoky na velvyslanectví USA v Africe před 20 lety údajně nařídil pozdější šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin. Určil datum 7. srpna 1998, tedy přesně osm let poté, co se americká vojska v rámci operace Pouštní štít začala rozmisťovat se souhlasem krále Fahda v jeho rodné Saúdské Arábii. Výbuch si vyžádal přes 200 mrtvých, hlavně místních obyvatel.
Před dvaceti lety al-Káida poprvé šokovala svět. U amerických ambasád odpálila auta plná výbušnin
Výsledek teroristického útoku svět vyděsil. Celkem zahynulo 224 lidí; výbuch v zaparkovaném voze u velvyslanectví USA v keňském Nairobi si vyžádal 213 mrtvých (z toho 12 Američanů) a přes 5000 zraněných. Při téměř souběžném útoku v tanzanském Dar es Salaamu pak zemřelo 11 lidí a 70 jich bylo zraněno.
Teroristický útok v Nairobi (zdroj: EBU)
Útok měl být podle arabisty a islamologa Petra Pelikána připomínkou vstupu amerických vojsk do Saúdské Arábie v srpnu 1990. Ta se obávala irácké invaze, která krátce předtím zachvátila sousední Kuvajt. Usáma bin Ládin Saúdům nabídl, že proti nebezpečí irácké invaze postaví dobrovolnickou armádu sestavenou z lidí, kteří měli zkušenosti z války v Afghánistánu. „Což Saúdská Arábie odmítla a místo toho pozvala nevěřící ďaury, kteří byli trnem v oku islámským kruhům,“ říká Pelikán.
Bylo to prakticky poprvé, co dal světu o sobě vědět Usáma bin Ládin a jeho teroristická síť, po útocích byl na něj totiž vydán mezinárodní zatykač a americká justice jej zařadila na seznam nejhledanějších teroristů světa. To již Usáma žil dva roky v Afghánistánu pod ochranou tehdy vládnoucího hnutí Taliban, kde v únoru 1998 vyhlásil fatvu proti Američanům.
Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu.
Ve stejné fatvě vyhlásil i boj proti americkým vojákům. Podle jiných názorů měl být teror odplatou Američanům za jejich roli při zatčení čtyř členů egyptského Islámského džihádu v Albánii v létě 1998.
Dvacet let od útoku na ambasády USA v Africe (zdroj: ČT24)
Každá bomba vážila skoro tunu
Al-Káida začala v roce 1998 sledovat americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii a připravovala půdu pro útok.
V květnu si tanzanský terorista Khalfan Khamis Mohamed pronajal v Nairobi dům s garáží na výrobu bomby a Keňan Ahmed Salim Swedan koupil bílý nákladní vůz Toyota Dyna pro útok v Nairobi a vůz Nissan Atlas pro útok v Dar es Salaamu. V červnu si teroristé pronajali dům asi šest kilometrů od velvyslanectví v Dar es Salaamu.
Komponenty pro výrobu bomb (každá vážila asi 900 kilogramů), které v obou případech sestavoval Jordánec Muhammad Sádik Udah, byly přepravovány skrytě v pytlích s rýží ve vozidle Suzuki Samuraj.
V bombě určené pro Nairobi byl použit trinitrotoluen, dusičnan amonný a hliníkový prášek; výbušninu umístili do dvaceti dřevěných beden. Bomba určená pro velvyslanectví v Dar es Salaamu byla vyrobena také z trinitrotoluenu, obklopena ale byla kyslíkovými láhvemi a hnojivem.
Clinton nechal bombardovat základny radikálů
Nákladní vůz s výbušninou přijel 7. srpna 1998 dopoledne k zamčené zadní bráně velvyslanectví v Nairobi a zastavil. Z auta vystoupil spolujezdec, Jemenec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí, a žádal otevření brány. S tím ale neuspěl.
Po dalším konfliktu došlo k výbuchu. Budova, která stála těsně vedle velvyslanectví, se zřítila, budova ambasády zůstala stát, byla ovšem značně poškozená. V Dar es Salaamu zaútočil v Nissanu Atlas Egypťan Hamdan Chalíf Avád, zvaný kvůli svým blonďatým vlasům „Ahmad Němec“, který útok nepřežil.
Ačkoli byl útok primárně namířen proti Američanům, naprostá většina zabitých byli místní obyvatelé. Výbuch v Nairobi bylo slyšet i ve vzdálenosti asi 15 kilometrů od velvyslanectví.
Vláda tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona nařídila jako odpověď na tyto události raketový útok na základny al-Káidy v Afghánistánu a na některá zařízení v Súdánu. V Keni, Pákistánu či USA bylo poté zatčeno několik podezřelých z organizování útoků.
Soudy s podezřelými z útoků se táhnou prakticky dodnes. Za přímý podíl na atentátech byli na doživotí bez možnosti propuštění odsouzeni v říjnu 2001 tehdy osmadvacetiletý Khalfan Khamis Mohamed z Tanzanie a čtyřiadvacetiletý Jemenec Muhammad Rašíd Daúd Uhalí.
Stejný trest za spiknutí dostal tehdy i Jordánec Muhammad Sádik Udah a Súdánec Mahmúd Sálim. Na doživotí pak soud poslal do vězení v lednu 2011 Tanzance Ahmeda Khalfana Ghailaniho, v dubnu 2013 Američana libanonského původu Wadiha El-Hageho a v květnu 2015 Chálida Favváze se Saúdské Arábie.
Další účastníci teroru byli zabiti, například v červnu 2011 v Mogadišu údajný šéf al-Káidy ve východní Africe Fazul Abdalláh Mohammed, v Pákistánu v dubnu 2006 Egypťan Muhsín Atvá či také v Pákistánu v lednu 2009 Keňan Ahmed Salim Swedan.
Systematické útoky mířené na Američany zahájila al-Káida v roce 1993
Tyto útoky patřily k dalším větším teroristickým akcím proti Američanům. Prvním z nich byla exploze pod světovým obchodním střediskem (WTO) v únoru 1993, která si vyžádala šest mrtvých.
Pokračováním byl výbuch bomby na americké vojenské základně u saúdského města Zahrán v červnu 1996 (19 mrtvých Američanů a jeden civilista) či sebevražedný útok na americký torpédoborec USS Cole kotvící v jemenském Adenu, kde v říjnu 2000 zahynulo 17 amerických námořníků.
V podstatě vrcholem těchto teroristických akcí se stal útok 11. září 2001 na Světové obchodní centrum (WTC), při kterém zahynulo téměř 3000 obětí.