Před deseti lety zahynulo při zemětřesení v Itálii přes tři sta lidí. V nouzových domovech lidé bydlí dosud

„Nejméně dva lidé zahynuli při silném zemětřesení v Itálii,“ zněla zpráva AFP v pondělí 6. dubna 2009 v šest hodin a šest minut ráno. O čtyřiadvacet hodin později úřady evidovaly 179 mrtvých. O další den později se šestý duben zapsal mezi nejničivější italská zemětřesení s více než třemi sty oběťmi.

Deset let po ničivé katastrofě se město L'Aquila ještě stále zcela nevzpamatovalo, během posledních pár let se ale situace začala měnit k lepšímu. I když je v centru města plném středověkých, renesančních a barokních budov ještě stále na některých místech instalované lešení a podpěry, lidé se sem pomalu začínají vracet.

Zhruba deset tisíc lidí v postižené oblasti Abruzz však i teď bydlí v provizorních domech. Většinou jde o rodiny, které přišly o své byty v historickém centru a čekají, až se do nich budou moci vrátit. Část místních je také, nehledě na jeho aféry, vděčná tehdejšímu premiéru Silviu Berlusconimu za to, že provizorní bydlení relativně rychle získali.

„Děkuji Bohu za to, že tu byl někdo, kdo mi dal střechu nad hlavu, bez ohledu na to, ať už to dělal z čestných důvodů, nebo ne,“ dodává jeden z místních. „To nejde ignorovat… to bych byl pokrytec.“ Vděční jsou mimo jiné i za rychlost, s jakou bylo náhradní bydlení poskytnuto.

Prvních 400 obytných prostor bylo obětem zemětřesení poskytnuto v září 2009, tedy pět měsíců po katastrofě. K srpnu 2010 našlo nové ubytování kolem 15 tisíc lidí. Celkem takto v Abruzzu vzniklo nejméně 19 nových „nouzových“ sousedství. Některé oblasti ovšem nebyly vybrány příliš vhodně – nacházely se daleko od zbytku města nebo byly ponechané bez údržby.

Rekonstrukce je běh na dlouhou trať

Navzdory rekonstrukčním pracem ale dosud část města zůstává v červené zóně – zavřená a veřejnosti nepřístupná. Některé budovy je stále ještě potřeba zbourat. Právě jejich přítomnost brání tomu, aby se sousední domy mohly rekonstruovat. Jiným domům, které už prošly opravami, zase ještě chybí přívody elektřiny a vody. 

„Rodiny se začínají vracet, ale musíme obnovit skutečné centrum města, místo, kde můžete jít pěšky do školy, lékárny, banky a na poštu,“ říká starosta L'Aquily Pierluigi Biondi. Po zemětřesení zůstali ve městě hlavně méně majetní a starší lidé. Kdo byl schopen přenést své podnikání jinam nebo si jinde najít práci, ten odsud odešel.

Památník obětem zemětřesení z roku 2009
Zdroj: ČTK/DPA/Lena Klimkeit

Návrat k normálnímu životu je pomalý. Paolo Muzi, rodák z L'Aquily, v rozhovoru pro thelocal.it uvedl, že je v současnosti těžké žít v centru. „Je tu obrovské množství hluku a prachu ze všech prací, které probíhají, a mnoho služeb, které jsou nezbytné pro život ve městě, se stále nevrátilo. Pokud lidi nepřivedeme zpět, pro koho to tu opravujeme?“ upozornil.

Nejničivější zemětřesení od roku 1980

Bilance obětí ničivého zemětřesení ve středoitalském kraji Abruzzy nakonec dosáhla čísla 309. Mezi oběťmi bylo také dvacet dětí, mezi dospělými byli i dva čeští studenti. Raněných byla více než tisícovka, z toho 179 osob bylo raněno těžce. Posledním „zázrakem“ v tragické situaci se stalo nalezení studentky Eleonory po 42 hodinách strávených v sutinách. 

Zemětřesení o síle kolem 6 stupňů Richterovy škály udeřilo v ranních hodinách poblíž města L'Aquila v kraji Abruzzo, postihlo ale i města v sousedních krajích Umbrii, Marche a Laziu. Během následující noci a dalších dní pak kraj sužovalo ještě několik tisíc následných otřesů. Při těch se sice zřítily další budovy, nikdo ale už nebyl zraněn. Jen ve městě L'Aquila byla zemětřesením zničena polovina budov, v celé zasažené oblasti byla zásadně poškozena třetina všech domů. Kolem 65 tisíc lidí přišlo o domovy.

Při nejničivějším zemětřesení v Itálii za posledních téměř 30 let těžce utrpěla krom L'Aquily například vesnice Onna ležící v epicentru, z níž zůstaly jen obrovské hromady sutin a zbytky domů jako po bombardování. V troskách zahynulo čtyřicet z jejích tří set obyvatel. Zkázu zaznamenalo také množství historických památek.

Soud první instance uznal v roce 2012 šest seizmologů, mezi kterými byli významní představitelé italské vědy, vinnými z neúmyslného zabití, když nebezpečí silných otřesů podcenili, a uložil každému z nich trest šestiletého vězení. Tento verdikt vyvolal ve vědeckých kruzích velké pobouření.

V listopadu 2014 pak odvolací soud rozsudek zrušil a souzené obžaloby zbavil. Dospěl tehdy k jednoznačnému závěru, že vědcům nebyl prokázán žádný trestný čin. A nejvyšší soud je s konečnou platností zbavil v listopadu 2015 obvinění, že dostatečně důrazně nevarovali před zemětřesením.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
před 2 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 28 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...